Opona
29. srpna 2008 v 1:47Komentáře
....Jak kamení, co působí,
že potápí se celý prám
tak těžká zdá se, Bůh to ví,
má láska zlá
co v srdci mám.
Vždy, když se láska rozvíjí
rubínů zář se line z ní,
však jako krůpěj pomíjí
pod letní výhní sluneční.
Až něžnou růži spatříš kvést
co trny zlá jen oplácí,
nenech se krásou klamnou svést
hleď - ruká má teď krvácí.....
Spiritual kvintet
(1) néééééééééé!!!!!!! vůbec to není o mojí momentální náladě, ikdyž trošku jo, když jsem měla chuť si včera poslouchat staré šansony, které Hana Zagorová nazpívala ve svých začátcích. a protože gramofon nemám a ty písničky jenom na starých elpíčkách, tak jsem hledala tady. ještě je krásná ta jak začíná...
v pokoji visí obraz smutný slečny...
jenom se mi ty písničky líbí
)))))))))
Potichu dýchám,
s láskou se dívám.
Strachem bych padl,
kdybych ji nadchl.
To se mně však nestane,
protože nedržím pevně opratě.
(2) lin, tu neznám. díky, spirituál kvintet můžu, takže zapátrám, kde bych ji vylovila.
Ač smutné, pěkné.
Písnička "Opona" je hezká a hluboká. Jen málokdo by řekl, že slova napsal Karel Šíp a hudbu Jarda Uhlíř. Nepletu se, žejo?
[3] ivana:
V pokoji visí obraz smutný slečny,
má ruce v klíně, oči neskutečný,
plamínek rtů, ten zhasl od líbání,
postel a židle, život k uzoufání.
Jen černej kocour hlídá den
a barvou je mu podoben.
V pokoji visí obraz smutný slečny,
spálený oči, slzy přebytečný,
na dveře dávno nesáhla už ruka
a hlava sotva vydrží ta muka.
Á, jen černej kocour hlídá den
a barvou je mu podoben.
Dny letí za sebou jak hejno labutí,
proč jejich křídla zebou, proč stojím bez hnutí,
já za ten týden zvadla, co čekám u dveří
a pohled do zrcadla mě znovu udeří.
Já dobře vím, ten obraz smutný slečny,
že jsem to já a moje nářky věčný,
plamínek rtů, co po líbání prahne,
když večer na kliku samota sáhne.
Á, jen černej kocour hlídá den
a barvou je mu podoben.
Jen černej kocour hlídá den
a barvou je mu podoben.
Jen černej kocour hlídá den
a smutek padá jako kmen.
(1968)
A znáte třeba Rozhovor v tichu? ![]()
Slova jsou prázdná,těžká lichá....
Jen srdce bolí
a duše tiše vzlyká
když láska umře,
není nic!
[9] Dugma: A co když láska není? Nemá co umřít, ale nic nežije...
(8) martine, to je přesně ona
))
rozhovor v tichu
http://www.youtube.com/watch?v=yjBlGlhf3YI
že by odtud ta moje asociace na čistý sešity v papírnictví?
))
a s tím autorstvím, vůbec takhle z hlavy nevím, ale večer se po tom kouknu ![]()
zatím ne,přečetl jsem ale všechny Vaše příspěvky
a zatím jsem nepřišel na to,co Vás nutí se tolik zpovídat.
Pokusím se na to přijít....
(13) tak to zkuste
až na to přijdete, tak mi dejte vědět, já to sama nevím
)) a jinak přeju pokud možno hezký čtení ![]()
Tak už je tady čas
Kdy láska nastavila dlaň
A zeptala se nás
Kdo vlastně bude platit daň
Utíkat bez placení
To nemá žádný styl
Povinnost zuby cení
Tak jako krokodýl
Tak už je tady čas
Kdy láska nastavila dlaň
Ač říkám zaplaťbůh
Tak všechno sama zaplatím
Já nenávidím dluh
To asi bude tím
Že tys mně zůstal dlužen
I trny od růží
Ne všichni muži u žen
Se takhle zadluží
Já nenávidím dluh
A proto ráda zaplatím
Teď není radno lhát
Když srdce v prachu leží
Mám důkaz lásky dát
To je to oč tu běží
Ty uslyšíš to rád
Však pochopíš jen stěží
Já ráda vzpomínám
Vždyť ty sis mě chtěl brát
Dnes na tom nezáleží
Já byla jedinkrát
Tak šťastná a tak svěží
To nebyl jenom klam
Nač dosud ráda vzpomínám
Já schovala jsem pláč
Na starý hřbitov do tújí
Pod starý květináč
Vždyť nejsem z těch co litují
Dny s tebou byly krásné
I noci bez jiter
Vzpomínka nevyhasne
Byl jsi jak Jupiter
Já schovala jsem pláč
Vždyť nejsem z těch co litují
Teď není radno lhát
Když srdce v prachu leží
Mám důkaz lásky dát
To je to oč tu běží
Ty uslyšíš to rád
Však pochopíš jen stěží
Já ráda vzpomínám
Vždyť ty sis mě chtěl brát
Dnes na tom nezáleží
Já byla jedinkrát
Tak šťastná a tak svěží
To není sebeklam
Já pořád ráda vzpomínám
zpívá Hana Hegerová
hudba Petr Hapka
text Pavel Kopta
(15)
taky můžu, a moc
hodně lidem se zdá, že je to depresivní muzika, ale na mě to tak nepůsobí ![]()
...To není sebeklam
Já pořád ráda vzpomínám..
A i kdyby to byl sebeklam, je můj a nikdo mi ho nevezme. ![]()
Velmi pěkné verše a nemusí být ani zhudebněné.depresivní nejsou, ale k zamyšlení a přemýšlení. Díky
Doufám, Ivanko, že tyto verše nevystihují vaši náladu a není to důsledek vaší nálady, že jste je tu uvedla. Bylo by to smutné. Toho smutného je na světě dost a chtělo by se mi křičet: Kam zmizel humor českých lidiček? Věřím, že se objeví , ale takový dobrý, ne sprostý, který si umí udělat legraci sám ze sebe a neubližuje druhým. Láska existuje, jen někde méně, někde více a člověk ji potřebuje, ať už je to láska milenecká nebo mateřská, láska k lidem jako takovým.