close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Maminka

9. května 2009 v 22:06
Bylo mi asi šest let, když jsem od mámy dostala k svátku knížku Jaroslava Seiferta Maminka. Přečetla jsem ji, básničky se mi líbily, ale to bylo všechno. Odložila jsem ji do knihovničky.

Otevřela jsem ji znova až po letech.

"Mami, dneska už vím, o čem všem tenhle dárek byl. Děkuju."



První dopis mamince

Už vím, dám dopis na zrcadlo
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo
co psát, jak dopis začíti.
Maminko moje milovaná,
a v zubech konec násadky,
přemýšlím; stránka nenapsaná
čeká a čeká na řádky.

Přeji Ti dnes v den Tvého svátku
- ve slově Tvého velké T -
no vida, už mám druhou řádku
a pokračuji ve větě:
štěstí - po t se píše ě -
a zdraví - a pak selhává
už nadobro má fantazie,
tak přízemní a kulhavá.

A trhám papír, muchlaje ho
- maminka stojí nad válem
a chystá něco voňavého -
tu v odhodlání zoufalém
přibíhám k ní, tiskne mě k sobě,
očima mlčky ptá se mě.
Pak zamoučněné ruce obě
zvedly mě rychle ze země.



Kytička fialek

Podruhé nesmíš utrácet,
prozraď mi, kolikpak stála?
A těch pár maminčiných vět
znal jsem už téměř nazpaměť.
Šetřila vždycky z mála.

K holiči radši měl bys jít.
To znám již, teď možná dodá:
Zítra budeš chtít na sešit,
a kde mám na to všechno vzít,
krejcaru je dnes škoda!

Jen násilím ji vtiskl jsem
ten modrý chomáček jara.
Když splácela mi polibkem,
zaševelilo jejím rtem:
Synáčku, už jsem stará.

Rok co rok se tak zlobila,
později míň už sice.
Když vázičku si rozbila,
dávala kvítka spanilá
do sklenky od hořčice.



Večerní píseň

Když bylo dobře mamince,
bylo i pěkně v našem bytě.
Hmoždíř, který stal na skříňce,
zatřpytil se okamžitě,
skla oken, po nichž před chvilkou
plakalo ještě bílé jiní,
svítila opět po kuchyni,
kde vonělo to vanilkou.

Když zpívala, hned vesele
spustili ptáci před okny nám.
Měla-li mráček na čele,
odletěli hned ptáci jinam.
Zmlkli jsme rázem, ztichl smích.
I černé kotě, které tlapkou
pohrávalo si se skořápkou,
dívalo se jí po očích.

Když padala již únavou
a večer spát nás odnášela,
tou rukou drsnou od popela
stlala nám měkce pod hlavou.
V hořáku ještě přede plyn
a nad pelestí přechází nám,
podobaje se pavučinám,
velikánský stín maminčin.

Dnes už tak šťastně neusínám.

Z básnické sbírky Maminka, Jaroslav Seifert


*

ZDE můžete hlasovat v dalším kole ankety.


TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kloistr kloistr | 9. května 2009 v 22:20 | Reagovat

:o)

2 Lin Lin | 9. května 2009 v 22:26 | Reagovat

Maminčina píseň

Venku už se stmívá,

maminka si zpívá,

navlékajíc nit.

Snad se jí chce spáti,

musí spravovati,

musí, musí šíti.

Dítě - to se neptá,

co to jehle šeptá,

překusujíc nit.

Nitka vedle nitky,

před očima mžitky,

musí večer šít.

Venku už se stmívá,

maminka si zpívá,

hybaj, děti, spát.

Kdyby ouško jehly,

již drží prst zkřehlý,

mohlo povídat!

Když nit provlékala,

v jehel ouška malá,

vydral se jí vzdech

a pak dívala se

oknem na terase

po šedivých zdech.

Teď se pousmála,

trochu narovnala

záda na židli.

Na co vzpomněla si?

Na kuřátka asi,

skrytá pod křídly.

PS: Buď ráda, že nějakou maminku ještě máš, Ivčo.

3 Lin Lin | 9. května 2009 v 22:27 | Reagovat

Tuhle básničku jsem kdysi recitovala...myslím, že snad k MDŽ.  Dodneska si jí pamatuju a jak ráda bych jí recitovala i teď.

4 MIRA MIRA | 9. května 2009 v 22:28 | Reagovat

Můj táta říkal, dokud máš mámu, je dobře. Už nemám ani jednoho.

5 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. května 2009 v 22:39 | Reagovat

4 MIRA

Přijměte soustrast. Jsem taky úplný sirotek. Každý si na mně dovolí i vnuci, jsou někdy protivní.

6 MIRA MIRA | 9. května 2009 v 22:44 | Reagovat

[5] nar.soc.,

Jo, jo, vnoučci jsou i drzí, umravňuji je, ale stejně jsou to zlatíčka, hajzlíci. :-)

Ve srovnání s kocourem je s nimi většinou alespoň nějaká domluva možná.

7 rucuk rucuk | E-mail | 9. května 2009 v 22:46 | Reagovat

Těch je nás víc. Já od 6,5  let bez táty od 8,5 bez maminky.

Samozřejmě jste pro všechny ,,cizí". Tu knihu snad četl každý, je milá a místy smutná.

8 velká voda velká voda | E-mail | 9. května 2009 v 23:15 | Reagovat

Když moje babička stála nad mým spícím sedmdesátiletým tátou, obrátila se na mámu a řekla jí. "Přikrej to dítě!"

To si nevymýšlím, tohle se stalo...

9 ivana ivana | E-mail | Web | 9. května 2009 v 23:28 | Reagovat

(1) kloistr

;-))

10 ivana ivana | E-mail | Web | 9. května 2009 v 23:31 | Reagovat

(2, 3) Lin

tu básničku taky znám :-) já bych recitovat mohla, ale radši to nebudu pokoušet, asi by to dopadlo jako s vánočními koledami, u kterých se pravidelně odbouráme a nejsme schopné je málem dozpívat :-) ale vždycky je to hezký :-))

11 ivana ivana | E-mail | Web | 9. května 2009 v 23:35 | Reagovat

(4) MIRA

mám to štěstí, že mám oba rodiče. a s přibývajícím věkem si čím dál víc uvědomuju, jak je to štěstí velký :-)

12 ivana ivana | E-mail | Web | 9. května 2009 v 23:36 | Reagovat

(5) nar.soc

to ne, jsou jenom "živější", nemládneme :-))

13 ivana ivana | E-mail | Web | 9. května 2009 v 23:37 | Reagovat

(7) rucuk

tu knihu nečetl zdaleka každý a je to velká škoda :-( když jsem pátrala po známých, tak ji devedesát procent lidí neznalo...

14 ivana ivana | E-mail | Web | 9. května 2009 v 23:40 | Reagovat

(8) velká voda

to je nádherný :-)

15 Tenzulice Tenzulice | 10. května 2009 v 10:17 | Reagovat

Je mi smutno u srdíčka. Tatínek mi umřel v mých deseti letech. Ale maminku mám stále u sebe a to jí je již 89 roků. Mám hodnou ženu a tak žijeme v pohodě.

16 ivana ivana | E-mail | Web | 10. května 2009 v 11:39 | Reagovat

(15) Tenzulice

vím, už jsme si tady o tom spolu psali. ale vidíte, že máte i štěstí :-) nebývá to pravidlem, takovéhle soužití :-)

17 rucuk rucuk | E-mail | 10. května 2009 v 11:40 | Reagovat

Ivanko -Básně Seifertovy velmi pěkně a často recitoval Ladislav Chudík, který se s ním prý přátelil. A většinou zpaměti, i když byl u nás na jednom koncertě jako konferenciér a bylo mu už  dost let. Velmi příjemný pán, mluvily jsme s ním s kamarádkou a dost dlouho o jeho zálibách.

18 ivana ivana | E-mail | Web | 10. května 2009 v 11:43 | Reagovat

(17) rucuk

tak vida, zase jsem se dozvěděla něco novýho :-) o tomhle jsem neměla ani tušení :-)

19 rucuk rucuk | E-mail | 10. května 2009 v 16:42 | Reagovat

18- To je jen jeden ze střípků mého- už dost  dlouhého života. Znáte zase jiné a ještě máte před sebou dloooouuhý život,  :O)))))))

20 zdena+ zdena+ | 10. května 2009 v 22:42 | Reagovat

Ivanko,bohužel neznám knihu Maminka,ale s básní Kytička fialek jsem ve škole vyhrála okresní soutěž v recitaci. Dodatečně  po tak dlouhé době se pokusím knihu vypůjčit v knihovně. Díky za vzpomínky.

21 ivana ivana | E-mail | Web | 10. května 2009 v 22:49 | Reagovat

(19) rucuk

to doufám, že tady ještě něco stihnu :-))

22 ivana ivana | E-mail | Web | 10. května 2009 v 22:51 | Reagovat

(20) zdena+

určitě si ji půjčte, je nádherná :-) a s tím výběrem básně, to jste měla velký štěstí, my recitovali samý o komsomolu a tak :-)))))

23 mirekk mirekk | E-mail | 17. března 2020 v 22:57 | Reagovat

http://girlssnapshots.com - horke divky z vaseho okoli

24 michala michala | 30. května 2020 v 12:47 | Reagovat

pěkná říkanka...ale báseň to určitě není

25 michala michala | 30. května 2020 v 12:48 | Reagovat

to bylo pro lin..samozřejmě sefertova maminka je krásná báseň, za kterou snad dostal i nobelovu cenu? nebo se pletu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama