"To nic, pojďte znovu," chlácholil nás vlekař. Poctivě jsme se začali rovnat na místo nástupu. Mezitím nahoru projely další dvě prázdné kotvy a ve frontě za námi to začalo významně šumět.
Slasti a strasti lyžování
22. ledna 2009 v 13:50"To nic, pojďte znovu," chlácholil nás vlekař. Poctivě jsme se začali rovnat na místo nástupu. Mezitím nahoru projely další dvě prázdné kotvy a ve frontě za námi to začalo významně šumět.
Komentáře
(1) Dara
tý brďo! pěkná hrubka
)))) dík, hned to opravím ![]()
a jinak taky dodnes nechápu, že to táta vydržel ![]()
Tímto článkem jste mi připomněla lyžák, kterého jsem se účastnila v 7. třídě ZŠ, takže hoooooodně dávno. Na sjezdovkách jsem tehdy stála poprvé a zřejmě naposledy. Ale něco jsem se tehdy přece jenom naučila a sjezdovku zdolala aspoň stylem "od kraje ke kraji a hlavně pomalu"... ![]()
(3) Sidonie
někdo se zkrátka bojí, já jsem nikdy strach neměla, ale třeba to bylo tím, že jsem se učila lyžovat opravdu jako malý prtě.
(4) Dara
to bylo fakt tak zoufalý?
)))) tak se pochlubte ![]()
(7) M.anon
)))))) hlavně když víte, jak na to ![]()
Ivanka :
S bráchou jsme si křest odbyli na těch malejch nahazovacích kotvách..
Byly 3 modely :
1.byl pro nejmenší..takovej širokek opasek s provazem a háčkem..
to bylo nutný , pže malá děcka mají krátký nohy na větší model.
2.a 3. byl stejnej , jen u jednoho procházel provaz rovnou prknem a u druhýho byla v prkně ocelová tyč a z ní provaz..
To aby se ti menší měli čeho držet , když se báli provazu..
Nahoře jsme si to nějako omotali kolem pasu a bylo to..
Dodnes se divím (dozor skoro žádnej) , že si tu tyč nikdo nebodl do břicha a sedátkem nepřišel o zuby :))
Bo některý pády vypadaly hrůzostrašně...
(9) honza+1
tak tyhle kotvičky jsem taky někde zažila, už si nepamatuju, kde to bylo, a vždycky jsem si ji ovázala kolem pasu a měla strach, že když spadnu, tak si ji píchnu do zadku
))))
6) No, on tatínek není tak úplně flgamtik, takže...
))
Když jsme si pod kopcem se segrou odmítly zout lyže, musel nás nahoru vytáhnout.. A tak nám dělal lanovku... Takže už jen za to, jak se naběhal.
))
(11) Dara
tak to měl teda výdrž
)))) asi nás tahal i náš táta, ségru určitě, to si pamatuju, u sebe si s ním pamatuju spíš ty lanovky a vleky ![]()
(13, 14) pampelina
ahoj ![]()
ani stát, jo?
)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) tak tohle hodnocení se mi moc líbí ![]()
13] pampelina
Rovněž, koukám na ně trochu podezřívavě.
Sjet z kopce dolů; toho humbuku a techniky ![]()
Ještě děla, do toho všeho ![]()
(16) Josef Sedláček
to si musíte umět najít sjezdovky bez humbuku ![]()
[17] ivana
Dělám si spíše srandu, jsem zápecnický staromilec
)
Moc to neumím, jezdíval jsem jenom na běžkách. Ale takhle zasněženými lesy od Churáňova na Kvildu... to si na sjezdovce neužijete. A pamatuji vrcholové partie Jizerek ještě zalesněné, jo, to byla paráda.
(18) Josef Sedláček
)))) ale na lyžích je fakt pěkně ![]()
(19) Kamufláž
ono obojí má svoje kouzlo, ale sjezdovkám jsem propadla, běžky už mě tolik nelákají ![]()
20] ivana
Rád věřím, ale nejraději chodím pěšky.
Kolo, lyže to je starost navíc
)
Chodím pěšky kolem Sněžky,
nemám běžky, to je těžký!
Na kole mám píchlou duši,
jenom boty, ty mi sluší,
záda rovná, pevný krok -
sportem žiju celý rok!
(23) pampelina
ty už taky veršuješ? hezký
)
Vzpomínám si, jak jsme byli na lyžařském výcviku. Kamarád si vyšlapal úplně na vršek sjezdovky a ještě po cestě nahoru a rozjel se šusem. Jenže cesta se před sjezdovkou rozdvojila, byl tam takový trojúhelník mladých smrčků. A kamarád se v tom kalupu nemohl rozhodnout, jestli na sjezdovku vjede zleva, nebo zprava. Nakonec to vzal středem a my jsme viděli jak padají sněhové čepice ze smrčků. Až na sjezdovku se mu to projet nepodařilo, zůstal uprostřed. A my se váleli ve sněhu smíchy.
(25) Tenzulice
)))) my jsme měli podobnýho kaskadéra na lyžáku na vejšce
bydleli jsme ve Štrbě a jezdili ze Soliska kolem zubačky na lyžích až k chatě. v jednom místě vede ta cesta pod mostem a musíte se skrčit, abyste ho podjeli. v tom místě jsme se vždycky zastavili a čekali na opozdilce. když přijížděl onen spolužák, tak aby se předvedl, jak mu to jde, ještě se párkrát odrazil hůlkama a rozbuslil lyže, vůbec si nevšiml, že je před ním most, radostně nám kynul a praštil se hlavou o betonový nosník. naštěstí když jsme viděli, jak se žene přímo na most, tak jsme ho křikem přece jenom donutili brzdit, takže se mu nic vážnýho nestalo, jen se mu trochu rozsvítilo
))))
V sedmé třídě na lyžáku mi ujela lyže do potoka, páč jsem nevěděla, k čemu jsou sichráky a že bych je neměla mít na pokoji.
V prváku jsem stála poprvé na běžkách a hůlku ztratila v kopci sněhu. Dlouho jsem ji hledala.
Taky jsem jela v prváku na kotvě, asi to bylo rozbitý, kotva zastavila a když se rozjela, s kamarádkou jsme obě ležely na břiše a řvaly na sebe: Hlavně drž kotvu! No, musely jsme ji pustit, ale zato jsme si prohlídly lesík, kterým jsme to vzaly zpět dolů.
Hned bych jela na hory!
(27) Marbuša
))))
já bych jela taky hned!!! ![]()
Ivanka :
jo , a nejhorší bezpečnostní zařízení , teda podle mě , byly řemínky ,co držely lyže kolem bot ..
Pže když někomu vyhodilo vázání , stala se z lyže neřízená ,volně poletující mačeta , která hledala hlavu nešťastníka :))
V 1.roč. na učňáku v Čenkovicích na lyžáku náš spolužák ,,vyhrál" a odjel dom s 9 stehy nad levým uchem..
Takže nejen sešitej , ale i půl hlavy oholený :))
Což v roce 86 , když se nosily dlouhý vlasy , snášel daleko hůř , než to šití :))
(29) honza+1
tak řemínky mi ani nepřipomínejte!!! to bylo opravdu o život, to by mě zajímalo, kterej magor to vymyslel. viděla jsem pár podobných nešťastníků. i s otřesem mozku nebo rozsekanou hlavou. radši ani nevzpomínat
ona ujíždějící lyže po svahu teda nebyla o moc lepší
ještě že už máme brzdy
))))
v učňáku jsme byli na lyžařském výcviku v Krkonoších a díky lyžařskému neumění jednoho z kamarádu ,který neuměl brzdit a projel pod sjezdovkou lesem jsme zjistili ,že tam je chata,která je plná holek taky na lyžařském výcviku,po dlouhém přemlouvání našich učitelů jsme uskutečnili seznamovací večírek a byl moc fajn
)
(32) já
a z lyžování si něco pamatuješ? jenom ty holky, co?
)))))))))))))))))))))))
ivana:
to ne,ještě si pamatuju,že jsme si koupili na chatu pivko a chtěli ho jeden večér vypít a aby nám ho učitelé nenašli tak jsme ho zavěsili na provázek a spustili z okna,jaký bylo naše překvapení když jsme večer u večeřeře koukali na stůl kde seděli učitelé a vychovatelé,u každého místa stálo jedno pivko z našich zásob a my jen mlčky záviděli
(34) já
)))))))))) dobře vám tak, nemáte lemtat už jako nezletilý. to vás dobře vyškolili
))))))))))))
Nazdárek Ivčo, kotvičky jsme my dvě zažily v Bělé pod Pradědem a mimochodem myslím, že to je nejkrásnější místo kde jsem kdy lyžovala..... mládí, žádná starost, všichni zdrávi prostě ideál. Rok co rok jsem se nemohla dočkat až do Bělé zase pojedeme.......Už jen vzpomínka na ty kotvičky ve mně evokuje euforii z prožitého.....................
(36) Štěpánka
to bylo v Bělé? já v tom mám docela zmatek, jak jsme byli pořád někde, tak se mi motá všechno dohromady. co si ale pamatuju úplně přesně byla ta kotva v Prkenným Dole
) taky se mi po tom stejská ![]()
Já jezdim odmala, lyžovat umim, ale každej rok mám první tři jízdy strach z vleku :) Přitom s nim žádnou špatnou zkušenost nemám, ale jak ho vidim, vůbec se mi nechce sjíždět dolu :) Kdo ví, možná je to ukrytá vzpomínka z minulého života a nebo naopak nějaká předzvěst :)))
Jo jo, lyžování... Dneska, když si zpětně vzpomenu, je mi mého trpělivého tatínka upřímně líto.
(Jinak, Ivanko, mazi námi - nejsou lyžařské boty od přezky?
))