Papírnictví
20. srpna 2008 v 18:24Komentáře
dobrý večer
my jsme směli propiskou taky až od třetí třídy, ale že by se to nějak projevilo na mém krasopise, to se říct nedá ![]()
I moje vzpomínky na začátek školního roku je spojena s papírnictvím. Tenkrát se obalovaly knihy a sešity do modrého balícího papíru . Měl barvu přesně jako modré astry a ty mi to každý rok připomínají.
(3) za nás už začínaly igelitové obaly (ikdyž papírové modré jsme taky ještě používali), ale většinou měli jenom takové ty neprůhledné a když se někomu podařilo sehnat ty čiré, to pak sešit byl zase ještě hezčí ![]()
Tak tenhle článek se mi trefil do chuti, díky za zpříjemnění rána :)
Vzpomínám si, jak jsem si před 14 lety vybrečela do druhé třídy u mamky Pampelíny svoje první keramické pero ![]()
Jinak návštěva papírnictví mi zvedne náladu i dnes, když už mám školu typu "piš si, do čeho chceš".
(5) moje máma většinou pěkně protáčela oči, když jsem vybalila ty svoje nakoupený poklady, z gum byla úplně hotová
))
(6) že jo?
))
Pani Ivanko, Vy jste muj clovek...Taky jsem stizena touto ,,nemoci'' . U mne byla v detstvu navic umocnena jeste tim, ze otec mival velke papirnictvi, kde jsem rada a casto pomahala. Dodnes, kdyz vejdu do obchodu, kde prodavaji pera, tuzky, bloky...nevylezu z nej driv, jak za hodinu.
Někde jsem četl, že čichové vjemy spouštějí nejvíce paměťových asociací. Ty papírnické vůně taky znám... a venkovské koloniály padesátých let vonící chlebem a kořením...ve skleněných dózách s plechovými dekly pendrek, mejdlíčka a fialky. Řekněte dneska v konzumu, že chcete fialky, pošlou vás buď do květinářství nebo ještě dál... ![]()
Mejdlíčka pamatuji a rád bych je ještě ochutnal, jejich chuť si už nevybavím.
Vůně mám rád, kuřáci neví o co přichází.
(9, 10) o mejdlíčkách a fialkách mi vždycky vyprávěla teta, dokonce mám dojem, že říkala, že je zase nedávno někde v malým vesnickým krámku objevila, zjistím a dám vědět ![]()
(8) dneska chodím čmuchat spíš do knihy, ale mít takový malý papírnictví, to by nebylo špatný ![]()
Fialky jsme koupili letos na Výstavišti v Č.B. Stály 25,-Kč a prodával je tam totálně nevrlý podnikatel, kterému nedocházelo, proč to lidi nekupují. Stály za prt a byly nechutně předražené.
Ještě je mám schovaný...
Mejdlíčka jsme koupili před několika lety rovněž na nějaké lidově výstavní akci a i když jejich chuť se nám zdála přibližně stejná jako kdysi, teď už nám nechutnaly. Chyběly nám už ty dětské jazýčky.
[9] Kamufláž
Pravdu díš, nic si nepamatuji, ale vůně či pachy mi přece jenom nějaké ty asociace spustí. ![]()
(9)Kamufláž
I ne, fialky se občas někde dají koupit. Jsou moc dobré. S těmi vůněmi, to je pravda.
(10)Josef
Hele, nech si toho, dobrý dlabanec a voňavého mužského ještě poznám
))
ad (5)Edita
)))...ze kterého vždycky vypadla ta pitomá kulička...pak to bylo za čas bombičkové pero, ale bomba byly gelové tužky, tedy propisky. Já psala ve škole "čínkou".
(16) já taky
))
(17) pane josefe!!!!! máte v tý gastronomii pěknej chaos
))))))) to říkám pořád, to bude tou perkenicí
))))
Josef
Bonbóny barvou i tnarem jako fialky(květy), krásně voní. Jsou tvrdé, tak není radno je kousat.![]()
Mám nápad děcka, když nás omrzí hospoda, můžeme se scházet v papírnictví u paní Ivany.
Chce to reklamu
Josef
Hledala jsem jako blázen, ale ty v sáčku jsem nenašla. Fakt.
Jestli je někde uvidím, můži to je poslat.
(25) já myslím, že hospoda nás neomrzí, ale scházet se v papírnictví, to je docela originální
)))))))
...a píšu jako prase dneska, tak ještě jednou:
...můžu ti je poslat.
Teď je to dobře.
(29) co si kdo přinese
))))))))) to je pohostinnost, co?
))))))
26 Pam
a doma mi je žena ještě osladí
)
Víte, co jsou to kaňapky? Kousky chleba nakrájené na nepravidelné kousky a na nich je všechno, co dá lednička. Z čeho se dá udělat pomazánka, kousky salámu, sýra, zeleniny, a papá se to. To by šlo sebou, ne? Nebo se nesmím přidat? Také znám recept na chlebový dort, je v něm i špenátová pomazánka - kvůli barvě. Celý bochník se nakrájí na placky, které se potírají pomazánkami: sýrovou, šunkovou - rozmixovanou šunkou s máslem, špenátovou, vaječnou. Naskládá se to na sebe , zatíží a nechá třeba přes noc. Pak se krájí jako dort a vypadá to docela hezky a chutná to. Jsou to všechno polské recepty ze soutěží dívčích klubů z vaření, víte? Vím, že to sem nepatří,ale já když mám hlad, začnu vzpomínat a vymýšlet ,co udělat..
(34) samozřejmě, že se můžete přidat
kam jsme se to dostali od papírnictví a jeho vůně
už jsme zase u jídla
))))))) a ten chleba vypadá úžasně, hned sem pošlu pana josefa, jestli nenakukuje, ať ví, co je dobrý ![]()
Jéjdanáčku co to tu odpoledne řádilo
))
Pastelky, vodovky, tempery, skicáky, bločky.....Neodolám pokušení, investuju ráda, až budu mít čas, mám toho nachystáno...habakuk.
Náš "zakrslý " králík Pepa Joe neokusuje kabely, ale je na papír a pastelky. Vyskočí si na židli a pak na stůl, kde má dcera v kyblíčkách co s nima chodila na písek fixy a tužky a pastelky a nejvíc mu chutná žlutá a zelená.
(36) jenom aby to náhodou nebyly zelená a modrá a anilinový
(to nic,to mi jen evokovalo Slunce,seno..jak tam trávil ty králíky aby je nemusel jíst..) jinak dodávám že zvířátka mám ráda živá (mám jich doma osm) a králíky nejím odmala,takže nic proti vašemu Pepovi ![]()
A ted si vemte, kdyz vasi rodice maji papirnictvi co to je. Kdyz v tech vsech gumach a sesitech zijete celorocne.
Čtu až dnes a musím odpovídat. Hezky se to rozjelo od papírnictví s navoněnými gumami, čínkami a více barevnými propisovačkami, voňavá mejdlíčka a nezapomenutelné fialky.To vše připomíná školní léta a hlavně hezké vzpomínky.Ráda jsem kreslila a modelovala.I na střední škole jsem měla pokreslené kraje listů v sešitech - k velké nevoli profesorů.A modelování - modeluji zvířátka pro potěšení vnoučat.Takové malé setkání s chlebem a fialkami v soukromém papírnictví není vůbec špatný nápad. Zdravím
dobrý večer ![]()
pane josefe, vy mě zkoušíte, jestli už jsem našla zobrazení posledních komentářů, co? našla
))
Sakra, babo, to mi nedělej, tohleto
! Nejen že tě úplně vidím v tom papírnictví, ale vidím tam i sebe, i když to tenkrát bylo úplně jiné papírnictví, cítím tu vůni papíru, povrch těch voňavých gum a mám na pár sekund zase ten pocit toho, jak mám s těmi čistými stránkami sešitů životní cestičku před sebou určitě dokonale zametenou, jak jsem si to tenkrát myslela...
Paní Ivano, tak jste mi připoměla svojí vzpomínkou, že jsem se vždy do školy opravdu těšila. Jako na něco, co bude nového, kdo nás bude učit, kdo do třídy přijde. My jsme byli rádi, když jsme měli v penálu vše potřebné, moc velký výběr na př. gum nebyl, dlouho jsme psali perem s násadkou, kam se dávala špička, pak plnicí pero. Myslím, že propiska za mých školních let nebyla a když, tak psát jsme s ní nesměli. Prý se tím kazí krasopis- písmo. No něco na tom bylo. Ale stejně byla krásná ta školní léta. Však letos svolávám spolužáky z 8. třídy mimo kulatého výročí, nějak nám to začalo umírat a vynutili si to. No, uvidím kolik se jich sejde. Míváme to fajn, jsme kamarádi. A z gymnázia také. Už bylo setkání v červnu.