close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

S bundičkou

5. března 2009 v 10:24

Představte si tříleté dítě. Dítě, které je ve svém životě zatím absolutně závislé na rodičích, zná babičky, dědečky, tety, strejdy, pár dětí kamarádek, a před sebou má první náročný životní krok. Začne chodit do školky. Ve třídě je nejmladší a přestože by si rádo našlo nové kamarády, je nesmělé a trochu vyplašené (to má to děvčátko jistojistě po mně). Po týdnu ve školce onemocní a je měsíc doma. A když se po měsíci vrátí zpátky mezi děti, dozví se, že pojede na první výlet bez rodičů nebo někoho blízkého. Školka pojede na Kunětickou horu. Tak tohle čekalo moji neteřinku Kajču.

"Kam že pojedete?"

"Na Kněčkou hoju," chlubila se doma mámě.

"A těšíš se?"

"Ano."

"A už se umíš krásně oblíkat a svlíkat, viď? Umí to všechny děti ve školce?"

"Všechny, jen já ne," sebekriticky vyhodnotila Kajča svoji dovednost.

"A máš už ve školce nějaký kamarády?"

"Zejenou."

"Zelenou? To se tak holčička jmenuje?"

"Ne, má zejenej suetu."

"A jak se holčička jmenuje?"

Kajča jenom pokrčila rameny.


Večer mi zavolala ségra.

"Ty, já se bojím, že si tam nemůže najít žádný kamarády, pořád mluví akorát o Zelený, ani neví, jak se jmenuje jménem. Aby nebyla nějaká odstrkovaná. Včera byly na Kunětický Hoře a ona seděla sama v autobuse, když jsem se jí ptala s kým seděla, tak mi řekla, že s bundičkou."

Zalil mě pocit lítosti.

"Pusinka malá... Tak se zkus zeptat učitelky, jestli si hraje s dětma."

Večer jsem strávila přemýšlením nad tím naším odstrkovaným drobečkem.

Druhý den večer mi ségra opět zavolala. Vrhla jsem se na telefon.

"Ahoj. Tak co ti řekla?" očekávala jsem zlomený hlas a nářky, jak se Kajča nemůže ve školce skamarádit.

"Nazdar. Tak jsem se ptala a víš, co mi povídá? Ježiši, kdepak, Kája nám celou cestu zpívala na celej autobus. Teď ti dám tu naši odstrkovanou k telefonu, ať ti řekne, co dneska dělala ve školce. Kájo, pojď říct Jáje, jak jsi dneska zlobila!" slyšela jsem opět rázný a vyrovnaný hlas své sestry.

"Ahoj. Jájo, my jsme si s Ondvou hváui na uytíže, on byu čeutík a já uytíž a paní učitelka nás musela dát do koupeuny i s postýukama, pvotože jsme nechtěui spinkat," chrlila ze sebe nadšeně Kajča.

Potlačovala jsem hlasitý smích.

"A v koupelně jste už potom spinkali?"

"Ne, my jsme si to vyměniui, Ondua byu uytíž a já čeutík. A spinkaui jsme až když byuy všechny děti vzhůvu a hráuy si," ukončila výklad.

"Kájí, ale to bys neměla takhle zlobit paní učitelku," snažila jsem se výchovně působit.

"My jsme byui na divadue a byu tam pejsek se sněhuvákami. Tak vo tom to byuo. Čau," ukončila nekompromisně výchovný tetiččin projev a podala mobil ségře.

"Tak co na to říkáš? Odstrkovaná... Se tady rodina hroutí, že je dítě chudák a ona takhle vyvádí. Kdybys viděla ten zkroušenej výraz, když mi to povídala. S bundičkou! To je herečka!"

"No co, pořád lepší, než aby byla za boulu. Ber to z tý lepší stránky. Radši ať si hraje na čeutíka," smála jsem se a zároveň si úlevně oddychla. Je to tak, to děvčátko není jenom celá teta, je mnohem lepší...

*

ZDE můžete hlasovat o nejoblíbenější článek měsíce února II.


TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kloistr kloistr | 5. března 2009 v 11:48 | Reagovat

:o)

2 fordturbo fordturbo | E-mail | Web | 5. března 2009 v 11:51 | Reagovat

Alexandra 9měsíců,

nádherná, nesmírně hodná, prostě normální dítě. Když babi a děda příjdou na návštěvu v klidu si leží a hraje s hračkami na hrazdičce, jen uvidí babi a její vážný pohled se změní v rozzářenou tvářičku a z oček jí vyskočí jiskry. A kdo to je vedle babi? Ručky, nožky jdou nahoru a celé to malé tělíčko se roztřepe, ano je to děda. Pusinka našpulená a očka jasně říkají, konečně zas budu koukat z vrchu. Už jsem nahoře a ten pohled z hůry je přece tak zajímavý. Hlavička se točí na všechny strany, nic nesmí uniknout. Úsměv na toho kdo se zrovna lísá, ale mně zajímá přesně to, co nikdo jiný nevidí. Soustředěný pohled na něco co zdola není vidět a co to je támhle? A tamto je co? A kam zase jde máma, co to ten táta dělá a co to babi říká? Ale co to, jsem zase dole. Musím jim dát vědět, že dole jsem pořád. Slzy opravdu krokodýlí, stejně to nepomáhá, tak co takhle, že bych přilezla sama? Za pokus to stojí. Jasně, přilezu a hned se natahují ruce a zase letím vzhůru. Úsměv ve tváři je známka stoprocentního úspěchu. Ještě položit hlavičku na rameno a už zase jdeme zkoumat ten svět z výšky. No, někdy se to nepovede, někdy se podívají i za mnou dolů a je to taky sranda, ale za pokus to stojí.

A tak si říkám, že to o čem píšete zase příjde, a zase bude legrace protože dětská vynalézavost je to, co jim my, co jsme již vyrostli můžeme jen tiše závidět. A jak říkají ti chytřejší, není vůbec na škodu se i v šedesáti snížit do té dětské výšky a zase na chvíli být malí i když to pro mnohé je nepředstavitelné, já to dělám rád i když to musí někdy vypadat, že mi přeskočilo. No a co. A vo vo, vo tom to je.

3 ivana ivana | E-mail | Web | 5. března 2009 v 11:58 | Reagovat

(1) kloistr

jestli bych mohla poprosit, ještě k tomu druhýmu článku, ať tam nechybí :-)))))

díky ;-)

4 ivana ivana | E-mail | Web | 5. března 2009 v 12:00 | Reagovat

(2) fordturbo

:-)) jo, kdybychom tak věděli, co se těm prťatům odehrává v tý jejich malý hlavičce :-) ale napsal jste to moc hezky :-)

5 honza+1 honza+1 | E-mail | 5. března 2009 v 14:58 | Reagovat

ivanka :

Heue , to byuvo moc legvační :))))

Etě , jo ? :)))

6 ivana ivana | E-mail | Web | 5. března 2009 v 15:09 | Reagovat

(5) honza+1

a já vás čekala "vedle", když jste ze mě pořád tak tahal článek o vášni :-))))) nic se nebojte, to nevydržím, abych brzy něco nepřidala, mám tady už záznamů na tři listy papíru :-)

7 rucuk rucuk | E-mail | 5. března 2009 v 18:26 | Reagovat

Stejně je nejlepší kromě dětí mít vnoučata- zásadně je můžete rozmazlovat, protože vychovávat je musí rodiče. Nemyslím podrývat autoritu rodičů, ale když dětem rovnou řeknete : nás máš na rozmazlování, ale odsud posud, ony to berou a dobře ví!!!:o)))

8 ivana ivana | E-mail | Web | 5. března 2009 v 22:37 | Reagovat

(7) rucuk

tak to máte svatou pravdu s tím, že to ví :-))))) a bravurně to využívají, přesně zkoušejí až kam :-)))))

9 fordturbo fordturbo | E-mail | Web | 6. března 2009 v 20:37 | Reagovat

autorce:

děkuji, ale vašim příspěvkúm se to nevyrovná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama