close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Pojízdná prodejna

11. prosince 2008 v 20:20

Tak si říkám, když slyším teď před Vánocemi stesky, jak se nedá vlízt do krámu, všude lidí, člověku je z toho až mdlo..., co je to proti nakupování v pojízdné prodejně! Do vesničky, kde máme chalupu zajížděla "pojízdná" každou sobotu po půl deváté ráno. Troubením se ohlašovala už půl kilometru před příjezdem na náves. Jakmile to uslyšel náš Ben (malý knírač, pepřák), okamžitě se rozběhl do vsi a jal se občůrávat kola autobusu. To byl pro něj ráj, těch psů, kteří to v každé vesnici dělali taky, to bylo práce, než je všechny přečůral.

"Skoč do pojízdný," zavelela máma, "a stav se vedle pro Štěpánku, jde taky."

Vzala jsem si tašku, peníze a seznam nákupu a vyrazila. Z vedlejší chalupy už vycházela Štěpánka, ve tváři výraz "no to se nemůžu dočkat". Zpoza chalupy vykoukl strejda.

"Kam jdete?"

"Do pojízdný," odpověděly jsme otráveně a odvlekly se na náves. Pojízdná už stála zaparkovaná na svém místě a začaly se houfovat koupěchtivé hospodyňky.

"Růžo, řeklas Lojzičce?"

"Neni blbá, ne? Snad ví, že je sobota," zaslechly jsme hovor ve frontě před stále ještě zavřenými dveřmi autobusu. Zařadily jsme se za Růžu a čekaly. Dveře se konečně otevřely a první zákaznice se začaly hrnout do autobusu.

"Co tam ta Líba dělá tak dlouho?" ozvala se Růža, když se fronta několik minut nehýbala.

"Hledám čočku! Minule ji měli hned tady u dveří a dneska ji nemůžu najít!" ozvalo se zevnitř.

"Vyprdni se na čočku, za chvíli odjíždějí, ať se tam taky dostaneme," řvala zpátky Růža.

"Jo a co dám starýmu?"

"Tomu je to stejně jedno, je pořád nalitej," dozvěděly jsme se zajímavou a pro nás novou informaci.

Mezitím se za nás zařadila Lojzička a fronta začala postupovat dopředu. Zůstaly jsme se Štěpánkou stát před prvním schodem do autobusu. Pohled na pozadí korpulentní Růži, ve výšce našich obličejů, nám vzal odvahu se více přiblížit. To se ale rozhodla změnit Lojzička. Rozmáchla se a s přátelským: "Holky postupte si ještě," nás oběma rukama postrčila do autobusu. Přistály jsme Růže úsměvem přesně v půlkách. Vešly jsme se tam obě.

"Se tak necpěte, ne?" ozvala se Růža.

Vzdaly jsme snahu se nějak bránit a trpělivě, s obličejem vzdáleným od Růži ne víc jak pět centimetrů, čekaly až se fronta opět posune. Za chvíli jsme byly v autobuse.

"To se mi ulevilo," šeptem popsala polohu našich obličejů vzhledem k Růže Štěpánka, když jsme zdárně zdolaly poslední schod.

"Hele, podej mi kilo hrubý, zapomněla jsem si ji vzít,"ozvalo se z čela fronty postupující autobusem.

Jako na povel se přes sebe v úzké uličce natahovaly asi tři zúčastněné nakupující, pouze jedna z nich ale mohla mouku logicky podat, protože ji měla v dosahu.

"Se nervi, to podám, ne?" ozvala se Líba a v okamžiku, kdy se snažila uchopit v podřepu balík mouky, dostala přesný zásah košíkem do hlavy od nakupující, stojící před ní.

"Kurnik, dávej bacha, ne? Se tady motáš, ještě mě zabiješ! Chce ještě někdo?" dodala jedním dechem.

Jo, mně Líbo taky, ale polohrubou!"

Mouky začaly putovat frontou ke svým majitelkám. Vzápětí jsme se i my staly součástí tohoto živého řetězu.

"Holky, já nemám máslo, hoďte mi sem jedno," ozvalo se z fronty.

Obezřetně jsme se rozhlédly kolem sebe, jestli se v našem dosahu nenachází nikdo blbě aktivní a uvolily jsme se podat máslo.

"Hele, mně taky, dvě!" zařvala další nakupující.

"Já zapomněla sejra, je hned vedle," ozvala se další.

"Jakej?" vznesly jsme nesmělý dotaz.

"Cihlu!"

"Cihlu nemají, jenom Lipno a Romadúr," pečlivě jsme odříkaly sortiment.

"Tak Romadúr!" vybrala si dotyčná a zaslechly jsme ještě dodatek, "to z něj zase bude smrdět jak z prasečáku."

"Mají Romadúr, jo? Hoďte mi sem taky jeden!" ozvalo se znova, "a rovnou dva. A Běta chce taky."

Začaly jsme se Štěpánkou počítat, jestli je možné, že by v autobuse byl ještě někdo, kdo neměl Romadúr.

"Já chci sardinky! Jsou u leča, podejte mi je někdo!"

Tupě jsme se Štěpánkou předávaly žádané zboží. Konečně jsme došly ke kase, zaplatily a vysoukaly se z autobusu.

"Hele, já nemám máslo," povídá Štěpánka.

"Nic si z toho nedělej, já nemám mouku, tak si dáme druhý kolo."

Zdrceně jsme se postavily opět do fronty a absolvovaly nákup podruhé. Když už to vypadalo, že nikdo nebude nic chtít, vlítla do autobusu Líba.

"Neviděly jste tady hodinky naší holky? Šla s nima se mnou na nákup a domů přišla bez nich!"

Fronta začala pátrat po regálech.

"A jak vypadaly, Líbo?"

"Ale já nevím, našla je včera ve vlaku."

Začaly jsme se smát. Druhé kolo jsme zvládly a dokoupily všechno, co jsme poprvé nestihly a s výbornou náladou se vydaly zpátky k chalupám.
Uvítal nás strejda.

"Tak co? Byly jste čuchat k prdelím?"

"No přesně, strejdo!"

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 11. prosince 2008 v 20:41 | Reagovat

Jo, pojízdná prodejna, pro vás horor, ale zkuste se zeptat někde  na vesnici, kam dříve jezdila a teď musí za nákupy jinam. Ono to  občas v marketech u pokladen je skoro to samé, ale pro změnu se vrací pro zboží sami nebo pokladní nemůže přečíst cenu a čtecí zařízení to  nebere. Proto  tam jdu tak jednou za týden a to ještě do toho nejbližšího. Ještěže mi chodí nakupovat muž, ten se už vyzná. Někdy to těžší přiveze syn.

Ale Ivanko, aspoň jsem se zase jednou zasmála- jako obvykle u vás.

2 ivana ivana | E-mail | Web | 11. prosince 2008 v 20:48 | Reagovat

(1) rucuk

paní Růženko, ptát se nemusím, rodiče tam teď žijí, takže tohle všechno důvěrně znám. bez auta se lidi odtud nehnou a v zimě je to děs i s autem, je to malinká vesnička a končí tam silnice, dál už nic nevede jenom cesty do lesů. a markety taky nesnáším, to v pojízdný alespoň byla sranda :-))

3 MIRA MIRA | 11. prosince 2008 v 21:30 | Reagovat

Ivana:

:-)))))))))))))))

Tak takhle jsem se opravdu už dlouho nezachechtal. Děkuji, měl jsem nějaké chmury, ale tohle je rozmetalo na padrť! Úžasný!

PS. Zažil jsem to taky, ale takhle to popsat! Na to nemám!

4 rucuk rucuk | E-mail | 11. prosince 2008 v 21:38 | Reagovat

Miro, takhle to dovedou vnímat asi jen ženské, chlapi by se rozčilovali. A Ivana má patent na to, vytěžit z každé situace tu srandu. Ona si to snad zapisuje, ty pocity...:-)))

5 MIRA MIRA | 11. prosince 2008 v 21:49 | Reagovat

[4] rucuk

Tak to je pravda, být v té frontě, vnímal bych to asi jinak. :-))

6 ivana ivana | E-mail | Web | 11. prosince 2008 v 21:55 | Reagovat

rucuk, MIRA

jé, vy jste se mi tady rozpovídali :-))

kdepak zapisovat, to když zažijete, tak to máte pod kůží, zvlášť když kolem sebe máte lidi naladěný na stejnou strunu a ty zážitky si občas oživíte :-)

7 pampelina pampelina | E-mail | 11. prosince 2008 v 22:10 | Reagovat

:-)))))))))to je ono:-)))díkes, ivano!

8 ivana ivana | E-mail | Web | 11. prosince 2008 v 22:20 | Reagovat

(7) pampelina

ahoj :-) rádo se stalo :-)))))

9 rucuk rucuk | E-mail | 11. prosince 2008 v 23:50 | Reagovat

Stáli jsme ve frontě v lahůdkách, bylo tam i maso, ryby a pod. Já, malý syn asi 3 roky a před námi mladá vysoká paní v šortkách. Najednou zařvala a otočila se, že někoho liskne. Někdo ji štípl citelně do stehna- nevěděla, jestli se má smát nebo výchovně mračit- byl to náš chlapeček. No co, měl její nohy před nosem, tak co by si neštípl, že? Omluvila jsem se jí a napomenula kluka, že se to nedělá...ale cukalo to se mnou a ostatní se také chechtali.

10 ivana ivana | E-mail | Web | 11. prosince 2008 v 23:57 | Reagovat

(9) rucuk

kluk se vyznal od mala :-))))))))

11 Ivo L Ivo L | Web | 12. prosince 2008 v 0:16 | Reagovat

Výběr tehdy nebyl převeliký, ale o to měli k sobě lidé blíž . . . ;:-)

12 Ella Ella | 12. prosince 2008 v 0:18 | Reagovat

.-))))))))))))

Já ani nic nebudu psát, páč jsem teď  vykecávala v hospodě s Pam a nar.soc. a oni se to nedoví, páč mě to zas vyhodilo ale jinak - ty jsi číslo, nikdy jsem pojízdnou nezažila, ale dovedu si k těm prdelím přiředit konkrétní obličejíčky.

Ahoj a dobrou :-))

13 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 0:31 | Reagovat

(11) Ivo L.

řekla bych, že jste vystihl podstatu :-)))))

14 Ella Ella | 12. prosince 2008 v 0:32 | Reagovat

ehm- já si to neředím, já to přiřazuju! to je následek dlouhodobého ponocování. ách jóoooooooo

15 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 0:33 | Reagovat

(12) Ella

někdy to zkus, ono jich teda už moc nejezdí, ale kdybys nemohla žádnou sehnat, tak tě vezmu k nám, stojí to za to :-))))) noc :-)

16 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 0:35 | Reagovat

Ella

jo a slibuju, že tě naučím fígl, jak nastoupit do pojízdný, aniž bys ochutnala něčí pozadí :-))))

17 friday13 friday13 | 12. prosince 2008 v 1:49 | Reagovat

Každý příspěvek Ivy je perlička...nebo chcete li....třešinka na dortu!!!

Ivanko,jen tak dál......  :-)

18 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 9:21 | Reagovat

(17) friday13

budu se snažit :-)

19 honza honza | E-mail | 12. prosince 2008 v 11:38 | Reagovat

jo jo ať žijou prdele

20 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 11:52 | Reagovat

(19) honza

chystáte se manifestovat? :-)))))

21 já | 12. prosince 2008 v 12:37 | Reagovat

:-)) hned mi je líp ,díky

22 Lenka Lenka | 12. prosince 2008 v 12:39 | Reagovat

No jo, pojízdná prodejna. Škoda, že je zrušili. K nám jezdívala jedna, takový sympatický manželský pár ji vedl. když zrušili Jednotu, koupili si to auto a jezdili jako soukromníci. Jenže teď už nejezdí a místní obyvatelé mají problémy. Holt nakupují děti, vnoučata a pravnoučata ve městech...

23 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 13:15 | Reagovat

(22) Lenka

ona ta pojízdná byla kromě nakupování i dost dobrej zdroj aktualit :-) tam se člověk dozvěděl věci... bohužel tady nepublikovatelný, by mě brzy odstřihli :-) člověku to potom vyloženě chybí, a nejen jako zdroj "pohodlného" nákupu...

24 M.anon M.anon | 12. prosince 2008 v 15:48 | Reagovat

Ivanko (promiňte to důvěrné oslovení) jste skvělá!!! :-)

25 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 16:13 | Reagovat

(24) M.anon

nemám co promíjet :-) děkuju :-)

26 Jeník Jeník | 12. prosince 2008 v 16:37 | Reagovat

Docela dobrý,ale dnes opravdu na ty obyčejný vesnice nic nejezdí.Starší lidé jsou závislí na dovozu nákupů od svých dětí,nebo hodných sousedů a známých.Venkov je zcela nechán osudu.Proto také není divu,že se znovu vylidňuje.Jen příměstská sidliště kvetou,ale ani tam to není zrovna na bydlení.Je stálá nutnost dojíždět auty do center za vším(práce,kultura,zábava,zásobování,lékařská péče atd.).

