close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Svatý Mikuláš

2. prosince 2008 v 10:58

Jenom jednou v životě jsem měla to štěstí vidět někoho lízt po zdi. Čert zachrastil řetězem a Štěpánka se ocitla zhruba ve výšce dvou metrů na stěně dětského pokoje a vytrvala zde dokud Mikuláš čerta neudobřil. Potom se vrátila zpátky na gauč.

Jako děti jsme chodily dělat Mikuláše, čerty a anděly. Ségra byla tehdy ještě malinká a když uviděla na chodbě čerta, přiběhla s očima navrch hlavy a volala: "Velkej kočka byl na chodbě!"

V tomhle odhadu bude asi Kajča po ní. V neděli jsem jí dávala balíček, který pro ni v Čáslavi nechal Mikuláš, vysvětlila jsem jí, že tam byl dřív, aby to všechno stihl. Kajča nadšeně studovala obsah tašky, začala vytahovat velkého čokoládového Mikuláše (on teda ale fakt vypadal tak jako dost pochybně, ale jinýho jsem nesehnala :-() a nadšeně povídá: "To je snad..." pak se chvíli odmlčela, v hlavě jí šrotovalo, co by to mohlo bejt a dodala, "asi vodník."

Historek spojených s Mikulášem se vypráví hodně. Mě ale nejvíc zaujal zážitek z doby asi před dvaceti lety. Nevím jak vám, ale mně se líbí Mikuláš, když je velikej a musí se ohnout při vstupu do dveří, to z něj vyzařuje taková důstojnost. A čert když nehudruje dětským hláskem, ono i to má svoje kouzlo, ale když zahrozí pořádným basem... to bych se začala bát skoro i já. No a protože stejný názor měla i parta chlapů, tak se rozhodli, že Mikulášovi vypomůžou. Sehnali nádherné masky, připravili seznam návštěv a šli nadělovat.

A jak už to tak občas na Mikuláše bývá, mrzlo až praštělo, takže po každé nadílce dostali tajně v kuchyni něco na zahřátí. A jak se tak zvyšoval počet rozzářených dětských očí, tak se začaly rozsvěcet oči i Mikulášovi a čertům. Dávno přestali škrtat v seznamu a chodili "od oka", asi ve stylu: "Tady určitě bydlí hodní lidé a hodné dětičky, půjdeme je obdarovat a my určitě taky dostaneme něco na zahřátí," moc se jim ta nadílka zalíbila.

Takže zazvonili u jedněch dveří, otevřela maminka, za ní nesměle vykukoval klučina a Mikuláš, neschopen už přílišné artikulace, povídá: "Dě... dětšky, máte děti... Č... ky?"

"Ale pane Mikuláši, tady už jste byli," snažila se vysvětlit maminka.

Svatý Mikuláš se chvíli zamyslel a pak vyhodnotil situaci.

"Jdeme do prdele, čerti, tady už jsme byli..."

Klučina byl nadšenej!

A tak ať už to u vás bude letos s Mikulášem jakkoliv, přeju vám, aby vám někdo nadělil alespoň úsměv :-)

*

Hlasujte o nejoblíbenější článek měsíce listopadu...

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 2. prosince 2008 v 12:33 | Reagovat

Před padesáti léty byla dělat Mikuláše riziková záležitost.Alespoň v praze na Žižkove. Jakmile se objevil Mikuláš s doprovodem na ulici ,uspořádali kluci rúzného věku na něj honbu. Snad jako pomstu za strach vytrpěný v mládí.Mikuláš čelil prakům,bouchacím kuličkám,metaným prskavkám i "čuďákům" ( v papírnictví koupený starý celuloidový film,stočený a zabalený do novin se zapálil,oheň rychle zašlápl a pak už jenom to jenom strašně kouřilo).Z důvodů zvýšení vlastní bezpečnosti se Mikuláš obklopoval ne jedním,ale celou smečkou čertů,kteří mu zajišťovali jakous takous bezpečnost. Chápu,že to nebylo moc pěkné,ale byl to folklór.

2 ivana ivana | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 12:47 | Reagovat

(1) caracola

ona je to riziková záležitost do dneška. když to není přehnaný, tak to k tomu snad už patří :-)

3 caracola caracola | 2. prosince 2008 v 13:14 | Reagovat

Ještě mi dovolte jednu moralitku. Pamatuji také případ,,kdy Mikuláš již řádně upravený , si chtěl zapálit cigárko,zapoměl na vatové fousy  a skončil s popáleným obličejem v nemocnici.Z toho plyne,že ožrala by nemě nosit vatové fousy,nebo alespoň nekouřil.

4 člověk člověk | 2. prosince 2008 v 14:46 | Reagovat

Když jsem byl malý, zažil jsem příchod Mikuláše, čertů a anděla u dědy a babičky na vesnici. Nic úžasnějšího jsem ve spojení s tímto svátkem už nezažil. Naprosto bravurně vyvedené masky založené na uměleckých lidových kostýmech a líčidlech. Čerti byli dva a vypadali, jako když opravdu právě vystoupili z pekel :)

A anděl - to byla nádherná holka v zářivě bílém kostýmu, která měla veliká křídla udělaná z opravdových velkých bílých per. Anděl držel nás děti za ruce, klečel u nás a dělal nám ochránce. Čerti chrastili mohutnými řetězy, které musely být opravdu těžké, Mikuláš se na ně mračil, krotil je hromovým hlasem a oni se před ním krčili, zato na nás se Mikuláš mile usmíval. Prostě dokonale zahraná scéna.

Každý z nás zazpíval píšničku. Všichni jsme se báli, ale krásně jsme se báli, protože přívětivý Mikuláš působil dojmem, že je pánem světa. Prostě nádhera.

Přál bych takový zážitek všem dětem.

5 ivana ivana | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 17:13 | Reagovat

(4) člověk

:-) jenom se tiše přidávám :-)

6 rucuk rucuk | E-mail | 2. prosince 2008 v 17:26 | Reagovat

Mám v paměti dva zvláštní Mikuláše. Když bylo našim klukům 6 a 3 roky byly strašně stateční, prý se nebojí ani čerta. Neteř s kamarádkou se oblékla za Mikuláše a čerta, zazvonily a sotva vstoupily do předsíně oba kluci byli zalezlí pod gaučem. Mikulášovi skoro spadly vousy, jak se smál. Pak si kluci vzpomněli, až po jeho odchodu, že měl papuče jako sestřenice. Po druhé byl převlečen za Mikuláše můj býv. spolužák - profesor matematiky-  byl u sousedů, tak se stavil i u nás. Na jeho dotaz mladší syn, tehdy už 6 letý prvňáček, zda umí nějakou básničku se uklonil a začal : První máj, první máj, hraj muziko, hraj.... Mikuláše to odbouralo. Honem mu dal pytlík s dárkem a odcválal- chechtaje se ještě na schodech.

7 rucuk rucuk | E-mail | 2. prosince 2008 v 17:27 | Reagovat

-oprava- byli strašně

8 ivana ivana | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 18:07 | Reagovat

(6) rucuk

první máj :-)))))))))))))) no to musel bejt Mikuláš úplně hotovej :-)))))))))

9 m m | 2. prosince 2008 v 18:14 | Reagovat

Kdysi jsem jednomu pánovi přála hezkýho Mikuláše, netušíc, jak se vlastně jmenuje :-))))))

10 ivana ivana | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 18:37 | Reagovat

(9) m

taky jsem znala jednoho pána toho jména, bylo to takový VZLÁŠTNÍ, jak by řekla Maruška :-)

11 m m | 2. prosince 2008 v 18:42 | Reagovat

10 ivana

ano, je velmi vzláštní tento pán :-)))

12 m m | 2. prosince 2008 v 18:43 | Reagovat

Že by to byl tentýž?

Že by, žeby, žebýk?

13 ivana ivana | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 18:47 | Reagovat

(12) m

asi ne :-))) tenhle byl trošku z jinýho kraje :-)

14 m m | 2. prosince 2008 v 19:16 | Reagovat

Ten "můj" je taky z druhýho konce republiky, než jsem já.

:-)

No ale co je zvláštní, bílý fousy teda nemá, ani zlatou berlu, natož plášť. A přece, je to člověk - jako Mikuláš, prostě zázrak sám :-)))

15 Ivo L Ivo L | Web | 2. prosince 2008 v 22:25 | Reagovat

Pondělí 1.prosince 2008

O Mikuláši

Už je to tu zas,

tak jak každým rokem.

Mikuláš, čert i anděl

číhají někde za potokem.

Ti nejmenší, se předem bojí

že s básničkou neobstojí.

Neobstojí, nevadí

maminka, jim poradí.

A kdyby bylo hodně zle,

Mikuláš, se dítka zastane.

Mikuláše i čert poslechne

jinak by s ním bylo zle.

Když čert mizí ve dveřích

již mnohé dítko láteří.

Že nebojí se, přijďte zas

za rok přijde čas.

Za rok dítko, starší větší

pro čerta si báseň šetří.

Už není tak ustrašené

tuší, že bude zas odměněné.

16 ivana ivana | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 22:43 | Reagovat

(15) Ivo L.

hezký :-) jasně, hned po nadílce už budou děti "těžce nad věcí" :-)))))

17 Teplik Teplik | 3. prosince 2008 v 20:39 | Reagovat

sranda ... můj starší kluk už jen ohrnuje pysky, ale ten mladší ten bude lýzt po zdi :-)

18 honza honza | E-mail | 3. prosince 2008 v 21:28 | Reagovat

Do HK jezdil kdysi Opatovický Mikuláš,anděl a 2 čerti..

Jeden měl řetěz,druhej měl tabuli plechu..

Kostýmy a masky by jim záviděli i v Hollywoodu..

A když ti čerti vletěli do chodby a rozklepali tu tabuli,bylo to jako když si jde pro někoho zásahovka,to ječela i máma :)

pro mě s bráchou to byl v tu chvíli soudnej den :)

A pak,když nám zuby strachy cvakaly i tužky,vstoupil do chodby Mikuláš,zařval na čerty,měl hlas jak Krakonoš z Trautenberka a my věděli,že slíbíme při pohledu na ten špinavej pytel cokoli..

Byly u nás asi 3x,ale pak si někteří rodiče stěžovali,že mají jejich děti trauma a byl šlus :(

Mikulášové,co chodili po nich se jim ale v preciznosti nepřiblížili ani na dostřel a pro spoustu z nás to bylo zklamání,pže ty 2 minuty hrůzy k tomu patřili..

Však si tu původní partu,my 40cátníci do detailu pamatujeme:)))

19 ivana ivana | E-mail | Web | 3. prosince 2008 v 21:37 | Reagovat

(18) honza

tak přesně takové mám taky ráda :-))) já jsem nikdy žádný trauma neměla a že jsem se taky pěkně bála :-) ale na oko jsem byla hrozně statečná. ikdyž možná protože jsem byla výjimečně hodný dítě, tak jsem pořád věřila, že si mě čert do pekla neodnese. no a když si neodnesl poprvé, tak podruhé už jsem si byla jistá v kramflecích :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama