
Z tebe bude virtuos!
2. února 2009 v 16:03
Komentáře
Když je ouvej- smutné, táhlé, je-li veseleji - tak se to odrazí v písničce. Zapomenu-li slova- improvizuji a to si nepřejte slyšet-
(2) rucuk
o improvizaci bych mohla napsat další článek. co ze mě kolikrát leze, to se sama nestačím divit
))))))))))))
Bývaly doby kdy jsme si zpívali.V zájezdových autobusech,s přáteli u ohníčku,na zábavách,při práci i jinak. Soudě podle redukce melodické hudby ve sdělovacích prostředcích se s tím už nepočítá. Škoda. Moc vám přeji,aby vám zpívání vydrželo.
(5) caracola
tuc tuc rádia taky nemusím, ale dá se pořád vybrat ![]()
výraz na fotce vystihuje jak moc jsi housle milovala
) zpíváš hezky to musím uznat
Ten obrázek by zasloužil cenu!
A podtitulek "s úsměvem jde všechno líp"... ![]()
(10, 11) Kamufláž, Josef Sedláček
autorem snímku je můj děda
díky němu vlastním ještě několik podobných klenotů
))))
(14) Josef Sedláček
už to mám trošku v kupě, ale musím se ještě domluvit s rodinou, některé snímky jsou natolik vydařené, že by jejich zveřejnění mohlo způsobit duševní pohnutí zachycených osob
)))) ale něco se ven určitě dostane ![]()
Babiččino zhodnocení hry na klarinet našeho malého, když se učil Dú valaši dú: "Že raději nezůstali doma"l
Všechny zdravím. Myslím si Ivčo, že jsi zapomněla na naši slavnou kapelu......Musím Tě poopravit....,že se do pokojíku nevešel klavír
? Klavíry se do pokojíku vešly dva, pamatuješ? Naše mladší sestřičky plakaly, když jsme jim je vytrhaly z jejich malých ruček ,zabavily a doslova je vykopaly z dětského pokoje abychom mohly cvičit. Věčná škoda, že jsi nepoužila fotografii kdy máme na hlavě punčocháče místo paruky a pějeme písně Kotvalda a Hložka. Problém jak naši tvorbu, nahrávky na "kotoučáku" nejrychleji dostaneme do Prahy na Pragokoncert, protože není na co čekat a proč otálet.....Ukrutná prča. Nevíš, proč to vlastně tenkrát nedopadlo
?? Takový talenty od Pánaboha....... a nic....divný............
(16) jm
to bylo takový hodně povzbudivý
))))
(17) Štěpánka
ahoj Štěpí
)
dost se divím, že z těch klimprů, který hrály tak úžasně falešně a měly oba dohromady asi dvacet kláves někomu nešlehlo
)))) velkou výhodou bylo, že po demontáži nožiček se daly použít jako poslední módní hit Michala Davida - klávesy zavěšené na krku
) jo a představ si, že žádnou fotku s punčocháčema na hlavě nemám, což považuju za dost velkej nedostatek a evidentní "pohrdání" naším talentem
)))) měj se krásně a pozdravuj všechny ![]()
Štěpí, ještě dodatek, nakoukni až budeš mít čas do Virtuální hospody u Josefa V. a přečti si Ellin komentář č. 1077
http://josef.blogy.novinky.cz/0811/virtualni-hospoda-u-josefa-v#komentare
nebyly jsme samy ![]()
Díky, díky, díky ;))) Vaše články mě fakt baví a vždycky mi zvednou náladu
....
21 Walla
Copak články, ale jak by Vás s ní teprve bavil život, to by Vám zvedlo náladu !!! Škoda jen, že většina prožitého co jsme zažily skutečně není publikovatelná, 98% lidí by tomu neuvěřilo-odzkoušeno ústním podáním a nevěřili......
Zkusím autorku popíchnout, aby šla do sebe a i za cenu přívlastku blázna, ujetých rodin, dementních příbuzných a šílených přátel a známých......IVČO NAPIŠ VŠECHNO...!!!!
Jsem s Tebou a hrdě se k našim rodinám hlásím !!!!!
Ahoj Ivule
))))
Jak ti u kolíbky začne nějaká sudička vyhrožovat " talentem", tak je skoro jisté, že on se odněkud vyklubá
)))
Fantaziji se meze nekladou!.?...
(23) Štěánka
já se taky hrdě hlásím, ale ono je to fakt těžký. myslíš, že kdybych do detailu popsala tátův výjezd na žebříku i s tím, že on sice tím oknem vyjel, ale zřejmě jenom aby nás mohl pozdravit a vzápětí se žebřík nějakým způsobem v okně zašprajcoval, chytil zpětný chod a tatínek opět zajel zpátky do místnosti, kde teprve seskočil na zem, tak tomu lidi budou věřit?
))))
(24) Ella
ahoj
))))
jsem si zase osvěžila tvůj příspěvek v hospodě
Ello, taky jsi měla sudičky?
))))
25 Ivča
Nebudou děvče, nebudou... Ale historie ukazuje, že nevěřících byly "haldy"... Nesmíš zakrnět. Prostě to tam napiš.
Ti co nevěří realismu mohou tvá dílka považovat za pohádky pro dospělé nebo sci-fi. Ve výsledku je to jedno.
Záleží na úhlu pohledu např:
úkol muže:
1) zasadit strom
2) postavit dům
3) zplodit syna
úkol ženy:
1) ten strom zalévat
2) ten barák uklízet
3) celej život vařit pro ty dva blbce
(27) Štěpánka
)))) tak já teda krnět nebudu
ty svoje dva "blbce" pozdravuj
snad se za váma přijedu o víkendu podívat, jestli se dám do kupy a nebudu pořád přichcíplá ![]()
Hezký článek ![]()
Já to sice znám jinak, protože jsem si housle naopak u rodičů musela vydupat, ale jinak závěr pravdivý a pěkný
(často si pobroukávám v koupelně, asi jako každý)
(29) edita svatosova
já si zpívám nejvíc když musím dělat něco, co mě nebaví, tak asi aby mi to líp uteklo
a nejradši při věšení prádla venku, když svítí sluníčko, ale to mě baví
)
(29)
a Edito, hrajete ještě nebo jste už hraní pověsila na hřebík?
Já vás zdravím vespolek! Jo, piáno, hráli jsme s bráchou oba, stálo v pokoji, kde se netopilo a na ruce se dýchalo teplometem. To bylo cvičeníčko! Piánu ta zima asi nevadila, děda ho kdysi přivezl v zimě s Bubikem sáňmo z nádraží. A zpívat..? Ale jo, sluch by byl a hlas celkem taky, i když spíš kontraalt a tím pádem 3. hlas
))
(32) velká voda
na výšce nezáleží, hlavně když to zpívá
a prosím vás, co je to Bubik?
Omlouvám se, měla jsem to upřesnit už prve, Bubik byl dědův koník a táhnul ty sáně.
) Mrzelo mě, že už jsem koníčka nezažila, a to nešťastné piáno se v domě "narodilo" dřív než já. Bratr se ve hře dostal až ke Smetanovi, u mě to skončilo dřív .
(34) velká voda
díky
já si ani nepamatuju, koho jsem hrála naposled, pořád mám v hlavě ty county písničky
v tý době to byla od pana učitele dost odvaha, "americká" hudba a ještě ke všemu na umělecké škole...
26)
Ivčo, nevím, jestli to sesmolily sudičky, nebo řádila genetika z maminčiny strany a její povídání jak její bratři v dobách jinošských klarinetili a chromatikovali a ona litovala, že není taky kluk a nemůže mít takové koníčky jako oni, ale já byla přímo nemocná touhou mít kytaru a umět na ni hrát. Úchop, akordy, vytrsávání rytmu do imaginárních strun, to jsem nacvičovala pilně na větších panvicích, při mytí nádobí a taky klepače na koberce dostávaly příležitost ukázat jak zní
)))
V době mého dětství byla finanční situace naší rodiny tak mizerná, že jsem byla smířená s tím, že zůstanu u imaginárního hraní, ale maminka našla geniální řešení, asi si taky potřebovala splnit sen. Byly prázdniny mezi 4 a 5 třídou, brambory byly okopané, seno ve stodole, mandelinky se nepřemnožily, obilí teprve čekalo na dozrání a v lesích za vsí se urodila spousta malin a v Jednotě se maliny vykupovaly. Každý den jak se udělalo co bylo běžně v repertoáru prací soukromých zemědělců, jsme s maminkou a o 2 roky starší sestrou natáhly holínky, vzaly svačinu a kýble a chvátaly k lesu, někdy 3, někdy i 5 km pěšky a pak s plnýma kyblíkama rychle stihnout otvíračku, aby maliny byly čerstvé a měly větší výkupku. Byly jsme pilné jak včelky a malin bylo tak akorát a v páté třídě jsem si domluvila s panem řídícím z naší školy, který hrál na trumpetu, že mi s vyukou hry na kytáru pomůže. Ach můj bóže, já se tak těšila a mě to cvičení stupnic tak nebavilo, já nechtěla cvičit, já chtěla HRÁT, tak jsem si našla svou metodu, pan řídící dostal funkci ladiče strun a já se samovzdělávala nad písničkama od Rangers
)) a jiných, a místo holčičích blbin si kupovala dětský časák ,sedmičku pionýrů, tam byla v každém čísle písnička s akordama a textem a já nadšeně rozlaďovala a dolaďovala .......
Mami, dík za splnění snu, a že si pak se mnou užívali kultůry všichni v okruhu ......
)))
(36) Ella
taky jsem si hrála písničky ze Sedmičky
) a pak jsem měla nějakej zpěvník s lidovkama, který jsem třeba vůbec neznala, tak jsem si je vybrnkávala tón po tónu a podle toho se je učila
a nejradši jsem měla táboráky na chalupě, všichni chlapi hráli na kytary a pak jsem se tak "vypracovala", že loudili po mně, abych jim zahrála já
nejvíc strejda Miloš
škoda, že to už nezažiju...
ale do smutna se mi nechce, tak nějakou veselou
)
Tak si udělejte fotku dodatečně: nasaďte si se Štěpánkou punčocháče a vyfoťe se! Sem s fotkou
)
Mimochodem, taky jsem měla doma sešity - zpěvníky s nalepenejma písničkama z časopisů a opsanejma od kamarádů. Hrála jsem hlavně Dajánu a Holubí dům.
(38) Marbuša
)))))))) že bych tady ze sebe udělala už úplnýho "apňácu" (jak se mi nedávno povedl jeden krásnej překlep
)))) vzhledem k tomu, že jsem pro každou legraci, tak jediná záchrana je, že hnědé a růžové bavlněné punčocháče už nevlastním
)))) A Dajána a Holubí dům, to je prostě "klasika" ![]()
Taky jsme u babičky na zahradě měly klepadlo, na tom jsme stály jako na pódiu, švihadlo byl mikrofon, punčocháče na hlavě, nejste sama! Když si předstaím, z kolika domů okolo na ten dvorek bylo vidět, dělaly jsme pěkné divadlo sousedům. Jo a myslím, že se tu najde spousta "dobráků", co Vám ty růžové a hnědé punčocháče seženou, abyste se neměla na co vymlouvat! Hned večer mrknu do skříně. Mohly by být béžové?
(40) Marbuša
))))))))))))) švihadlo jsme taky používaly
ještě jsme si vždycky omotaly provaz jednou volnou smyčkou znova kolem ruky, aby to bylo do detailu jako to měli zpěváci a zpěvačky
)))) a ty punčocháče nehledejte!!!!!!!!!!!!!!!!!
))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Já jsem vynikající zpěvák. Škoda, že si to nemyslí i ti ostatní. o))))
(42) Tenzulice
))))))))))))))))))) na to nedejte ![]()
pěkné