Maria Lang
2. listopadu 2008 v 13:27Komentáře
Pam, neví... jméno je asi německý, ale není už čitelnej ani letopočet, nic... ta vesnička má dohromady deset chalup, no možná dvacet, nikde žádnej hřbitov, jenom tenhle pomníček na kraji vsi u cesty...
Pěkný příběh. Maria / Dagmar / Lang / e /, švédský spisovatel, ale jeho ten pomník asi nebude . . .
(3) Ivo L.
tak to asi určitě ne, ale to mě ještě nenapadlo, že by to bylo mužský jméno?
tak ještě doplnění...
teď mi volala máma a řekla mi, že ten hrob byl pravděpodobně někoho z německýho statku, kterej tam kdysi byl. majitelé že byli zámožní a tak si mohli dovolit udělat hrob na vlastním pozemku...
tak možná takhle nějak to bylo...
Ivanko, nejlepší je na tom to, že se děvčata měla o co zajímat a něco dělat. Jak už to bylo není důležité. Hlavně, že jim to vydrželo. Máme takovou tradici, že doma zapalujeme svíčku za rodiče manžela, kteří jsou pochovaní daleko a to nejen na dušičky, ale i na jejich narozeniny, dny úmrtí a za moje rodiče a bratra taktéž. Takže je to vlastně skoro po celý rok. Ale to jen píši k dozvuku památky zesnulých. Zdravím.![]()
(6) rucuk
paní Růženko, dobrý večer
jak jsem uviděla váš nick, tak se musím smát, vy jste mi včera dala s tím Brucem
))))
a pravda je, že na tom bylo hezký, že to holky dělaly úplně ze své vůle, nikdo je nenutil. sice Matějská pouť by mohla závidět, ale bylo to milý ![]()
Moc hezky napsaný, je to jako pohlazení...
Již je malý pomníček,
okolo plno světýlek.
Buďte velmi opatrní,
to světlo zde, nechť Vás varuje,
nic, nezbylo matce v náruči,
nic, nezbylo dalším lidem v náruči,
zde veškeré naděje zůstaly.
To ne, to ne, to ne, jen to ne.
Však jednou, za mnoho let,
půjde bezdomovím tiše poutník okolo,
cesta již zde nebude.
Světýlko ho přivábí,
smuteční vrba listím měkce vystlala.
Pojď, sni chvíli můj sen.
Oči nádherné, překrásné se na svět dívaly,
krásnou dívku našly, milovat ji začaly.
Ano, má duše se již rozhodla,
to je správná dívčina,
s ní já chci svůj život žít.
Dnes je den nádherný,
jedu domů,
otcovy narozeniny oslavit,
brzy dívčiny jmeniny, narozeniny,
O vánocích do domku si ji přivedu.
Mírná zatáčka, čára plná,
šanci mi nedal protijedoucí,
začal v zákazu předjíždět.
Duše z těla okamžitě vymrštěna,
stoupá do otcovy náruče.
Ach, je zde nádherně,
teplo, radost, klid a mír.
A Ty neplač ženo, matko,
byl bych tobě dobrý syn,
já chtěl s tvojí dcerou být,
děti mít.
Neplač, vždyť mne vnímáš,
již nikdy nejsi sama,
vždy ti i já pomáhám.
Otec v den svých narozenin,
proklel viníka.
Dívka v den svých jmenin,
pohřbila oči nádherné,
jako vdovu ji zdraví stovky přátel.
Za pár dní oslavila narozeniny.
A ty neplač, ženo, matko,
silná býti máš,
vše okolo by se jinak zhroutilo.
Ty jediná víš, kde jsem,
cítíš to a vnímáš,
raduj se tedy tiše se mnou.
Kletbu máš zlomit,
aby další lidé zde neumírali.
Hle, světýlka, radostně již září.
Také růže nádherná ve vázičce,
přivoň si.
Poutník vůní probuzen,
hle, opodál malá kytička,
na klopu si ji připevní,
zvesela již odchází.
Na tvé oči ,
jež jsem spatřil v tomto snu,
hluboké, tmavé, nádherné,
nikdy nezapomenu.
S teplem, klidem a mírem v srdci
dále na svou cestu poutník odchází.
Láska bezpodmínečná ho provází.
(3) IvoL
Něco mi říká, že Maria Dagmar Lange byla švédská spisovatelka. Ale pravdou je, že Maria Lang může být mužské jméno, jelikož jeden (tuším německý) architekt dostal jméno Stephan Maria Lang.
(15) Dara
Erich Maria Remarque, taky chlap, ale ten byl původně Paul, Maria po matce? těžko říct, asi se už nedopátráme, kdo to vlastně byl(a) Maria Lang ![]()
(16)
A někde na úřadě by to nevěděli? Mně by to docela zajímalo.. Nebo nějakej místní kronikář. ![]()
(17) Dara
zkusím zaúkolovat tátu, ale já mám dojem, že to právě nikdo neví, protože jsme se na to tenkrát vyptávali místních... kronikáře v deseti chalupách neměli
možná něco bude zašantročený v análech ve vedlejší vesnici...
(18)
Tak až to vypátráte, nezapomeňta se s námi o to podělit.
Nebo alespoň se mnou, já jsem napnutá jak Trautenberkovy kšandy. ![]()
A kdo tedy byla Maria Lang? Ví se to?