Knížky dětství
16. srpna 2008 v 13:18Komentáře
Gulliverovi cetsy,,,,jako dítě jsem to baštila,,moje nejoblíbenější knížka....mohl by mi někdo připomenout autora??děkuji
Štorchovi knížky, to byly a jsou zcela bez bezpochyb.
pro autorku
Asi máme stejný vkus.Přečetl jsem 7 titulů co jste vyjmenovala.A zde jsou ještě další knihy co jsem rád četl.
Curwood - Vlčák Kazan,Kazanův syn
May - všechny knížky o Vinnetuovi
Běhounek - Robinzoni vesmíru
Olbracht - O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
Dawson - Irčák Finn
London - hlavně Bílý tesák a jeho další knížky
Ještě by se nechalo jmenovat hodně knížek co jsem přečetl, ale bylo by to na hodně dlouhý seznam.Jako dítě jsem chodil hodně do knihovny a půčoval si knížky.A protože mě rodiče nechtěli nechat dívat se na televizi, tak jsem hlavně četl pod peřinou při baterce.A nebo jsem čekal až rodiče ráno odejdou do práce a četl ráno od půl šesté do sedmé hodiny.
(7) nejste moje dvojče? s výjimkou ranního vstávání jsem to dělala stejně
)) a Jacka Londona jsem taky četla často...
Čítával jsem ve škole pod lavicí, nebo v noci pod peřinou, kde jsem svítil lampičkou.
ještě jsem si vzpomněla,,Říkali mi Leni" ...moje oblíbená knížka,taková smutná....
Moje mládí probíhalo v době,kdy ještě nebyla televize a tak se hodně četlo.Přečetl jsem knihovny sousedů,kamarádů i knihovnu obecní. Ačkoliv nerad musím se přiznat i ke čtení Rodokapsů , Také jsem s potěšením četl Karla Maye a Foglarovky.
10] ivana
Rodiče mi zakazovali číst dlouho do noci, tak jsem v pokojíku zaskřípl do prosklených dveří deku, aby nebylo vidět světlo, nebo jsem svítil lampičkou pod peřinou.
Pravda, za chvíli bylo od lampičky dost teplo...
Rád jsem četl České pohádky,
např. Zapomenutý čert, Jak šel Honza do Lenoráje, O hloupé havířce, Dařbuján a Pandrhola...
Jan Drda
České pohádky, 1959 – 12 lidových pohádek s ilustracemi Josefa Lady
(15) Drdovy pohádky mám taky ráda a líbí se mi i filmové zpracování pana Trošky
Ivanko,,,,,,,byl to příběh české dívky,která jako malá se dostala za 2,světové války do německé rodiny,,do adopce.,měla německé jméno ,na rodnou řeč zapomněla.Byla hodně malá,ale v paměti měla ,že jí říkali Leni.
(17) já jsem to asi fakt četla, ale moc si to nepamatuju... nevzpomenete si ještě na autora?
U nás doma moc literatury nebylo
))))), Zemědělské noviny se odebíraly spíš na podpal do kamen, než na čtení a Katolický kalendář na evidenci přírustku drůbeže a skotu a produkce mléka a vajec ,aby se v neděli neuvařila k obědu nejlepší nosnice. :o)))
Moje první přečtená knížka byla Křesťanská prvouka,( učebnice náboženství) a Starý a Nový zákon, a pak Ze života svatých a Ze života mučedníků (autora si nepamatuju)
Od druhé třídy jsme mohli u nás na ZDŠ chodit do půjčovny knih a nevím už jestli to bylo od Sekory, ale bylo to o tom jak žijí ptáčci na stromě a pak už to jelo :O letadýlku Káněti, Malý Bobeš, dětské knížky od Šmahelové a Děti z Bullerbinu, Štorkán a Štorch a Verne a Stevenson a pak v pubertě jsme drtily zakázanou červenou knihovnu( v 8 třídě jsem nafasovala poznámku do žákovské:" Při písemné práci z chemie čte pod lavicí Svatební noc u lesního jezera ").
No a všechny pohádky od všech autorů až do vyčerpání zásob.
Moje dětské čtení přešlo do čtení dospělého když jsem si omylem vypůjčila Otčenáškovo Romeo, Julie a tma.
Ivanko zdravím a děkuju za inspiraci k inventůře.♥♥
(19) já jsem si zase "omylem" přečetla Operace mé dcery a byla jsem z toho dost vyjukaná ![]()
(20) děkuju, autorku znám, určitě jsem to četla, jenom si to už moc nepamatuju ![]()
K seznamu bych doplnila jednu trilogii, která pro mě byla "svatá"
Je to knížka Amálie Kutinové Gabra a Málinka. Dodnes jí v některých situacích beru do ruky a jdu si pro pohlazení do dob dávno minulých.
(22) gabra a málinka, taky jsem moc ráda četla
díky za připomenutí...
Gabru a Málinku jsem měla moc ráda a jen bych chtěla říct že těch dílů je víc než tři..doma jich mám stoprocentně určitě šest plus tři volná pokračování o Málinčině dospělosti..
a taky jsem měla ráda knížku podle seriálu Kde padají hvězdy..zrovna to jde znovu v TV
Odvazna skolacka
Kocour Mikes
Kluci, holky a Stodulky
Spravna petka
Ctyrlistek
Rychle sipy
Ferda mravenec
Neznalek
Honzikova cesta
Je toho tolik, to se snad neda ani si na to vzpomenout.
Musím se k vám všem přidat, protože knížky to bylo moje. Paní učitelka mi jednou psala vzpomínku na moji 1. a 2. třídu v Černovicích. Prý jsem přečetla čítanku předem a pod lavicí jsem si pořád četla, chtěla mě dostat, ale prý jsem vždy věděla, kde se skončilo. Dost jsem si pamatovala .A co Kája Mařík a jeho - to dobré jde přímo do ledvin - tedy jídlo a pod. Gabru a Málinku jsem četla ráda, Jitřenka hraje v rozhlase a spousta pohádek a dobrodružné knížky od Foglara . Měli jsme Druhou zlatou knihu pohádek od Boženy Němcové vydanou za 1.republiky. Syn ji jednou vzal do školy prý na čtení , pak prý ji paní učitelka někam schovala a už jsme ji neviděli. Od té doby jsem nerada půjčovala knihy a vždy jsem si zapsala komu a co a urgovala to. Nejsem chtivá, ale na knihy a ještě k tomu dětské a unikátní ano. Kluci se divili,když četli pod dekou při baterce, jak to, že jsem je přistihla.Že tys to taky mami dělala?Jo,jo.
to 24] týna, :
Víte, asi záleží na tom, jaké máte vydání. Píšu o trilogii a uznávám, že jsem se dopustila jisté nepřesnosti. Ve třetí knize jsou totiž obsaženy díly dva, protože na sebe bezprostředně navazují.
Nevím, co máte doma vy, ale já vím jen o čtyřechn dílech (Povedené cérky, Ve městě, Učí se latinsky, V čarovné zemi). No - a pak ten "přídavek" autorky....ale to už je spíš vzpomínková kniha na postavy a místa z literárně ztvárněných příběhů sester.
Pokud máte doma v knihovně i příběhy další, zcela jistě unikly mé pozornosti ![]()
(25) čtyřlístek jsem hltala každý prázdniny u babičky na chalupě, "rvali" jsme se o ně s bratrancem
)) a neználek se mi taky moc líbil, to bylo nějakých přístrojů, co vymysleli, možná proto jsem tak technicky "zručná"
))
(24,27) já jsem měla gabry a málinky tři, ale já myslím, že je to úplně jedno, prostě to bylo hezký čtení ![]()
(27,28) omlouvám se jestli to vyznělo nějak špatně,já jsem spíše chtěla říci,že pokud byste si to chtěli přečíst ještě teď,že jste si nechali skutečně ještě dva díly ujít a to : Gabra a Málinka - galánečky a 6.díl G. a M. v Praze, ty dodatky co jsou spíše vzpomínkami se potom jmenují Naši pacienti 1 a 2, a předtím ještě Farmaceutka
(29) není vůbec za co se omlouvat!!! ty jmenované díly jsem asi opravdu nečetla...
to [29] týna :
Ale vůbec jste nevyzněla špatně, opravdu
To spíš já... Zajímalo mě, co ještě existuje a napsala jsem to asi...divně...
Proto se omlouvám já. A díky za doplnění, opravdu to neznám a nemám. Ty knížky mi kupovala mamka jako děcku (takže nevím, jak a co vycházelo) a já si pak jako dospělá dokoupila tu vzpomínkovou knížku, na kterou jsem náhodou narazila.
Děkuju moc za názvy uniknuvších mi dílů. Aspoň už vím, po čem pátrat. Mějte se fajn a fakt děkuju ![]()
No to je úplně jak přes kopírák: Heidi, děvčátko z hor, všechno od A. Lindgrenové, Luisa a Lotka a ještě od Kästnera 35. květen, May, Verne, Foglar, Štorch, od Běhounka bych přidala Fregata pluje kolem světa... a ještě povídky od Batličky, ty byly správně napínavý, od Trosky Vládce mořských hlubin - znáte? A knížky od Ransomeho. Naštěstí můj mladší syn (15 let) patří mezi ty děti, co rády čtou, takže kromě těch dívčích románů čte to samý, co po mně zůstalo v knihovně. Ale na první místo bych pořád dávala Děti z Bullerbynu a Heidi. Taky mám možná proto ráda hory. Jo a ještě Anejet od Miep Diekmanové. A z českých spisovatelů ještě Vojtěch Steklač, ten psal správný detektivky. Tak na co jsme ještě zapomněli? A nejkrásnější ilustrace byly od Heleny Zmatlíkové. Pouští a pralesem (běželo to taky jako dětský seriál v televizi, proč to nezopáknou, pamatujete?) Bela a Sebastián.
Heidi, a děti z Bullerbynu, jasně