Ráno mě vzbudil tichý hovor. Protřela jsem oči a vylezla z ložnice do předsíňky. "Dveře" do vedlejší ložnice byly dokořán a já uviděla setřičku, jak se cpe piškotama a zapíjí je čajem.
ZDE můžete hlasovat v dalším kole ankety.
Znám smutek odjezdů z míst,kde člověk zjistí,že lze žít barevněji než doma. Tváří v tvář nevyhnutelnosti se krásné zážitky rychle stanou jenom dalším korálkem na šňůře vzpomínek s realita se rychle prosadí.
(3) caracola
ale ty korálky zůstanou
já si je v sobě nechávám schovaný na chvíle, kdy je mi ouvej ![]()
4- ivana- i já mám své barevné korálky a hýčkám si je.
Už několik týdnů se vracím k fotkám, filmům a zápiskům z cest, a snažím se to vše nějak vetknout do nějakých textů z jednotlivých dovolených. Je to hodně pracné, ale pro mě je to i něco jako terapie nebo obrana právě proti té realitě, kterou vzpomíná Caracola. Oprašuji ty korálky, většinou se usmívám a vím, že to je věc, kterou mi nikdo nemůže vzít, zošklivit, natož vytunelovat.
A největší štěstí je, že mám s kým se tím vším probírat, samotnému by nejspíš u toho bylo smutno.
(7) MIRA
tak až to budeš mít nachystaný ke zveřejnění, tak mě nezapomeň pozvat ![]()
[8] ivana
No, to potom budu muset zase udělat jednu publikovatelnou verzi.
)
V roce 91 ve Španělsku jsem si taky , jako většina prošel tím , že jsem se sice poctivě namazal tím největším UV faktorem , co byl k dostání , ale skončil jsem tak nějak automaticky u kotníků a tak si spálil tak hrozně nárty , že jsem nemohl další 2 dny pomalu ani chodit :o)))
Takže jsem slušnou sumičku peset vynaložil za jogurty , aby mi vytáhly tu horkost :o)))
BTW :
Kolem poledne jste mohli na pláži klidně mluvit česky :))
Žádný jiný magoři se v tý výhni ( táto , dyť to stálo takový prachy !! ) neopejkali :))))
Ach jo...ty korálky ...
Někdy je to docela smutný, když jsem někde a chtěla bych být ouplně jinde ...![]()
Na svou první dovolenou u moře jsem si musela našetřit sama (jako na všechny ostatní) a byla jsem na to taky náležitě pyšná. Vzpomínky krásný. Na rozloučenou jsem dostala od domorodce dárek v podobě mořskýho koníka, kterýho pro mě sám ulovil. Prý - natáhni ruku a zavři oči. Udělal jsem to, ale... ten tvoreček málem letěl zpátky tam, kde se narodil. Nakonec skončil v krabičce od sirek, ale do ČR nedojel. Musel být vyhozen kdesi v Rumunsku, protože páchl tak, že mi spolucestující dali ultimátum - buď on nebo oba.
(11) honza+1
tak to my jsme teda byli přes poledne zalezlí. to se nedalo vydržet, tenkrát bylo asi 37 ve stínu ![]()
(12) Lin
to je škoda
my jsme si přivezli mušle a kraby. ani moc nesmrděli, nevím čím to bylo ![]()
to [15] ivana :
No..to bylo tím, že ten koník byl čerstvě chycený a tak nestačil někde mumifikovat na sluníčku. Proto se pak kazil a hnil.
A jak jsem se později dozvěděla, chytit koníka není zase nic tak jednoduchýho. Asi ho, chudák domorodec, lovil dost dlouho a proto nestačil koníka vhodně "upravit" pro přepravu.
(16) Lin
to jsem už taky slyšela, že se špatně chytají. no, snaha se cení ![]()
Jen glosa,když jsem byl poprvé u moře(také Jadran,také Chorvatsko,tehdy Jugo),tak jsme s kamarády padli do vody zkoušeli,jestli je voda v moři opravdu slaná.Byla.Načepoval jsem si ji do lahvičky od Alpy,abych se tím mohl doma pochlubit,že jsem opravdu u moře byl.Bylo to dětinské,ještě chlapecké,ale rád na to vzpomínám ještě dnes.A s úsměvem.
(18) Jeník
nejste sám, tohle dělá spousta lidí
máma si přivezla domů kousek Mrtvýho moře ![]()
14 ivana
Jak jsem jinde zmínil, při vandrování po pobřeří Jadranu v dodávce Š 1203 (přesto že měla uvnitř izolaci proti chladu i teplu ) se nám nejvíc osvědčilo, přehodit prostěradlo přes střechu ( měli jsme dvě stará sešitá pro ten účel ). Na ně rozprostřít prošívané deky ( na těch jsme v horku spali a v zimě se s nimi přikrývali ) takto "zastřešené" auto s otevřenými dveřmi a okny jde obývat i při 38C ve stínu. Průvan je ovšem podmínkou.
(20) nar.soc.
no právě
průvan to chce
a ten moc nebyl ![]()
:o)