close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Čas číst

11. ledna 2009 v 16:11

Mám ráda zimu. Nejraději mám zimu na horách.
A taky mám sen. Mít na těch horách malou chaloupku zapadanou sněhem. V té chaloupce by byla malá kuchyňka s dřevěným stolem a lavicí, s kachlovýma kamnama, byly by modrý, možná zelený. Pokojík na přespání a venku špalek a hromady dřeva. Zavrtala bych se tam na celou zimu se spoustou knížek a četla a četla a četla. Večer. Přes den bych lyžovala. A jak bych se vrátila promrzlá a tak krásně unavená, jak to jde se unavit jenom na lyžích, přihodila bych dříví do kachlových kamen, uvařila si horkej čaj nebo kafe, vlezla si na pec - to jsem zapomněla napsat, že by ty kachláče byly samozřejmě s pecí - a otevřela třeba knížku Heidi, děvčátko z hor... A při čtení bych si snila, že jsem zase malá holka...

*

Slunce se dokulilo až k vrcholkům hor a chystalo se, že za nimi zmizí. Heidi vůbec netušila, že za několik vteřin dojde k nádhernému barevnému představení. Petr si ničeho nevšímal a loupal kůru ze svého nového prutu.

Heidi nejdřív zpozorovala, že tráva kolem ní vypadá jako pozlacená, růžové silenky se rděly a žluté hořce vypadaly jako z pohádky. Užaslá Heidi zdvihla oči. Co viděla? Barevný zázrak: skály, balvany, štíty, hroty i horské věže se rudě leskly a hořely prudkou červení. Heidi vyskočila a snažila se vyburcovat Petra z jeho nevšímavosti:

"Petře, podívej se! Hory jsou v plameni! I naše skála hoří, sněžná pole hoří a ledovce taky hoří! Všechno je rudé a žhavé! Hory nám roztají!"

"Proč by měly roztát?" odpověděl lhostejně Petr.

"Podívej se! Jedle hoří, všechno hoří!" křičela zkoprnělá Heidi.

"To není žádný oheň."

"A co to je?" Heidi se nemohla té krásy nasytit.

"Západ slunce," odpověděl stručně Petr. "Vstaň, musíme rychle domů. Za chvíli bude tma."

"Petře, proč se nedíváš? Viděl bys růžový sníh. Jistě je tam nahoře plno růží. Ale už se růžová ztrácí a skály jsou najednou šedivé. To je škoda. Petře, už je po všem."

"Zítra to uvidíš zas," utěšoval ji Petr. Zapískal na kozy a shromáždil je kolem sebe. Zpáteční pochod začal. Dolů to šlo rychleji než nahoru. Kozy nezdržovaly příležitostným okusováním, Heidi šla mlčky, Petr si hvízdal. Všechny vábil domov. Musí se dostat domů dřív, než začne v horách strašit tma.


*

Z Heidi se stávala vyučená horalka. Až na to, že neuměla číst a psát. Pan učitel z Hůrky několikrát vzkazoval po Petrovi, že Heidi už musí chodit do školy, ale děd Konrád odpovídal nevrle. Jestli mu ten pán něco chce, ať přijde nahoru. Ostatně Heidi do školy nepůjde. S tím ať pan učitel nepočítá.
Pan učitel se k strýci Konrádovi neodvážil, přišel sám pan farář. Vážný, černě oděný, důstojný až běda. Heidi ho uviděla první a leknutím by byla málem upadla. Šla právě ke kozímu chlívku. Ale pan farář řekl pokojně:

"Neboj se, já mám děti rád. Ty jsi Heidi, viď? Kde je dědeček?"

"Sedí doma a vyřezává kulaté lžíce," odpověděla Heidi a vedla divného hosta ke dveřím. Srdíčko jí tlouklo, oči se nedokázaly zachytit něčeho pevného a spolehlivého.

Pan farář vešel dovnitř a pozdravil starého Konráda: "Dobré jitro, sousede." Ve vsi bývali skutečně sousedy. Dřívější Konrádův domek stál hned vedle fary.

Děd Konrád zdvihl překvapeně hlavu, potom vstal a zdvořile odpověděl: "Dobré jitro, pane faráři. Jestli vám přijde vhod dřevěná židle, tady je."

"Dávno jsme se neviděli," odpověděl farář rozpačitě, ale přece jen se posadil.

"Je to opravdu dávno," souhlasil starý Konrád.

"Jistě si domýšlíte, proč k vám jdu."

"Heidi, jdi ke kozám. Nalož jim do jeslí sena a dej jim líznout soli," řekl děd. Heidi zmizela za dveřmi.

"Ano, týká se to Heidi," potvrdil farář. "Měla už loňského roku chodit do školy. Pan učitel vás upomínal, ale vy jste na to nedbal. Co s Heidi zamýšlíte?"

"Do školy ji posílat nebudu," odpověděl rozhodně starý.

"Co z ní bude?" zeptal se farář nespokojeně.

"Je jí tady dobře. Zvykla si na život v mém domku, honí kozy na pastvu, žije většinou v přírodě. Nemůže se tu naučit ničemu zlému."

"Jenomže Heidi je lidský tvor. Nenaučí se tu ničemu špatnému, ale nenaučí se tu ani ničemu dobrému. Od toho je škola. Příští zimu musí Heidi chodit do školy, a't chcete nebo ne." Kněz začínal mluvit přísně a rozhodně.

"Pane faráři, Heidi do školy chodit nebude."

"Byl jste ve světě, sousede," pokračoval farář o něco mírněji, "očekával jsem od vás větší rozhled. Copak dnes mladý člověk obstojí bez vzdělání? Musí se alespoň naučit číst a psát."

"Já to uznávám," odvětil starý, "ale jak bych mohl posílat každý den ve vichřici a navátém sněhu malou Heidi až do Hůrky? Dvě hodiny cesty!"

"Přestěhujte se do Hůrky a žijte pokojně mezi lidmi," odpověděl farář.

"To nemohu," odmítl bez rozmýšlení starý. "Lidé ve vsi mnou pohrdají a já pohrdám jimi. Je pro nás prospěšnější, když se nevidíme."

"Sousede, smiřte se s Pánem Bohem a smíříte se i s lidmi."

"Já nemám s Bohem žádné rozepře."

"Nechodíte do kostela."

"Pane faráři, pojďte se mnou," usmál se děd. Zavedl hosta před domek a ukázal na úchvatné panoráma. "Vidíte? To je můj kostel. Myslíte, že tady není Pán Bůh? Možná že se tady cítí líp než u vás v kostele."

Johanna Spyriová
Heidi, děvčátko z hor

*
Hlasujte o nejoblíbenější článek měsíce prosince!

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 matka matka | 11. ledna 2009 v 16:24 | Reagovat

....Heidi se dala do běhu. Teď už musí brzy uvidět vrcholky jedlí za dědečkovým domkem. A taky je uviděla. Pohybovaly větvemi jako jindy. Ještě několik kroků a už spatřila domek.....

2 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 16:29 | Reagovat

(1) matka

taky ji máte ráda? :-) já moc...

3 matka matka | 11. ledna 2009 v 17:09 | Reagovat

Ano, jenže jsem ji stihla až v dospělém věku, jako matka. Možná kdybych ji měla jako dítě, bylo by ze mne něco jiného, než jsem teď. Ano, vracím se k ní občas, k cizímu dětství a neštěstí, samotě, jak se z ní dostávat,... :-))

4 pampelina pampelina | E-mail | 11. ledna 2009 v 17:13 | Reagovat

Heidi jsem také četla, ale už tu knížku nemám. Ach jo.

5 týna týna | 11. ledna 2009 v 17:15 | Reagovat

tuším, že Heidi byla první knížka, kterou jsem četla bez jediné přestávky, když mě v první třídě naučili číst...brečela jsem u ní jak želva a museli mi koupit i druhý díl (nevím jestli jsem četla úplně stejnou Heidi, ta moje byla blondýnka a byly u toho nádherně barevné ilustrace)

6 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 17:15 | Reagovat

(3) matka

tak to já ji četla už jako malá. a dodnes ji občas otevřu :-)

7 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 17:16 | Reagovat

(4) pampelina

tak to já ji hlídám jako oko v hlavě :-))

8 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 17:18 | Reagovat

(5) týna

já mám Heidi krátkovlasou tmavovlasou, ilustrace Daniela Hahnová. blondýnka je její kamarádka Klára :-)

9 rucuk rucuk | E-mail | 11. ledna 2009 v 17:47 | Reagovat

Jako děvče jsem ji také četla, měli ji příbuzní v knihovně, kde skončila , nevím. Takových knih není nikdy dost.

Já jsem si zase představovala, že v té podkrovní světničce, kde byla nacpaná ložnice po mých rodičích a ta třídílná knihovna plná knih, další kufr na půdě, zůstane jen ta knihovna a další knihovnička bude naplněná těmi knihami a starými časopisy. Pak taková stojací lampa a pod ní křeslo a stolek. Já se zabořím do křesla, rozsvítím lampu a budu číst a číst. Ono to v té světnici skoro tak vypadalo, ža jsem se odstěhovala, ložnici si  vzala a nasmísto skladiště nábytku tam udělali pokojíček pro neteř a její dcerky.

10 rucuk rucuk | E-mail | 11. ledna 2009 v 17:48 | Reagovat

až jsem..  a namísto skladiště- ach jo, ty překlepy!i

11 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 18:03 | Reagovat

(9) rucuk

podkrovní pokojíček mám u našich na chalupě :-) ale při čtení se válím v peří :-)))

12 Marbuša Marbuša | 11. ledna 2009 v 19:02 | Reagovat

Tak to byla jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Nevím, od koho ta moje byla ilustrovaná, ale Heidi byla krátkovlasá černovláska a Klára blondýna. Dodnes si představuju tu chaloupku a hory kolem úplně stejně jako v dětství... Taky mě to možná ovlivnilo, že mám tak ráda hory a kopce.

13 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 19:11 | Reagovat

(12) Marbuša

já to měla obráceně. protože se mi na horách odmalička hrozně moc líbilo, tak jsem si vždycky tu knížku s chutí četla, abych si hory připomněla :-) mám to tak i s filmem, Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo S tebou mě baví svět, tam si úplně vychutnávám ty části, které jsou z hor :-))

14 kloistr kloistr | 11. ledna 2009 v 19:16 | Reagovat

to Ivana: Ta vase uzasna romanticka predstava ma vaznou trhlinu, kterou lze vycist treba z knizky Betty McDonaldove, Vejce a Ja. Predstava hezka, realita je vsak trochu nekde jinde.

15 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 19:23 | Reagovat

(14) kloistr

já vím :-))))) hezká knížka na tohle téma je taky Když v ráji pršelo od Jana Otčenáška. ale já si stejně myslím, že by se mi tam líbilo :-)))))

16 já | 11. ledna 2009 v 20:32 | Reagovat

......přihodila bych dříví do kachlových kamen, uvařila si horkej čaj  a do ucha by  vrněl kocour  :-))

17 já | 11. ledna 2009 v 20:35 | Reagovat

...je to moc hezký  a ještě tam být s někým .... s někým koho máš ráda

18 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 20:46 | Reagovat

(16, 17) já

kocour... to jako že stará čarodějnice :-))))))))))))) a jasně že s někým, sama bych se bála :-)

19 týna týna | 11. ledna 2009 v 21:23 | Reagovat

četla jsem obě varianty Heidi, jedna knížka byla s bílým přebalem a tam byla Heidi černovláska a Klára blondýnka, druhá verze byla udělaná pro hodně malé děti, s bohatými velkými obrázky a tam to bylo obráceně, to ale nemění nic na tom, že je to moc pěkné čtení a ráda se k němu vracím, jen ji teď zanic nemůžu najít..

ale až ji objevím, hned se začtu :-)

20 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 21:57 | Reagovat

(19) týna

jestli nebude v knihovně, tak půda. u nás to tak funguje :-)

21 MIRA MIRA | 11. ledna 2009 v 23:24 | Reagovat

Čas číst. Jak krásný čas. Dlouhé zimní večery, kdy se stejně nic moc jiného dělat nedá, mám rád. Navíc mám tu výhodu, že vzhledem k pokročilé skleněné Róze, neslušnému důchodu a současným cenám knih se nemusím pídit po novinkách a mohu si číst knihy ze své docela slušné knihovny pořád kolem dokola. :-)))

22 ivana ivana | E-mail | Web | 11. ledna 2009 v 23:31 | Reagovat

(21) MIRA

já se pídím, ale ve veřejný knihovně. tam to otestuju a když se mi to hodně líbí, tak posléze zakoupím :-) a teď už jdu vlízt do peří a číst :-) dobrou noc...

23 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 12. ledna 2009 v 11:30 | Reagovat

Čtu rád, čtu dost a hlavně čtu takřka cokoliv. Podmínka je, že mě to zaujme. Občas čtu proto, že chci programově něco pochopit (na předloňskou dovolenou jsem si vzal svazek o sociologii, loni na podzim jsem si četl o americké krizi třicátých let). To pochopení se nedaří vždy, teď mám doma na stole další knihu o kvantové fyzice...

Mimochodem, tady kdyby se někdo jen zmínil o protikrizových opatřeních a la New Deal, skončil by v blázinci, přestože země za vodou je náš vzor.

Vzpomínám na pozoruhodnou scénku z vojny, kdy jsem takhle v druhém roce šel na vycházku s cílem stát se čtenářem jedné místní knihovny, neboť knihovna útvarová pro mne nebyla dostatečně přitažlivá (že bych to vydával za třetí odboj?).

Když jsem se ve městě po knihovně ptal, tázaní na mě hleděli, jako kdyby se jich člen Armády spásy dotazoval, kde mu tady nejblíž nalejou denaturák a poskytnou nájemná děvčata.

24 ivana ivana | E-mail | Web | 12. ledna 2009 v 12:10 | Reagovat

(23) Kamufláž

tak číst knihu o kvantové fyzice mě ještě nenapadlo :-) to vzdávám rovnou, aniž bych se pokusila do nějakého takového svazku položit oko :-(

na tý chaloupce v horách by byl možná taky problém sehnat knihovnu, ale zase byli by tam sousedi, no a do nějaký obce, která by tento komfort měla, by to asi taky nebylo daleko :-)

25 Teplik Teplik | 12. ledna 2009 v 12:41 | Reagovat

"Je jí tady dobře. Zvykla si na život v mém domku, honí kozy na pastvu, žije většinou v přírodě. Nemůže se tu naučit ničemu zlému"

"Vidíte? To je můj kostel. Myslíte, že tady není Pán Bůh? Možná že se tady cítí líp než u vás v kostele."

... škoda, že jsem to nečet :-( :-)

26 ivana ivana | E-mail | Web | 12. ledna 2009 v 14:26 | Reagovat

(25) Teplik

ještě to můžete dohnat :-)

27 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 12. ledna 2009 v 16:07 | Reagovat

[24]

Ivaně:

Však taky nečtu vysokoškolské učebnice, ale když dobrý autor popisuje ty základy, občas mívám dojem, jako kdybych některé souvislosti začínal vnímat. Neexistuje elegantnější vyjádření fyzikální skutečnosti než stručný vzorec.

Provázanost fyzikální reality a to, jak do sebe matematika s fyzikou nádherně zapadají, to je něco fascinujícího.

28 ivana ivana | E-mail | Web | 12. ledna 2009 v 16:39 | Reagovat

(27) Kamufláž

tak si pěkně čti, ale mě neukecáš :-))))) při vzpomínce na vysokoškolská skripta se mi ještě dneska ježí srst :-)))))

29 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 12. ledna 2009 v 18:13 | Reagovat

[28]

Ivaně:

Ale já čtu opravdu skoro všechno (snad kromě Harlekýnek a burzovních zpráv). Mám v oblibě knihy, které mají svou zvláštní náladu, např. Körnerův "Zánik samoty Berhof", Šotolův "Svatý na mostě", Zweigova životopisná díla, byla by toho hromada.

30 Josef Sedláček Josef Sedláček | E-mail | Web | 12. ledna 2009 v 23:38 | Reagovat

Čtu stále méně, někdy mám dojem, že jsem všechno důležité přečetl a pochopil.

Přesto mám dojem, že se mi něco tají.

Nevíte náhodou co?

31 ivana ivana | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 0:13 | Reagovat

(29) Kamufláž

Harlekýnky taky nečtu :-))))) jestli to není škoda :-( :-)

32 ivana ivana | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 0:16 | Reagovat

(30) Josef Sedláček

teda vy se máte, já stále setrvávám v němém úžasu a nechápu nic :-)))))

33 Josef Sedláček Josef Sedláček | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 6:51 | Reagovat

No nevím, všechno ví jen blbec :-))

34 matka matka | 13. ledna 2009 v 8:18 | Reagovat

Josef Sedláček

Ale no tak. Také žít je třeba, nejen číst.

P.S. Že to říkám zrovna já. :-)))

35 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 13. ledna 2009 v 9:00 | Reagovat

[31]

Ivaně:

Není. Jednou jsem slyšel ve vlaku paní, která jiné paní vyprávěla obsah takového díla. Kvalitou a logickou stavbou se to blížilo někdejší blognovele u Adriany, por todos santos, venceremos, no pasaran!

Budeš-li mít potřebu si něco takového přečíst, můžeš si to sama napsat. Výhody jsou nesporné:

1. Bude to lepší.

2. Nebude to za peníze. (Ve veřejné knihovně tohle nemáme, tak předpokládám, že se to jen prodává)

3. Nebude to nikoho oblbovat.

36 ivana ivana | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 10:59 | Reagovat

(33) Josef Sedláček

takže jsem prakticky v pořádku :-))))))))

37 ivana ivana | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 11:00 | Reagovat

(35) Kamufláž

ad 3. ale to jenom v případě, že to nebouchnu na blog :-)))))))

38 yopa yopa | E-mail | 13. ledna 2009 v 11:43 | Reagovat

30] Josef Sedláček, třeba to, že vše už je někde napsáno a ani při nejlepší vůli jste to přečíst nemohl?:o)

ivana

Normálně jste mě vyhnala na chalupu, málem jsem tam umrznul, ale bylo tam krásně. Úplněk v zasněženém lese... Moc děkuji

39 ivana ivana | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 12:48 | Reagovat

(38) yopa

:-)

40 kloistr kloistr | 13. ledna 2009 v 15:29 | Reagovat

To byste se divili jak muzou byt nektere pasaze harlekynek zajimave. Ja tomu rikam regulerni porno. Doporucuji ty s cervenym obalem a verte, ze se bude chvilemi cervenat i na zadku. :o)

41 ivana ivana | E-mail | Web | 13. ledna 2009 v 15:36 | Reagovat

(40) kloistr

díky, ale jednou jsem takovou publikaci otevřela a snažila se číst, protože nic jinýho nebylo zrovna po ruce. myslím, že tento zážitek už nemusím opakovat :-)))))

42 Lada Lada | E-mail | 28. listopadu 2009 v 11:33 | Reagovat

Dostala jsem Heidy k 8. narozeninám od své babičky, s láskou vzpomínám na knížku stejně jako na babičku, která měla pro moje čtení velké pochopení.

Dnešní knížky o Heidi se mi vůbec nelíbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama