close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nejkrásnější Ježíšek

21. prosince 2008 v 22:51
23. prosinec roku 1975 začal jako všechny dny předešlé. Vrcholily přípravy na Ježíška, vařilo se, smejčilo a pekly se vánočky. Snažila jsem se pomáhat, ale co asi tak osmiapůlleté dítě zvládne... K večeru bylo všechno připravené, Ježíšek mohl přijít. Snad v jediném se předštědrovečerní den lišil od těch předešlých. Na Silvestra jsme očekávali příchod mojí sestřičky nebo bratříčka.

Tatínek tajně kutil něco v komoře a maminka se těšila, jak se po tý dřině sesune do křesla a podívá se na oblíbené Chalupáře. Těšila se tak moc, že se nenechala vyrušit ani prvními porodními bolestmi, protože jako druhorodička a zdravotní setra (pracující na porodnici!!!), přece pozná, že ještě nerodí a na ty Chalupáře se prostě v klidu podívá. Přemlouvala sebe a tátu, kterému se to nějak nezdálo a chtěl jet do porodnice, tak dlouho, až bylo skoro pozdě. A protože u nás nemůže být nic normální, tak i příchod mojí sestřičky na svět se změnil v příhodu, o které si povídají všichni dodnes.

"Ale prosím tě, ti říkám, že nerodím, já si tady chvíli stoupnu, opřu se o futra a za chvíli to bude dobrý. V osm jsou Chalupáři," zopakovala poněkolikáté na tátovo naléhání máma.

"Já nevím, neměli bysme jet? Nebo já dojdu pro (teď nevím, jak to mám napsat, protože když jsem mámu žádala o svolení, jestli můžu napsat o tom, jak se mi narodila sestřička, tak sice souhlasila, což považuju za daň předvánočnímu shonu, protože za normální situace bych čekala hlasité protesty, ale s dodatkem, že nebudu nikoho jmenovat... no a teď jak z toho ven?) M. ať se na tebe alespoň podívá," nedal se už táta a odběhl o dvě patra výš pro tetu.

"Ivanko, zalez si do pokojíčku a buď tam hodná," otočila se ke mně máma a já jsem začala tušit, že se děje něco hodně významnýho. V tom momentě jsem viděla mámu ten večer naposled, potom už následovaly pouze výkřiky typu: "Jdi z ložnice do obýváku! Jdi z obýváku do děcáku!"

Za chvíli se vrátil táta v doprovodu tety. Teta očekávala příchod potomka o tři měsíce později, takže též ve vysokém stupni těhotenství a s mojí mámou pracující též na porodnici. Takže žádnej strach, byly u toho všeho dvě profesionálky.

V bytě nastal totální chaos. Táta hledal podle máminých instrukcí věci do porodnice a házel je do tašky, teta opatrovala mámu a chodila s ní z místnosti do místnosti, což ale netrvalo dlouho, brzy už máma ležela a regulérně rodila, protože sestřička se začala hrnout na svět nevídaným tempem, a do toho zazvonila sousedka, která bydlela v patře mezi námi a když zjistila, co se děje, tak samozřejmě chtěla taky pomáhat, ale byla děsnej zmatkař. Zřejmě proto ji někdo pověřil, aby zavolala pro sanitku do porodnice. Vzhledem k tomu, že telefon byl v obýváku, kde jsem momentálně dlela po zvolání: "Ivanko, rychle utíkej do obýváku!", byla jsem svědkem hovoru, který budu slyšet slovo od slova až do smrti.

Asi napopáté se sousedce podařilo vytočit správné číslo a rozrušenou fistulí začala kvílet do telefonu.

"Porodnice? Je to porodnice? Prosím vás, přijeďte! Přijeďte rychle. Je tady paní X. Taky je tady paní Y. Přijeďte rychle! Asi rodí!"

Nevím přesně, jaké otázky kladl dotyčný na druhé straně telefonní linky, ale rozhodně se snažil přijít na to kdo rodí a kde. Záchranou bylo, že obě jmenované celá porodnice znala a tudíž tušil, co se dějě, no ale chtěl vědět detaily, jak probíhá porod a přesnou adresu. V odpověď se neslo...

"Jaká branka? Tady žádná branka není, tohle je panelák. Hned ten první vysokej, když pojedete od hasičárny nahoru, číslo si nemůžu vzpomenout, my na vás budeme mávat, já pošlu Slávka. Přijeďte rychle! Je tady paní X. a taky je tady paní Y.!"