Ale jinak řečeno ty pojízdné prodejny byla jedna sranda.Také jsem jednoho takového pojízdného vedoucího znal.Opravdu jezdil stále nalitej,ale jeho nikdy nikdo nekontroloval.Myšleno policajti,nebo někdo podobný.Všichni byli rádi,že takový člověk ochotný toto dělat vůbec existuje.Rum a pivo vozil stále a v dostatečném množství.Jinak by asi neobstál ve své profesi.

Příspěvek se mi líbil.Vyvolal u mne mnoho vzpomínek na dobu ,kdy jsem byl ještě JUN a kdy se za mnou ještě holky ohlížely.

27 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 17:14 | Reagovat

(26) Jeník

ono všechno má svoje pro a proti. někdo dá raději přednost bydlení na vesnici i s tím "nepohodlím", které to přináší a někdo si bez toho, že má v dosahu kilometru všechno, co potřebuje, nedovede bydlení představit. to si už každý musí vyříkat sám v sobě, co je pro něj důležitější :-)

28 Jeník Jeník | 12. prosince 2008 v 17:48 | Reagovat

Děkuji za názor,ale já bych dal přednost proporcionální dostupnosti všeho pro všechny občany této země.Nemohu se smířit s tím,že se pomalu a jistě stáváme zemí s dobře vybudovanými centry a dále jen vybydlená země.Samota pustota.Kde nežijí lidé,tam je smutno,zvláště ve střední Evropě je to na pováženou.Tak si naší vlast nepředstavuji,ale bohužel velmi rychle se to stává skutečností.

29 ivana ivana | E-mail | Web | 12. prosince 2008 v 18:23 | Reagovat

(28) Jeník

já děkuju za Váš :-)

30 Máňa Máňa | 14. prosince 2008 v 1:13 | Reagovat

Mám trochu jinou vzpomínku na plný autobus. Stalo se mi, že ráno cestou do práce, ještě za tmy, jsem najednou ucítila na mém pozadí ruku. Co teď? Jak reagovat? Vyřešila jsem to takto: Zařvala jsem "Mě někdo šahá na p....! A byl pokoj.

31 Jeník Jeník | 14. prosince 2008 v 7:10 | Reagovat

Tak já to šahání v narvaných prostředcích hromadné dopravy vidím úplně z jiného úhlu.Byl jsem docela úspěšně třikrát okraden kapsáři v narvané tramvaji.Měl jsem zlost,ale asi se s tímto národním sportem některých lidí co sem do střední Evropy nepatří nedá nic dělat.Protože i když je chytnou,tak je musí ihned pustit a oni jdou sportovat ihned znovu.

32 ivana ivana | E-mail | Web | 14. prosince 2008 v 10:26 | Reagovat

(30) Máňa

:-))))))))

33 ivana ivana | E-mail | Web | 14. prosince 2008 v 10:27 | Reagovat

(31) Jeník

to říkám, zlatá pojízdná :-) tam se našly i "hodinky naší holky" :-)))))

34 Teplik Teplik | 14. prosince 2008 v 20:50 | Reagovat

strejda to zhodnotil dobře :-) ... dneska jezděj Vietnamci s tranzitama :-/

35 ivana ivana | E-mail | Web | 14. prosince 2008 v 21:09 | Reagovat

(34) Teplik

strejda vyždycky uměl vystihnout podstatu několika slovy :-)))))

36 corrinne corrinne | 15. prosince 2008 v 7:47 | Reagovat

hnedle je lepší nálada a to je v pondělí ráno k nezaplacení:))))díky

37 ivana ivana | E-mail | Web | 15. prosince 2008 v 10:12 | Reagovat

(36) corrinne

tak hezkej den :-)

38 Pojízdná prodejna, s.r.o. Pojízdná prodejna, s.r.o. | E-mail | Web | 17. března 2009 v 12:27 | Reagovat

Tak tu koukám máte pěkný článek a ještě lepší komentáře. My jsme provozovateli pojízdné prodejny a věřte, že bychom mohli napsat romány podobných příběhů. Nic méně jsme se při čtění dobře zasmáli a konstatovali, že tak to opravdu chodí:-) s pozdravem Janek

39 ivana ivana | E-mail | Web | 17. března 2009 v 19:28 | Reagovat

(38) Pojízdná prodejna, s.r.o.

dobrý den :-)

to jsem ráda, že jste se pobavili :-) a jestli máte tak velký množství zážitků, tak je taky zveřejněte, spousta lidí se ráda zasměje :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama