Výcvik psa
14. srpna 2008 v 10:48Komentáře
jojo to znám...moje milá fenka se vyznamenává tím že slyší na neobvyklé povely..no povely jsou vlastně obvyklé,ale prostě se to projevuje tak,že když chci aby šla ke mě,tak na ni volám zůstaň...zní to asi dost praštěně,ale ona má takovej strach že ji tam chci nechat,že je okamžitě u mě
takže to funguje..
Autorka
Hezký článek, pobavil jsem se, mám rád tento humor.
caracola:
Kočka se může něčemu naučit? To bych moc potřeboval poradit jak na to, máme absolutně dominantního kocoura. Dodržuje pouze hygienu, jinak na nás "hází bobek", ovšem s veškerou noblesou. ![]()
Tak jednoho Bena doma mám (i když dneska už se jmenuje Honey) a moc dobře vím, o čem je řeč. Já ho mám tedy z útulku, když přišel nějakou výchovu měl, ale ty kramle... to maj asi společné. Nebo leží na zahradě, pozoruje dění, ale jen do té doby, dokud je pozorován. Pak zmizí jak pára nad hrncem. Holt je to tulák a je vych..čůraný jak díry do sněhu... Ale jinak se učí rychle. Jak jde o úplatky nebo o lumpárny, to se učí hned. Na povel "mrtvej pes" sebou plácne o zem, ale nemyslete si, nebude to zadarmo. A stejně tak je to s "kutululí". Hrozně rád bude válet sudy, ale piškot musí bejt. ![]()
Takže Benům zdar a pejkům nazdar. ![]()
Jednou přivedl syn štěně,argentinské dogy,štěně ,které mělo být utraceno,protože bylo úplně hluché.Ř íkali jsme jí Andula,byla krásná a moc chytrá.Vyrůstala spolu se 7letou kníračicí ps.střední.Aida se o Andulu starala ,učila jí štěkat za plotem,všechny povely opakovala,naučila se znakovou řeč.Syn jí cvičil ,plácnutím ruky o nohu přiběhla a sedla si ,jak správně cvičný pes,povelem ruky směrem dolů si sedla a tlesknutím si lehla.Nikdo se sousedů nevěděl ,že neslyší.Neměla v sobě žádnou agresivitu,s každým byla kamarádka,na hlídání se sice nehodila,to spolehlivě zastala Aida.Když jí byly dva roky,museli jsme jí dát pryč,protože jsme se stěhovali.Vzali si jí bezdětný manželé,které jsme dobře znali,a kde se má moc dobře a jsou s ní šťastný.Horší to bylo s Aidou,stále stála u vrátek a stýskalo se jí po půl roce pošla.
jj, taky cvičíme 3 měsíční štěně, taková směska "bojových" plemen, jak se tomu dneska říká...
Už umíme sedni, zůstaň, ke mně se učíme a nejlíp slyší, když zahulákám: "Večeřééé!" ![]()
(5) masenka - A to stěhování nešlo zařídit jinak, aby Aida mohla být s vámi? Jak jste to zvládla vzdát se kamaráda, který s vámi byl tak dlouho?
Zvire se nejlip cvici, kdyz je hladove. Na dobrutky. Mam vycvicenou kocku. Pribehne na zavolani. Taky je dobre dusledne trvat na nekterych vecech. Nasi cicu jsme dostali jako petimesicni rozmazlene kote plne zlozvyku. Nejhorsim bylo, ze si s oblibou lehala na hlavu ( nam lidem), to jsem ji odnaucil velmi rychle, pokazde letela z postele. Naopak ona me odnaucila vystrkovat v noci ruce a nohy z podperiny. Vzdicky po nich chnapla. Taky je dobre nenutit cicu do mazleni kdyz nechce. Mi mame dohodu, ona chvili pretrpi me vzeti do naruce ( obcas teda s remcanim), ale vi, ze ji ponuchlam a dam pokoj a na oplatku ja ji pustim vodovodni kohoutek kdykoliv si preje. Obcas je trochu nepohodlne byt panem smecky, protoze to nebohe zvire s vami chce spat a chce se pritulit zrovna k vam, protoze vas miluje nejvic a ani novy pelisek hned vedle vasi postele s tim nic nenadela. Proste je dobre se v necem cice podridit a dat ji to najevu, ted je po tvem a ona se rada podridi v tom co po ni vyzadujete vy, aspon u nas to tak funguje. A pak to vrni a vrni a vrni.
6)Míša
Ajda zemřela asi týden před stěhováním,původně měla jít s námi do nového bydliště.Do dnes na ní vzpomínáme ,bylo nám po ní dlouho smutno.....nedávno jsme se byli podívat na Andulu,má se jak prase v žitě,válí se na kavalci ,měli jsme radost,že nás poznala,je chytrá a poslušná.![]()
(8) V příspěvku výše jste psala, že pošla po půl roce a teď týden před stěhováním? Nějak se v tom nevyznám, ale to je fuk. Hlavně že aspoň Andulce se daří dobře, já bych se pejska nedokázala vzdát :(
Jsou to takové moje děti, parťáci na celý život ;)
9)Míša
pošla po půlroce (přesněji pět měsíců a deset dní) po odchodu Anduly ,,omlouvám se ,,za nedorozumění,,asi jsem se špatně vyjádřila
Já Vám rozumím,i pro nás to bylo těžké se jí vzdát,ale stěhovali jsme do míst,kde jsme jí nemohli mít.
(10) Jo takhle, stýskalo se jí po Andulce a ne po vás ;) Sice to trošku trvalo, ale cvaklo mi to ;)
A jezdíte za ní na návštěvy? Pozná vás?
Každopádně doufám, že jste si pořídili nového kamaráda, život bez psíka je na prd... ![]()
od doby změny bydliště,jen jednou jsme Andulku navštívili,,ano jak jsem psala ,poznala nás.Máme fenku z útulku,asi tříletou,Belu,je podobná Ťapce z pohádky ,,Mrazík".. ale celá plavá,,je neuvěřitelné,jak je vidět ta její vděčnost ,stále je s námi a nehne se ode mne,když běhá na zahradě,musí mně mít stále na očích.Když odjíždím autem do práce,čeká celou dobu u vrátek než se vrátím,pak má ohromnou psí radost.Je moc hodná a poslušná,máme jí moc rádi.
Dík, Ivčo ![]()
Moc hezky se to čte a tak trochu jsem si zavzpomínala na všechny chlupáče, které jsme měli.
Já nevím, ale psi mě vždycky poslouchali nějak sami od sebe. Zato brácha...ten by mohl vyprávět
Měl dogáka, který si z něj dělal vyloženě srandu. Ze mě ne, mně stačilo se jen "blbě" podívat a poslechl na slovo. Ale bráchovi dělal jen naschvály. Jeden takový "výchovný pokus" brácha završil větou : "Jen počkej, ty bestie, to si vyřídíme doma!!" No...a tahle věta se u nás v rodině stala "nesmrtelnou" ![]()
(13) lin, zdá se, že bestie je velmi rozšířené oslovení, když už je člověk v koncích
))
Bestie je fajn oslovení
U nás se jím nefackuje, ale jen tak šťouchá
Fackovací je např. oslovení "kreténe" ![]()
Skvěle popsaná situace, kdy se věc obrátí tak, že páníček je cvičen pejskem. Já jsem s tím neměl nikdy problém, protože jsem vyrůstal se psy a neztratil nikdy dětskou schopnost si s nimi rozumět. Úspěšně jsem naučil ledadco i kočku a výtečné spolupráce jsem se dočkal při výcviku kozy. Jsou nesmírně inteligentní.Zkušenosti jsem uplatnil i při výchově dětí až jednou jsem narazil.Pokoušel jsem se vycvičit fretku. Když jsem zjistil,že by mě to stálo vlasy,vzdal jsem to a přistoupil na její podmínky. Potom už jsme se měli moc rádi.