V té chvíli jsem byla převelena opět do děcáku, takže zbytek hovoru jsem nezaslechla.

Asi za čtvrt hodiny konečně přijela sanitka. Před barákem mávala sousedka se Slávkem, táta dobaloval tašku a do bytu se vřítil doktor. Ze tří metrů koukl na mámu a zavelel: "To stihnem! Křeslo!"

Během minuty už táta s doktorem nesli mámu na křesle do výtahu. V předsíni ještě aktivně sousedka narazila mámě na hlavu kožešinovou čepici s dodatkem: "Aby ti nebyla zima..."

"Počkejte, já nemám boty," snažil se táta ještě vrátit, ale v tom mu doktor zabránil. Přibouchl dveře od výtahu a zařval: "Jeďte, není čas!"

Venku byla krásná obleva.

Na sterilní porodní sál nakráčel tatínek, nesoucí na křesle maminku a už skoro celou sestřičku, v rozmáčených ponožkách, zanechávajících na podlaze stopy z prošlé škvárové cesty.

Maminka statečně do konce porodu posunovala příšernou kožešinovou hučku, která se jí neustále svážela do očí a nikoho v tom zmatku nenapadlo jí ji sundat a v tomto prostředí se konečně definitivně na svět prodrala i moje setřička.

Táta se vrátil domů v rozmáčených ponožkách a se šťastným úsměvem mi řekl: "Máme holčičku."

Byla jsem nejšťastnější dítě na světě. Všechny kočárky, které jezdily po sídlišti jsem si půjčovala, abych mohla vozit miminka a konečně jsem měla svoji sestřičku, po které jsem tak moc toužila. Když ji máma přivezla z porodnice a já ji poprvé uviděla spící na veliké posteli v ložnici, vypadala jako andílek na vánočním stromečku. Byly to ty nejnádhernější Vánoce, které jsem zažila.

Sestřičko moje, všechno zdraví, nejlepší štěstíčko ti přeju :-)

*
Vám všem, čtenářům mého blogu, bych chtěla popřát co nejkrásnější a láskyplné prožití vánočních svátků. Ať se Vám vyhnou stresy a zmatky a ať tyto dny prožijete v pohodě s lidmi, které máte rádi. A ikdyž nedáte vašim blízkým nový život, jako jsem já "dostala" sestřičku, darujte jim svůj život s tím nejlepším, co v sobě máte a umíte se o to podělit. Všem děkuju za povzbuzení a přízeň, je mi tady s vámi hezky a budu se na vás zase brzy těšit. Šťastné a veselé...

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 llukynek llukynek | E-mail | Web | 21. prosince 2008 v 22:59 | Reagovat

Krásné. Děkuji.

2 já | 21. prosince 2008 v 23:25 | Reagovat

je to moc hezký a myslím ,že mnoho očí se po přečtení zavlaží, i tobě přeju hezký vánoce ,zůstaň taková jaká jsi ,protože dokážeš mnoha lidem svými články dávat  to co jim chybí ,jsi prostě zlatíčko

3 Ladislav Zelenka Ladislav Zelenka | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 0:09 | Reagovat

Krása... Přeji hezké Vánoce a splnění všech přání v roce 2009. :-)

4 Ella Ella | 22. prosince 2008 v 8:31 | Reagovat

Ivoško, právě se ti podařilo mne přetransformovat v culící se cedník, nevidím na písmenka, zdravím maminku a pozdravuj sestřičku a všem přeju pevného zdravíčka a kousek " pokakaného " štěstíčka.

Až to rozchodím, dám něco normálnějšího :-))))

5 caracola caracola | 22. prosince 2008 v 8:38 | Reagovat

Krásné, ostatně jako vždy. Přeji klidné Vánoce a hodně inspirace i v roce 2009.

6 Marbuša Marbuša | 22. prosince 2008 v 8:44 | Reagovat

Moc pěkné. Krásné a klidné Vánoce i Vám a ať nám sem toho v příštím roce co nejvíc napíšete!

7 Paolo Paolo | 22. prosince 2008 v 9:08 | Reagovat

Díky za přání, za to, že Vám nic lidkého není cizí a že se o to s námi dělíte.

8 Ivo L Ivo L | Web | 22. prosince 2008 v 10:22 | Reagovat

Také přeji radostné vánoce a dobrou mysl v novém roce.

9 M.anon M.anon | 22. prosince 2008 v 11:20 | Reagovat

Se slzami v očích a úsměvem na rtech přeji vám i vaší rodině "Šťastné a veselé".

10 rucuk rucuk | E-mail | 22. prosince 2008 v 12:10 | Reagovat

Ivanko, tak Vám , sestřičce a dalším blízkým jen  jen vše dobré. A díky za každý úsměv, který vyloudíte lidem na tvářích.

11 matka matka | 22. prosince 2008 v 12:25 | Reagovat

Holka zlatá, skrápím klávesnici slzami, no prostě bulím. Já takto kdysi porod rozcházela na Silvestra, až do prvních minut Nového roku se podařilo. A holka byla po přípitku lékařů šampaňským na to tata na světě, dělbuchy, rachejtličky provázely ten porod nádherný. :-)))

12 Romann Romann | Web | 22. prosince 2008 v 13:30 | Reagovat

Ježiš, ktorý nebol neomylným prorokom,(ktorého intelekt nedosahoval intelekt Sokrata, Platóna alebo Aristotela) možno existoval. Ježiš, ktorý žiada od svojich stúpencov slepú poslušnosť , ktorý žiada od nich aby potlačili svoje city, žiadosti a emócie, aby sa vyhýbali otázkam a skúmaniu či je niečo skutočnosť alebo nie je, aby sa stali detinskými a verili všetko, taký muž zaiste a pravdepodobne mohol existovať. Stále však najsilnejším dôkazom proti existencii Ježiša je, že nikde nie je zmienka o ňom v historických záznamoch z tých čias. Niekedy nám vravia: veď Homér sa nevolal Homér a Shakespeare sa tiež nevolal Shakespeare, azda aj Ježiš bolo vymyslené meno pre niekoho iného. Ďalej na: http://voltaire.netkosice.sk, ikona Trezor, téma: Ježiš a kresťanstvo

13 Tenzulice Tenzulice | 22. prosince 2008 v 16:55 | Reagovat

Krásné. Děkuji.

14 ivana ivana | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 16:57 | Reagovat

všem děkuju za krásná přání :-)

ženský! nebrečet a smát se :-)

15 Martina Martina | 22. prosince 2008 v 18:02 | Reagovat

krasné díky.Přeji krásné Vánoce.

16 pepino pepino | E-mail | 22. prosince 2008 v 18:05 | Reagovat

Veselé vánoce, hodně dárků a prostě vše nej, nej vám a vašim drahým přeji já. Občas vás potkávám a nebo myslím, že jste to vy. Tak vše nejlepší i v Novém roce.

17 ivana ivana | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 18:35 | Reagovat

(16) pepino

vy jste taky z Čáslavi? jestli jo, tak už mi několik lidí říkalo, že tady mám dvojnici, tak nevím, jestli se potkáváme :-)

18 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 22. prosince 2008 v 19:08 | Reagovat

Nejkrásnější Ježíšek mé mladší dcery,

byl o něco dříve v r . 1973. Dcerka chodila do třetí třídy a opětovně domů přiváděla na nesnězenou svačinu, kdejakého Vořecha. Ti vošpsi se u nás chovali jako dobyvatelé, nadlábli se, upelešili a cenili zuby, až jsem přijel domů a vypráskal to prutem.

Dál to tak nešlo. Sestřenice měla  doma štěňata trpasličího jezevčíka. Koupili jsme tedy košatinku, do ní vystlali starou flanelovou košili a šel jsem v podvečer 24.12. pro štěně.

Hodil jsem košili pod fenku, vypil nabídnuté kafe, sbalil štěně do košatinky, zakryl ho a donesl domů. Spalo jak mimino.

Zavěsil jsem je nad kotel ústřeního topení ve sklepě, aby neprochladlo. Zapojil jsem  zvonek na zazvonění po večeři. Povečeřeli jsme, šel jsem, jako přiložit, zazvonil a donesl košatinku do bytu. Dcerka ještě napůl věřila na Ježíška, o štěnátko si psala už dva roky. Teď když ho měla upadla z radosti do šoku. Nemohla ani promluvit, jen ze sebe vyrážela jééééé, já mám pejskááááá. Ničeho jiného si ani nevšimla. Štěně k ní hned přilnulo tak, že spaly spolu v posteli a tak to také zůstalo celou zimu. Štěně nosila ve vystlané tašce, vozila v kočárku a panny ( chodička s mrkačkou ) osiřely. Nikdy jsem neviděl takový šok z radosti.

19 ivana ivana | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 19:26 | Reagovat

(18) nar.soc.

to je hezký :-) to nejhezčí na Vánocích jsou stejně děti :-)

20 MIRA MIRA | 22. prosince 2008 v 20:42 | Reagovat

Moc pěkné. Podobný příběh mám i já, jen to neumím tak krásně popsat. Kdysi dávno - 25.prosince se nám narodil druhý syn. Legrace to byla až potom...

:-))

Přeji všem hezké Vánoce.

21 ivana ivana | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 20:59 | Reagovat

(20) MIRA

jen nepovídej, ty bys to určitě uměl :-)

22 Sestřička Sestřička | E-mail | 22. prosince 2008 v 21:24 | Reagovat

Ahoj sestro Ivane, taks mě taky dostala. Díky moc. Pusu.

23 ivana ivana | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 21:32 | Reagovat

a já ti schválně neřekla Bobíku :-) to máš za toho Ivana :-))))) zítra ahoj :-)

24 libor libor | E-mail | 22. prosince 2008 v 21:35 | Reagovat

mrkněte na nový portál kliknetezde.cz

25 Josef Sedláček Josef Sedláček | 22. prosince 2008 v 22:34 | Reagovat

[18] nar.soc

Je to radost číst :-))

26 Josef Sedláček Josef Sedláček | 22. prosince 2008 v 22:36 | Reagovat

Děkuji za přání paní Ivano, přeji totéž ♥

27 Olii05 Olii05 | E-mail | Web | 23. prosince 2008 v 10:21 | Reagovat

:o)

28 rucuk rucuk | E-mail | 23. prosince 2008 v 18:07 | Reagovat

nar.soc. Máte tolik různých zážitků a necháváte si to pro sebe. Určitě jste mohl přidat některý i do kavárničky. Sice sem chodíme často , ale ta kavárna není jen babinec. Jen se tam  nehádá jako na jiných  blozích a tématech. Tady je to  také pohodové. Kompenzace být musí, že?

29 Wlcice Wlcice | E-mail | Web | 23. prosince 2008 v 21:01 | Reagovat

Krásný příběh! O to krásnější, že je pravdivý... úplně to vidím v barvách, tu hučku.. :-) Moc jste mě pobavila, přeji krásné Vánoce a do nového roku pevné zdraví  a víc takových povedených příspěvků ;-)

30 Kunc Kunc | 23. prosince 2008 v 21:53 | Reagovat

Není nic vzácnějšího než narozené dítě. Upřímně lituji Číňany že musí mít pouze jedináčky. Život bez sourozenců, si nedovedu představit. Je to jedna z mála jistot na světě. Hlavně že vše dobře dopadlo. Přeji celé vaší rodině i všem ostatním pěkné vánoce.

31 kloistr kloistr | 24. prosince 2008 v 7:15 | Reagovat

:o)  :o)  :o)

32 matka matka | 24. prosince 2008 v 9:54 | Reagovat

Štědrej večer nastal,...

rozzářená očka všem :-)

33 týna týna | 24. prosince 2008 v 10:46 | Reagovat

Ivanko to bylo krásný, taky tady skrápím klávesnici..

byla jsem u porodu se svou sestřenicí, sice to bylo normálně v dubnu, ale i tak to pro mě byl silný a nezapomenutelný zážitek, nikdy jsem nebyla tak dojatá, jako když ten uzlík dali pochovat první mně..

jinak Vám též přeji překrásné Vánoce a klidný nový rok

34 Květoslava Květoslava | E-mail | 26. prosince 2008 v 18:04 | Reagovat

Takové příběhy by se mohly klidně napsat do scénáře k filmu, jen tak dále pište a krásný Nový  rok přeje Květa

35 ivana ivana | E-mail | Web | 27. prosince 2008 v 10:52 | Reagovat

ještě jednou děkuju všem za přání :-)

36 ivana ivana | E-mail | Web | 27. prosince 2008 v 10:53 | Reagovat

(29) Wlcice

ta hučka byla opravdu "nádherná" :-) nejradši jsem ji nosila já, když jsem si hrála na dospělou :-)

37 ivana ivana | E-mail | Web | 27. prosince 2008 v 10:55 | Reagovat

(31) kloistr

díky za smajlíky, to je ale úroda :-)))))

38 ivana ivana | E-mail | Web | 27. prosince 2008 v 10:57 | Reagovat

(33) týna

to chápu, jak se znám, řvala bych k nezastavení :-)

39 ivana ivana | E-mail | Web | 27. prosince 2008 v 11:00 | Reagovat

(34) Květoslava

to si říkáme už dlouho, že ty naše zážitky jsou na film, jenomže scénář neumím napsat :-( že bych si dala novoroční předsevzetí a pustila se do toho? novoroční předsevzetí naprosto nesnáším :-)))))

40 Jeník Jeník | 28. prosince 2008 v 13:06 | Reagovat

život přináší stále nová dobrodružství a nové dramatické příběhy,které by i sebedokonalejší umělec ani nevymyslel,ani pořádně nepopsal,a ani pořádně nenantočil.Myslím to abstraktně.Příběh to je velmi pěkný a vzrušující.

41 Jeník Jeník | 28. prosince 2008 v 13:07 | Reagovat

Chce to jen jedno,sednout a psát.

42 ivana ivana | E-mail | Web | 28. prosince 2008 v 23:25 | Reagovat

(40) Jeník

no a právě kdyby ten film měl bejt podle mýho gusta, tak bych ho musela napsat a ještě režírovat, což jsou dvě činnosti, který vůbec neumím :-( a řeknu vám, chudáci herci, já bych je tou svojí zabejčilostí dočista umořila :-) tak radši nechám scénář scénářem a budu si dál datlovat tady :-)

43 Jeník Jeník | 29. prosince 2008 v 10:14 | Reagovat

I to je řešení,třeba v pozdější době se k tomu dá vrátit,oprášit,a něco dalšího z toho udělat.Nebo nechat na udělání potomkům.Ono se často stává,že to co je jedné generaci bráno jako zcela bezcenné,nebo nepodstatné,tak již druhá generace to vidí zcela v jiném světle.A snaží se to nějak ztvárnit,buď knihou,nebo filmem,případně divadelní hrou.Stačí jen uvést názorně jeden příklad. Hašek a jeho Švejk.Zápis z jeho pozůstalosti po jeho smrti zněl,že vše co po něm zbylo,tedy v písemné podobě je zcela bezcenné a proto zcela k ničemu.Chtěl bych vědět kolik milionů knih již bylo jeho díla vydánoí a to na celém světě.O filmovém zpracování ani nemluvím.Třeba například rakouská televize natočila o Švejkovi 11 hodinových filmů.Je to pojato trochu odlišně od nám známého filmu,ale dílo zcela mimořádné,impozantní a smál jsem se po celou dobu.A to i přes to že to bylo v němčině(náhodou ji dobře rozumím),ale má žena již taková germanistka není a smála se také.Pro doplnění filmovali dosti podrobně i události v Rusku(švejkovky) což si touto formou  naše ateliery(tedy tvůrci tohoto humoristického díla)  v padesátých letech nemohly dovolit.

44 TakyIvana TakyIvana | E-mail | 29. prosince 2008 v 13:28 | Reagovat

Přidávám se s díkem, je to nádherná příhoda. Mně se jedna z dcer taky narodila na Nový rok, a letos v září jsem zase byla u jejího porodu. Sice jsem ji nenesla s křeslem, ale měla jsem co dělat, abych ji do porodnice dovezla "vcelku", tak si dovedu představit,  co to bylo za "švandu".

45 Vladimír Tupý Vladimír Tupý | 30. prosince 2008 v 21:28 | Reagovat

Paní Ivano, mám zpoždění. Můžete mi to odpustit? Přeji alespoň do roku 2009 klidnou mysl,  slunce v duši a - no ať Vám to píše stále tak pěkně. Budu se těšit!

46 Vladimír Tupý Vladimír Tupý | 30. prosince 2008 v 21:32 | Reagovat

A ještě přeji hodně veselého Silvestra ve společnosti človíčků, které máte ráda. Třeba se Vám přihodí něco, čím nás  zase pobavíte.

47 ivana ivana | E-mail | Web | 31. prosince 2008 v 10:25 | Reagovat

(45, 46) Vladimír Tupý

děkuju moc za přání :-) odpouštět nemám co, já jdu taky teprve dohánět resty :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama