close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Opona

29. srpna 2008 v 1:47
SMUTNÉ RÁNO
Všem lidem na vědomost se dává,
že dnes za ranního rozbřesku
umřela LÁSKA…
S úsvitem jsem šla domů,
bylo to smutné ráno
a ze štítů všech domů
padalo těch pár slov…
Řekl jsi, že už nechceš mou lásku
v těchto zdech…
Oči mé chtěly křičet,
však ústům chyběl dech…
Tak zavřela jsem dveře
a s nimi i tvůj svět,
zabil jsi moji lásku,
stačilo jen pár vět,
zabil jsi moji lásku,
stačilo jen pár vět.
Teď chodit budu městem
navštívím každý krám,
na dveřích cinkne zvonek,
já potichu se ptám.
Nemáte, prosím, lásku?
Takovou do běla?
Já měla jednu krásnou
a včera umřela
Já měla jednu krásnou
a včera umřela…
Chtěla jsem najít tuhle písničku Hany Zagorové, nepovedlo se. Ale našla jsem jinou, taky moc hezkou...
TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 29. srpna 2008 v 8:23 | Reagovat

Doufám, Ivanko, že tyto verše nevystihují vaši náladu a není to důsledek vaší nálady, že jste je tu uvedla. Bylo by to smutné. Toho smutného je na světě dost a chtělo by se mi křičet: Kam zmizel humor českých lidiček? Věřím, že se objeví , ale takový dobrý, ne sprostý, který si umí udělat  legraci sám ze sebe a neubližuje druhým. Láska existuje, jen někde méně, někde více a člověk ji potřebuje, ať už je to láska milenecká nebo mateřská, láska k lidem jako takovým.

2 Lin Lin | 29. srpna 2008 v 9:25 | Reagovat

....Jak kamení, co působí,

že potápí se celý prám

tak těžká zdá se, Bůh to ví,

má láska zlá

co v srdci mám.

Vždy, když se láska rozvíjí

rubínů zář se line z ní,

však jako krůpěj pomíjí

pod letní výhní sluneční.

Až něžnou růži spatříš kvést

co trny zlá jen oplácí,

nenech se krásou klamnou svést

hleď - ruká má teď krvácí.....

Spiritual kvintet

3 ivana ivana | 29. srpna 2008 v 9:41 | Reagovat

(1) néééééééééé!!!!!!! vůbec to není o mojí momentální náladě, ikdyž trošku jo, když jsem měla chuť si včera poslouchat staré šansony, které Hana Zagorová nazpívala ve svých začátcích. a protože gramofon nemám a ty písničky jenom na starých elpíčkách, tak jsem hledala tady. ještě je krásná ta jak začíná...

v pokoji visí obraz smutný slečny...

jenom se mi ty písničky líbí :-))))))))))

4 Vasil Vasil | 29. srpna 2008 v 9:42 | Reagovat

Potichu dýchám,

s láskou se dívám.

Strachem bych padl,

kdybych ji nadchl.

To se mně však nestane,

protože nedržím pevně opratě.

5 ivana ivana | 29. srpna 2008 v 9:43 | Reagovat

(2) lin, tu neznám. díky, spirituál kvintet můžu, takže zapátrám, kde bych ji vylovila.

6 ivana ivana | 29. srpna 2008 v 9:51 | Reagovat

(4) :-)

7 Vršecký Martin Vršecký Martin | 29. srpna 2008 v 12:21 | Reagovat

Ač smutné, pěkné.

Písnička "Opona" je hezká a hluboká. Jen málokdo by řekl, že slova napsal Karel Šíp a hudbu Jarda Uhlíř. Nepletu se,  žejo?

8 Vršecký Martin Vršecký Martin | 29. srpna 2008 v 12:24 | Reagovat

[3] ivana:

V pokoji visí obraz smutný slečny,

má ruce v klíně, oči neskutečný,

plamínek rtů, ten zhasl od líbání,

postel a židle, život k uzoufání.

Jen černej kocour hlídá den

a barvou je mu podoben.

V pokoji visí obraz smutný slečny,

spálený oči, slzy přebytečný,

na dveře dávno nesáhla už ruka

a hlava sotva vydrží ta muka.

Á, jen černej kocour hlídá den

a barvou je mu podoben.

Dny letí za sebou jak hejno labutí,

proč jejich křídla zebou, proč stojím bez hnutí,

já za ten týden zvadla, co čekám u dveří

a pohled do zrcadla mě znovu udeří.

Já dobře vím, ten obraz smutný slečny,

že jsem to já a moje nářky věčný,

plamínek rtů, co po líbání prahne,

když večer na kliku samota sáhne.

Á, jen černej kocour hlídá den

a barvou je mu podoben.

Jen černej kocour hlídá den

a barvou je mu podoben.

Jen černej kocour hlídá den

a smutek padá jako kmen.

(1968)

A znáte třeba Rozhovor v tichu? :-)

9 Dugma Dugma | E-mail | 29. srpna 2008 v 12:37 | Reagovat

Slova jsou prázdná,těžká lichá....

Jen srdce bolí

a duše  tiše vzlyká

když láska umře,

není nic!

10 Vršecký Martin Vršecký Martin | 29. srpna 2008 v 12:38 | Reagovat

[9] Dugma: A co když láska není? Nemá co umřít, ale nic nežije...

11 ivana ivana | 29. srpna 2008 v 12:41 | Reagovat

(8) martine, to je přesně ona :-)))

rozhovor v tichu

http://www.youtube.com/watch?v=yjBlGlhf3YI

že by odtud ta moje asociace na čistý sešity v papírnictví? :-)))

a s tím autorstvím, vůbec takhle z hlavy nevím, ale večer se po tom kouknu :-)

12 ivana ivana | 29. srpna 2008 v 12:49 | Reagovat

(9) :-)

kdo tam je? známe se? :-)

13 Dugma Dugma | E-mail | 29. srpna 2008 v 17:17 | Reagovat

zatím ne,přečetl jsem ale všechny Vaše příspěvky

a zatím jsem nepřišel na to,co Vás nutí se tolik zpovídat.

Pokusím se na to přijít....

14 ivana ivana | 29. srpna 2008 v 17:40 | Reagovat

(13) tak to zkuste :-) až na to přijdete, tak mi dejte vědět, já to sama nevím :-))) a jinak přeju pokud možno hezký čtení :-)

15 Ella Ella | 29. srpna 2008 v 18:25 | Reagovat

Tak už je tady čas

Kdy láska nastavila dlaň

A zeptala se nás

Kdo vlastně bude platit daň

Utíkat bez placení

To nemá žádný styl

Povinnost zuby cení

Tak jako krokodýl

Tak už je tady čas

Kdy láska nastavila dlaň

Ač říkám zaplaťbůh

Tak všechno sama zaplatím

Já nenávidím dluh

To asi bude tím

Že tys mně zůstal dlužen

I trny od růží

Ne všichni muži u žen

Se takhle zadluží

Já nenávidím dluh

A proto ráda zaplatím

Teď není radno lhát

Když srdce v prachu leží

Mám důkaz lásky dát

To je to oč tu běží

Ty uslyšíš to rád

Však pochopíš jen stěží

Já ráda vzpomínám

Vždyť ty sis mě chtěl brát

Dnes na tom nezáleží

Já byla jedinkrát

Tak šťastná a tak svěží

To nebyl jenom klam

Nač dosud ráda vzpomínám

Já schovala jsem pláč

Na starý hřbitov do tújí

Pod starý květináč

Vždyť nejsem z těch co litují

Dny s tebou byly krásné

I noci bez jiter

Vzpomínka nevyhasne

Byl jsi jak Jupiter

Já schovala jsem pláč

Vždyť nejsem z těch co litují

Teď není radno lhát

Když srdce v prachu leží

Mám důkaz lásky dát

To je to oč tu běží

Ty uslyšíš to rád

Však pochopíš jen stěží

Já ráda vzpomínám

Vždyť ty sis mě chtěl brát

Dnes na tom nezáleží

Já byla jedinkrát

Tak šťastná a tak svěží

To není sebeklam

Já pořád ráda vzpomínám

zpívá  Hana Hegerová

hudba Petr Hapka

text  Pavel Kopta

16 ivana ivana | 30. srpna 2008 v 0:12 | Reagovat

(15)

:-) taky můžu, a moc :-) hodně lidem se zdá, že je to depresivní muzika, ale na mě to tak nepůsobí :-)

17 matka matka | 30. srpna 2008 v 10:14 | Reagovat

...To není sebeklam

Já pořád ráda vzpomínám..

A i kdyby to byl sebeklam, je můj a nikdo mi ho nevezme. :-)

18 Regina Regina | 4. září 2008 v 0:40 | Reagovat

Velmi pěkné verše a nemusí být ani zhudebněné.depresivní nejsou, ale k zamyšlení a přemýšlení. Díky

19 já | 7. září 2008 v 17:41 | Reagovat

Ptá se láska přátelství:

Proč jsi tu ty, když jsem tu já?

A přátelství odpoví:

Abych vykouzlil úsměv tam, kde ty necháváš slzy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama