close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zatloukat! aneb Jak ze sebe udělat úplného blbce

1. dubna 2010 v 16:08
Čteme o tom všude: nevěra se stává běžnou součástí našich životů. Nechci polemizovat o tom, jestli tomu tak je nebo není, ale když už k něčemu takovému dojde, jak se k tomu postavit?
Mám ráda scénu z filmu Zdeňka Svěráka Vratné lahve, kde se Dana Kolářová ptá svého muže: "A řekl bys mi to, kdybys mi byl nevěrnej? Neřekl, viď? Protože pan doktor Plzák vám vtloukl do hlavy - zatloukat, zatloukat, zatloukat. Debil!" Zřejmě protože mi mluví z duše a co dodává onomu výroku ještě větší "pikantnost", že jeho autorem je muž (pokud to pan Svěrák neodposlouchal ze života). Ne že bych chtěla nějak snižovat práci pana doktora Plzáka, ale v tomhle je zkrátka trochu vedle. Tato varianta vysvětlování nevěry se jaksi míjí účinkem tím víc, čím víc je obvinění pravdivé, nehledě na to, že úspěšné použití této metody je podmíněno tím, že podváděný partner (ať už jde o muže nebo o ženu) musí být naprostý idiot.
Někdy přemýšlím nad tím, co lidi, kteří evidentně nemají zájem vztah jakkoliv rozvíjet nebo v něm setrvat, vede k tomu, že nejsou schopni na rovinu tomu druhému říct, jak se věci mají a vztah svými planými sliby a zároveň neustálými výmluvami doženou do stadia naprosté trapnosti. A nezaváhají ani v okamžiku, kdy každý soudný člověk by pokorně vysvětlil a odešel (případně pouze odešel, ono většinou není moc co vysvětlovat), a jsou pak tvůrci "Návodu jak ze sebe udělat úplného blbce". Nastíníme si takovou klasickou modelovou situaci (budu psát z pozice ženy vůči muži, ale platí to i naopak). Některé situace jsou odkoukané přímo ze života...
Začíná to vypínáním mobilu v době, kdy s vámi vaše drahá polovička není. Opravdu je trapné, když po dvacáté osmé posloucháte, že se mu právě vybil mobil a nabíječku neměl po ruce (jízlivě se vám chce odpovědět, že nabíječku měl zřejmě po ruce přesně v tu chvíli, ale budete hodná a spolknete to). Přejdete mlčením jeho řeč o tom, že ho kontrolujete (nejlepší obrana je útok) a nevysvětlujete, že zatímco dřív jste si volali denně, teď se o to neúspěšně pokoušíte tak dvakrát týdně.
Po nějaké době by i imbecil pochopil, že se něco děje, zvlášť když po příjezdu vaší drahé polovičky se tato zamkne s nevybitým mobilem ve sprše a ačkoliv dříve trvalo osprchování běžných deset minut, nyní opouští sprchový kout i po hodině, kdy vchází s ještě rozsvíceným displejem mobilu za vámi do obýváku. Nezapomene vás ujistit, jak se na vás těšil a odeberete se slastně do peří. Spolknete dotaz, zda si mobil vypne alespoň na noc, aby vás nerušily příchozí sms, podle času odeslání vždy s velice důležitými informacemi.
A pak už se začnete ptát... Pamětliv slov pana doktora Plzáka vám váš drahý sdělí, že se samozřejmě vůbec nic neděje, nikoho nemá a vy "uklidněna" usínáte.
Vyvrcholením takového vztahu je pak kupříkladu příjezd vaší drahé polovičky po Vánocích, kdy opravdu nemohl najít čas na to, aby se s vámi sešel a vy jenom tupě zíráte na kožený kroužek s rolničkou, zdobící jeho levý prsteníček. Spolknete jízlivé hodnocení, že s tím kroužkem s rolničkou vypadá jako buzerant (omlouvám se, nenapadá mě lepší příměr, ačkoliv proti homosexuálům absolutně nic nemám, spíš že je to takový vžitý rčení) a pokusíte se klidným hlasem dotázat "Co to má". Vaší nervovou soustavou neotřese ani odpověď, že prstýnek mu věnoval k Vánocům jeho třináctiletý syn z prvního manželství, spolknete úvahu o tom, že jestliže pubertální syn daruje tatínkovi k Vánocům prstýnek, je to skoro na psychologa, z posledních sil pohlédnete na červenající se stvoření před vámi, koktající nyní něco o tom, že ho našel při luxování a... a konečně se vám uleví. Protože právě v tomto okamžiku jste si uvědomili, že už nedělá pitomce z vás, ale že ho udělal ze sebe. A tak ho "pošlete dál"...?

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 1. dubna 2010 v 17:05 | Reagovat

Ivano, v pípadě, že se jedná o prokázanou v takovém stadiu, jak popisujete, bych zřejmě poslala drahouška pryč. Pokud už je rodina, navíc nevěra je spíše ve stadiu  jeho zamilovanosti, což každá žena trochu myslící pozná, zeptala bych se přímo, co od toho vztahu očekává,  jak jsou daleko a dala mu najevo, je-li to tak vážné, bránit ve štěstí mu nebudu. Veškeré následky však pro oba budou  nepříjemné. Vola ze sebe nenechám dělat.

Ať už by to dopadlo jakkoliv, stejně člověk je tou,, eventuální" nevěrou poznamenán. Trpký pocit klamaného, i když toho  ten druhý ,,nechá" a zůstane kvůli dětem nebo proto, co by tomu řekli příp. rodiče, děti. Věřím, že i v tom klamajícím člověku zůstane pocit nenaplněného vztahu, když se rozhodl zůstat... Tak si vyberte.

2 ivana ivana | E-mail | 1. dubna 2010 v 17:43 | Reagovat

(1) rucuk

paní Růženko, já jsem si v tomhle směru vybrala už dávno ;-) pryč s ním :-)

ale máte pravdu v tom, že na to není jednoznačná odpověď, člověk může být přesvědčen o čemkoliv a stejně se nakonec zachová třeba úplně opačně :-(

3 Lada Lada | 1. dubna 2010 v 20:53 | Reagovat

Paní Ivano,když budu podvádět(já jako chlap), tak se vyvaruju vámi popsaných skutečností.Dříve také nebyly mobily a podvádělo se.Takže žádné volání na mobil, žádné SMS, ale pěkně postaru, nějakou mrtvou schránku a posílat dopisy.Rande si také sjednávat jenom přes tuto schránku, mobil či SMS použít pouze v případě, že na schůzku nemohu přijít (nebo nedorazím včas).

Nejlepší je ale mobil normálně moc nepoužívat, párkrát ho jakoby zapomenout doma a brát si ho jen na opravdu nutné cesty.Pak manželka ani nemá možnost kontrolovat, protože pak mám  důkaz, že byl doma a JÁ jsem ten nepořádník, který stále něco někde zapomíná.A pokud jdu ze schůzky, tak se zastavit v hospodě a dát si honem pivo na stojáka, abych mohl doma říci, že jsem se zastavil (zapoměl) na pivě.A nebo někde po cestě mít schovanou lahev tvrdého alkoholu a dát si velkého panáka, aby byl ze mě cítit alkohol a ne dámský parfém.Vím o čem hovořím, také jsem prošel nevěrou a manželka se nikdy nic nedozvěděla.

Nekamenujte mě, kdybych nechtěl, tak vám to psát nebudu, ale jen jsem chtěl říci, že takhle se chovat může akorát blb když si myslí, že ta manželka na to nepřijde.

4 ivana ivana | E-mail | Web | 1. dubna 2010 v 21:06 | Reagovat

(3) Lada

kamenovat vás nehodlám ;-) ale jste si tak jistej, že o tom manželka nevěděla? já být vámi, tak se nespolíhám moc na to, že tzv. ženský šestý smysl je jenom mýtus ;-)

5 caracola caracola | 1. dubna 2010 v 21:07 | Reagovat

To co popisujete je případ nevěry v terminálním stadiu,kde je jen otázkou času přiznání se k návázání nového vztahu a zde zapírání jen oddaluje nevyhnutelné.Potom existují i případy nevěry situační,náhodné,kde je dobré držet hubu a doufat ,že se to neprolákne.V tomto případě přiznání,jakkoliv se to zdá čestné,spíše zraní podvedeného partnera.Jinak pro zajímavost  Lenin na otázku zda promíjet nevěru řekl,že nikdo rád nepije ze sklenice po někom druhém.

6 ivana ivana | E-mail | Web | 1. dubna 2010 v 21:11 | Reagovat

(5) caracola

teda vy jste to tady rozebral :-) v terminálním stadiu :-))))) co to je? :-)) a toho pána snad raději ani nepřipomínjete :-(( brrrrrrr :-))))))

7 Teplik Teplik | 1. dubna 2010 v 21:30 | Reagovat

Tak to musel bejt pěknej magor :-) (a vůbec se nenaučil zatloukat :-))

8 ivana ivana | E-mail | Web | 1. dubna 2010 v 21:35 | Reagovat

(7) Teplik

počkejte, tohle mě zajímá, vy zatloukat umíte? :-)))))

9 caracola caracola | 1. dubna 2010 v 21:44 | Reagovat

6 Ivana- Terminální stadium je konečné stadium.Jinak sdílím vaší nechuť k Leninovy,ale já se nezříkám zajímavých počinů,ať už je jejich autorem kdokoliv.Jako příklad mého myšlení uvedu třeba Wernera von Brauna,otce amerického dobytí Měsíce.Původně to byl esesák,který vytvářel rakety demolující Británii.Mám velmi rád hudbu Richarda Wagnera i když to byl dost zuřívý antisemita.Stejně tak  mi připadá,že imperativ učit se, učit se,učit se neztrati platnost a je žádoucí i v tomto století i kyž autorem je Lenin.

10 ivana ivana | E-mail | Web | 1. dubna 2010 v 21:50 | Reagovat

(9) caracola

jo tak konečné, díky za vysvětlení :-) no to bych taky řekla, že v takovýmhle případě už není o čem :-)

no a co se týče toho pořekadla o učení (já ani nemůžu napsat to jméno, jak mě strašně to... víte co...) tak to bych i souhlasila, ale toho pána si od toho tak nějak musím odmyslet ;-)

11 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 1. dubna 2010 v 22:57 | Reagovat

Nějak tu opěvovanou čí proklínanou nevěru nechápu. Pokud uznávám párové soužití, je  mojí povinností upevňovat vztah, aby byl odolný vůči vnějším vlivům. První stadium upevnění, je komunikace o všem co pociťuji jako rušivé či nedostatečné. Jaký pocit mi vznikne z běhání za jinou ženou?

Proč bych měl ničit něco co se časem rozvinulo ( také mne stálo dost času) k jisté dokonalosti a partnerku by to jistě ranilo? Copak lze takto hloupě jednat? Měl jsem dost času ověřit si o koho usiluji a rozhodnout se na základě zjištěných poznatků a sympatie. Mám za to, že je lepší investovat vše čím vládnu do poznaného vztahu, než začínat někde jinde, přebraného krámu s ojetinami.

12 jm jm | 2. dubna 2010 v 0:13 | Reagovat

Nevěru bych chápala jako hledání toho, čeho se mně ve vztahu nedostává.

13 xoxo xoxo | 2. dubna 2010 v 8:36 | Reagovat

12 jm

tak se zeptejte, proč se vám něčeho nadostává. Umíte si o to říct? Každý vztah je v první řadě o komunikaci a otevřenosti. Naučit se spolu bavit úplně o všem. Pak nevidím důvod, proč by se nemělo něčeho dostávat (pokud to nejsou chybějící rozměry, ale to jste mohla snad zjistit už na začátku).

14 tereza tereza | Web | 2. dubna 2010 v 10:00 | Reagovat

Neodpustila bych. Zatloukání jsem zažila na vlastní kůži a nemám ráda, když ze mě někdo dělá blbce. Jen jsem mu říkala, když už lžeš, pamatuj si prosím tu jednu variantu a nestřídej je - o to je to celé trapnější...

15 ivana ivana | E-mail | 2. dubna 2010 v 11:03 | Reagovat

(11) nar.soc.

pane Ivane, tohle se moc hezky čte :-) ale ne každý je tak zásadový jako Vy ;-)

16 ivana ivana | E-mail | 2. dubna 2010 v 11:05 | Reagovat

(12) jm

když dojde vztah do stadia, že hledám někoho jiného, proč teda v tom původním vztahu setrvávám?

17 ivana ivana | E-mail | 2. dubna 2010 v 11:08 | Reagovat

(13) xoxo

:-)

18 ivana ivana | E-mail | 2. dubna 2010 v 11:11 | Reagovat

(14) tereza

ze svý zkušenosti vím, že taky nedokážu odpustit. naštěstí je to už hodně dávno, kdy jsem to řešila :-) od té doby si dávám "majzla" ;-)

19 velká voda velká voda | E-mail | 2. dubna 2010 v 11:31 | Reagovat

Hmm, zatloukat... Pro toho podváděného je to pak o to "veselejší", když zjistí, že o tom vědělo celé okolí... Ne, přísloví o slepování rozbitého hrnce je (možná na výjimky) naprosto pravdivé. Může si být člověk jist, že nezačne "protékat"?

20 ivana ivana | E-mail | 2. dubna 2010 v 12:00 | Reagovat

(19) velká voda

to jo, to je "ohromná sranda" :-))))) ono to asi fakt záleží případ od případu, ale když tu nejistotu cítíte pořád, tak to nemá smysl ;-)

21 Lin Lin | 2. dubna 2010 v 12:18 | Reagovat

Ahoj Ivano,

vytasila ses moc hezkým tématem a těší mě, že se na celý "problém" díváme podobně, až stejně :-)

Na zatloukání jsou mnozí z obou "břehů" dokonce i pyšní...jako - že jsou tak "dobří" a daří se jim podvádět, zatloukat.  Předpokládat, že když protějšek mlčí, tak nic neví nebo si ničeho nevšiml, je dost "odvážné". Samolibost nebo naivita - nic jiného.  A co je pro mě hlavní - zatloukáním dávám jasně najevo,  za co svůj protějšek vlastně mám (= za blba, který mi musí spolknout ouplně všechno).    

Nevím, jak u tebe, ale pro mé rodiče bylo lhaní nás, dětí, ten nejhorší přestupek.  Trest byl vždycky - ne za to, že jsme něco provedly,  ale za to, že jsme lhaly.  A rodiče nás nechali v tom našem lhaní pěkně vykoupat a tyhle "zážitky" (= uvědomění si vlastní ubohosti) jsem už nikdy nechtěla v dospělosti opakovat.  Lhář, zatloukač, podvodník (to je jedno) dělá blba především sám ze sebe.

Ahoj :-)

22 ivana ivana | E-mail | Web | 2. dubna 2010 v 13:23 | Reagovat

(21) Lin

ahoj :-)

no, mně to taky připadá jako bys vlastně tomu druhýmu tím zatloukáním říkala, že je debil :-)))))

a o lhaní, to je na dlouhý povídání, někdy to probereme ;-)

23 jm jm | 3. dubna 2010 v 0:56 | Reagovat

pro xoxo,Ivaně

Děvčata, špatně jste mě asi pochopila.

Tím nedostatkem jsem myslela: málo sexu, moc sexu, špatná kuchyně nebo věčně plotna sludená, obzvláš pro toho, kdo rád papá, nepořádek ve všem, bez vidiny nápravy, atd.

Potom odpustit-neodpustit: Jsou v rodině děti? Je dotyčný nevěrník živitel rodiny?  Pak máte dvě možnosti: 1. odpustit. 2. být hrdá, ale chudá.

24 jm jm | 3. dubna 2010 v 0:59 | Reagovat

Vypadlo mně tam jedno slovo. za 2. neodpustit, být hrdá, ale chudá.

25 Lada Lada | 3. dubna 2010 v 11:32 | Reagovat

Častkrát si manželky říkají, v čem je ona jiná proti mě, proč si ji našel?Já vám to popíšu z hlediska chlapa.Každý chlap má rád sex a u manželky se ho nedostává.Kdežto s milenkou je sex na prvním místě.ONA HO TAKY CHCE.

Namítnete, že manželka má fůru povinností.Ano s tím souhlasím.Ale..snažím se ji hodně pomoci s tím, že večer bude sex.Ale ono to nefunguje.Protože večer se ještě musí udělat tohle a nebo tamto.Když bych ji nepomohl, tak by toho měla na práci více, takhle je polovička věcí hotová.A tak místo ocenění za pomoc v domácnosti se chlap dožije toho, že se vlastně namáhal zbytečně a sex nebude.To je jedna možnost a pak přijde za druhá a to je, že si manželka snadno zvykne, že chlap toho polovinu udělá a pak ten sex nechce stejně, ale na chlapovi tu práci už požaduje TRVALE.

A pak je tu ještě další aspekt.Když manželé směnují buď oba a nebo jeden z nich (nejvíce to je ale u chlapa, který směnuje), tak když je odpolední, žádný sex není, při ranní buď má žena svoje dny a nebo se nahromadí tolik práce, že musí oba dělat do večera (to je většinou u rodinných domků)

a ta manželka tuplem nechce žádný sex a další týden je zase odpolední.A tak se stane, že chlap nemá za tři neděle žádný sex (a mě se stalo, že nebyl i 5 neděl, protože jsem během několika týdnů přecházel ze směny na směnu nebo dělal dvanácky).

Tak se pak nedivte ženy, že chlap ujede na ženě, která s ním do té postele půjde.A z toho pak není úniku.Doma sex schází, tady je kdykoli si spolu dáte rande.

Ano, jsou případy, kdy chlap uzná, že žena nemůže mít sex, aťuž to je po porodu či při její nějaké nemoci.To beru a ten sex NEBUDU vyhledávat jinde, ale pokud je žena zdravá a má jen pouhé výmluvy jak se sexu vyhnout, tak ať se pak nediví, že chlap zahne.

26 ivana ivana | E-mail | 3. dubna 2010 v 11:36 | Reagovat

(23, 24) jm

pochopila jsem, co jste tím chtěla říct, ale stejně si myslím, že tohle všechno se dá přece řešit jiným způsobem, než nevěrou :-( přece když poznám, že vztah nefunguje, tak se ho nebudu za každou cenu snažit udržet... já si vždycky vyberu to, že budu raději hrdá a chudá ;-) ale nejsem si jistá jestli je to jenom o hrdosti, taky se nebudu trápit ;-)

27 ivana ivana | E-mail | 3. dubna 2010 v 11:45 | Reagovat

(25) Lada

tak tady marně přemejšlím, co na tohle vám mám napsat :-)) už jsem smazala tři odpovědi :-)) já teda nevím, kam na tyhle ženský chodíte, ale třeba mezi mými kamarádkami bych dost těžko hledala takovou, kterou denně "bolí hlava" ;-) sex ke vztahu patří a pokud vztah funguje, tak si asi málokdo (až na výjimky) hledá výmluvy... ale nechci samozřejmě mluvit za všechny ;-)

28 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 12:19 | Reagovat

to [23] jm:

I já vám rozuměla.  Místo nevěry stačíí formulovat, čeho se mi nedostává, co bych potřebovala, co mi vadí atd.  A jestliže druhý "ohluchne" a nechce mi vyjít ani trošku vstříc, pak je otázka, proč s ním ještě zůstávat.  Argument  "živitel rodiny" vůbec neberu. Buď  mi ty "nedostatky" zas tak nevadí a smířím se s nimi - nebo mi vadí moc,  nemůžu takhle žít , deptají mě - a pak odejdu.  Bez ohledu na to, jak se změní má ekonomická situace.  A jde to - odejít do úplné nejistoty i s dětmi a bez cizí pomoci se znovu postavit na vlastní nohy.  Je to záhul, žádný med, ale buď chci být ekonomicky zajištěná - nebo chci jiný život a pak se musím postarat a něco unést.

29 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 12:23 | Reagovat

to [25] Lada:

Pane Láďo, teď vůbec nechci být jedovatá, ale....

Jestliže žena odmítá sex, který jí dříve bavil (což předpokládám, jinak byste si jí asi nevzal),  jde vždy o odmítnutí ke konkrétnímu muži.  Lehce jsem vám naznačila, že chyba je na vaší straně. Muselo se stát  "něco" , co jí hluboce ranilo a ztratila k vám důvěru.   No...a vy to řešíte milenkou, což je v manželství cesta do pekla.

30 Lada Lada | 3. dubna 2010 v 12:56 | Reagovat

pro 27,28,29

Tady nejde o to, že by apriori odmítala sex se mnou, ale, že se vždycky našla nějaká neodkladná práce, která se VŽDYCKY musela udělat hned.A ještě k tomu sexu.Dejme tomu, že to fungovalo dobře do 40tého roku ženy. Pak už měla na sex čím dál méně chuti( a ono to tak funguje i jinde, ne jenom u mě).Ženy po čtyřicítce přestávají mít chuť na sex a ať se pak nediví, když ten muž hledá jinde.

A kvůli sexu s rozvádět?To přece není řešení.Já jako chlap pak přijdu o děti (protože vina by byla na mé straně) a o jiné věci (nehledě pak vyrovnání majetku).A to zase nestojí za ty nervy a tahanice u soudu.To je pak lepší něvěra, na kterou manželka nesmí přijít.Ona má svůj klid a já jsem uspokojen jinde.(Nehleďte na mě jako, že to píšu jen o sobě, ale to je problém všech chlapů po čtyřicítce).

A ještě k té milence.Milenka dokáže v sexu experimentovat, či se snaží tomu chlapovi vyjít maximálně vstříc.Kdežto ta mannželka se snaží jen si to odležet a hotovo.A člověk o tom může hovořit jak chce, a nakonec se dozví, že ji to už nebaví.

A teď o vás?Dokážete ocenit pomoc manžela a večer mu nabídnete odměnu?A nebo to berete jako samozřejmost s pomocí domácnosti a nemotivujete to manžela k lepšímu fungování domácnosti? Je také dobré tomu chlapovi doma   ukázat, že o něj i vy v té posteli stojíte a jste ochotny mu něco odpustit či ho motivovat k tomu aby vám více pomáhal když za to bude pak sladká odměna.

Ono je to něco jiného v prvních deseti letech, kdy o ten sex mají zájem oba, ale po dalších letech manželství u žen ten zájem o sex klesá více.

31 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 13:25 | Reagovat

to [30] Lada:

Pane Láďo, odpověděl jste si tak nějak i sám a to, co jste napsal,  potvrzuje to, co jsem napsala já.

Ženy po čtyřicítce vůbec nepřestávají mít chuť na sex, netuším, kde jste to sebral.  Opak je pravdou.  Ženská sexualita se plně rozjíždí až někde kolem třicátého roku věku a pokud nemá žena nějaký zdravotní problém,  nezaniká až do smrti :-))

To, že si to manželka "odleží" a ještě k tomu vám řeke, že jí to nebaví,  pak jí to nebaví S VÁMI!  Je to tvrdé, ale je to tak.  Buď jste jí nikdy nedokázal vyhovět a ona v prvních letech doufala, že  se to nějak změní - nebo jak už jsem psala - něčím jste jí moc ublížil, takže sex s vámi se jí hnusí.

Snad mi odpustíte mou upřímnost.

32 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 13:27 | Reagovat

Dodatek :

Je docela možná, že i ona se zařídila po svém a má svého milence, o kterém zas nic nevíte vy.

33 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 13:32 | Reagovat

No... a do třetice... pro vaší informovanost... :-)

Teprve po přechodu si žena umí sex vychutnat do poslední kapky, protože mizí psychická bariéra ve formě nechtěného otěhotnění (možného selhání antikoncepce, protože u nás ve většině případů leží "povinnost ochrany" na ženě).

34 ivana ivana | E-mail | 3. dubna 2010 v 13:37 | Reagovat

(30) Lada

v tomhle naprosto souhlasim s Lin :-) kde jste tohle vzal, že žena přestává mít po čtyřicítce o sex zájem? :-O vždyť je to úplnej nesmysl! ;-)

35 Lada Lada | 3. dubna 2010 v 19:05 | Reagovat

pro 32 a 33

Pracuji a pracoval jsem v různých firmách a s různými muži.KAŽDÝ muž po čtyřicítce nebo po dvacetiletém manželství si stěžoval, že manželka už na sex není.Takže to není jen můj problém.A neříkejte mi, že každý muž něco manželce provedl či se ji znechutil tak, aby odmítala sex.A říkáte, že žena po čtyřicítce si sex vychutnává, protože nemá strach z otěhotnění.Manželka měla tělísko (DANA) a stejně o sex neměla zájem.

A pokud si myslíte, že sex JEDNOU za měsíc (a říkám, že v případě směnování se někdy stane, že to není ani to) tak u zdravého chlapa je to sakra málo.Za celý svůj život jsem se setkal akorát se třemi muži, kteří si manželku chválili, že teprve po čtyřicítce to je ono.

pro Lin

Já jsem to psal jako moji zkušenost, ale to je zkušenost 99% mužů.Takže nevím, že by i oni se manželce zhnusili?

Zkuste i vy, jako žena, popřemýšlet o slovech, které jsem napsal v předchozím příspěvku.Čím svého muže odměníte v případě pomoci s čímkoliv v domácnosti?Nebo to berete jako samozřejmost?Pokud přistupuje každá žena takto, tak se nedivte, že muži pak touží po milenkách, protože ty je alespoň trochu ocení.

A nebo ještě další příklad.S manželem chodíte do různých společností a manžel se snaží být vtipný a vypráví všelijaké historky.Společnost se baví, jenže manželka ho sráží tím: "Jsi trapnej, vždyť to vypravuješ už po x-té."Jenže manželka nechápe to, že pokaždé je to jiná společnost a ti lidé to slyší poprvé.Jenže ona je tím, který to samé slyší opradvu po X-té.

(To je případ jak můj, tak i jiných mužů.)Nejenže tím muže degraduje, ale pak se stane, že i ten muž se ve společnosti bude bát promluvit, aby ho zase manželka nesetřela.A začne do společnosti chodit bez ní a to je pak také základ nevěry, protože jiným ženám jeho vypravování imponuje.

Právě proto řílám, že není chyba jen v chlapovi, že je nevěrný, ale i ženy by se měli zamyslet čím svého muže NUTÍ jít do náruče jiné ženy.

36 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 20:32 | Reagovat

to [35] Lada:

Zdravím, Láďo  a snad vydržíte ještě jednu mou odpověď.  Bude dost otevřená, tak se nelekejte.  Také to myslím všeobecně, tak to nevztahujte na sebe.

Píšete, že si stěžoval KAŽDÝ muž. Jsem žena a tak vám odpovím podobně jako Ivana. Jsem po čyřicítce,  zájem o sex je vyšší, než ve dvaceti a ani u jedné ženy, se kterou jsme se na toto téma bavily a ani u mých kamarádek tento "problém" neexistuje.  

Co ale existuje, je znechucení vlastním mužem a tím i odmítání sexu s ním.  Proč? Většinou proto, že muž jaksi ustrnul a v průběhu těch let o vzájemný vztah vůbec nepečoval.  Neuměl (nebo nechtěl)  "objevit" ženino tělo, nedbal na její jemné náznaky (ženy to většinou neřeknou naplno) a žil si svůj spokojený život.

V posteli stereotyp, kdy muž kouká hlavně na své uspokojení a vůbec ho nenapadne, že by to mohlo být partnerce málo. Dokonce i vy píšete ve smyslu, že je to žena, kdo by měl vyjít mužovi co nejvíc vstříc.  Postrádám tam, jak vy vycházíte vstříc svým partnerkám.

Tajemství dobrého (a žádaného) milence netkví ve velikosti jeho "náčiní", ale ve schopnosti umět partnerku uspokojit. Ve starých textech se moudře mužům radí, aby první hleděli na uspokojení ženy a teprve pak na to své.

Píšete, že vaše milenka se snaží  ...  No, bodejť by ne. Ve stejném postavení byla před lety vaše manželka a taky se snažila vám všemožně vyjít vstříc. To mají ženy ve zvyku, pokud jim na partnerovi aspoň záleží.  Ovšem....

Pokud se nedostane uspokojení i jí samotné, nějakou dobu to vydrží (celá léta) a má to vícero příčin (nebudu rozebírat, je to na dlouho).  Lituju ty, pro které je takový manžel prvním (nebo i druhým) životním partnerem.  Ty pak většinou dávají vinu sobě, že si neumějí sex vychutnat tak, aby pro ně byl příjemný. Pokud mají štěstí a třeba i po té čtyřicítce najdou pozorného partnera, rázem svůj pohled změní a nedělá jim "problém" mít sex i pětkrát (nebo vícekrát) za den. Z "chladné" manželky se stane žhavá milenka.

Všechno má svou mez a po čtyřicítce si je žena moc dobře vědomá, že už komedie hrát nemusí. A tak klidně řekne manželovi, že jí to nebaví, protože jí to skutečně nebaví.  Už má prostě dost toho "vycházení vstříc", když jí nevyšel za ta léta manžel vstříc ani jednou.

Všechny ty řeči o "neodkladné práci" jsou jen výmluvy, aby s manželem do té postele nemusela. A proč říkat muži, že o něj v posteli stojí, když to není pravda.  Když předem ví, že takový sex bude zas jen pro uspokojení manžela a ona sama "vyfasuje" tak akorát bolest hlavy, protože zase zůstane "plonková".

Myslíte si (a nejste sám), že doma vynesete koš, uvaříte nebo vyluxujete a máte "nárok na odměnu". Chyba lávky. Chyba je už v tom, že sex považujete za odměnu za "něco". Takhle ženy "nefungují".

Odměňujete i vy manželku za to, že uklidí, uvaří, vypere....? Obávám se, že podle toho, co píšete, pokládáte celý ten "servis" za samozřejmost.  

V domácnosti žije víc členů a tak by mělo být samozřejmostí, že se o práci podělí.  Odměnou v tomto případě může být poděkování nebo pochvala, ale chtít jako odměnu sex?

To, že ženy pak zhusta své muže "degradují" při každé vhodné příležitosti (viz jak píšete o chování ve společnosti), je následek toho, co jsem tu vypsala.  Vnímají  totiž manželovy snahy o vybrané společenské chování jako přetvářku, protože doma žijí s pařezem a tak jim, logicky, nemá co imponovat.

A ano, muži touží po milenkách (nejen nespokojení) a většinou je i mají. Ovšem žádný si neuvědomí, že soužití s milenkou po dvaceti letech by možná nebylo o nic lepší, než mají teď doma s manželkou.  Po milence se totiž  nechce ten servis, který poskytuje manželka. K milence jdete naladěný a natěšený, ne naštvaný na celý svět, s bručounskou náladou, bezradný  nebo nemocný.  

No...a protože je vztah vždycky o dvou lidech, máte pravdu,  že i ženy mají co napravovat. To, co jsem vám popsala, je mé ženské hledisko a nemusí se shodovat s názorem jiných žen.  A vím, že je taky dost  žen, které jaksi ustrnuly, když se vdaly a  vzájemný vztah dál nerozvíjejí.

Snad přežijete tohle mé dlouhé psaní :-)

Dobrý večer.

37 Lin Lin | 3. dubna 2010 v 20:35 | Reagovat

Jo - a zapomněla jsem vám připsat,  že to možné ublížení je právě v tom, že vaše žena o milenkách moc dobře ví.

38 Hanako Hanako | 4. dubna 2010 v 7:26 | Reagovat

Lin  I jako starší ročník s vámi souhlasím. Žen,ale dělají velkou chybu, že o svých pocitech s partnerem snad ze studu nehovoří.

39 rucuk rucuk | E-mail | 4. dubna 2010 v 15:31 | Reagovat

38- S Lin ve většině co napsala souhlasím.  Snad jen v tom, že žena muže odmítá soustavně, protože jí tolik nevyhoví. Chce to trochu sobeckosti, znát své tělo, vědět, co potřebuje a ono to jde. A leccos se dá pro dobrý vztah občas vydržet- nemyslím jen trpně-. Víte, o svých pocitech je nutné hovořit, některé ženy však z nějakého studu, či hrdosti neřeknou, že už je manžel  v sexu bere jen jako ,,denní- tedy jen jako- samozřejmost." Muži zapomínají, že pokud ženu nějak uráží - jako: ty jsi tlustá, koukni, jak ta ženská na sebe dbá a pod.  nemá ona zase chuť na ně. Opačně zase, žena si nemá myslet, že má chlapa jistého a nemusí se snažit být přitažlivá. Pohodlí jak pohodlí, ale měla by mít ,,šmrnc" i doma i ve ,,stáří", natož mladší.

40 rucuk rucuk | E-mail | 4. dubna 2010 v 15:32 | Reagovat

Nakrojím tu 40, ale jen proto, abych připomněla, že dnes paní Ivana svátek slaví, tak jí přeji hodně zdraví, pohody a dobrého sexu s příjemným partnerem. (Pardon, to jen kvůli tomu tématu:-)))

41 ivana ivana | E-mail | Web | 4. dubna 2010 v 19:56 | Reagovat

(35-39) Lada, Lin, Hanako, rucuk

můj pocit je, že pokud spolu ti dva "neumí mluvit", tak je všechno marný. a vlastně je podružný kvůli čemu konkrétně to všechno došlo třeba až k nevěře :-( je těžký paušalizovat, každej vztah je jinej, ale nemluvit je cesta k nedorozuměním...

42 ivana ivana | E-mail | Web | 4. dubna 2010 v 19:56 | Reagovat

(40) rucuk

paní Růženko, děkuju :-) rozesmála jste mě ;.-)))))

43 Lada Lada | 4. dubna 2010 v 20:53 | Reagovat

pro Lin 36

Přečetl jsem si a přežil váš dlouhý příspěvek (někdy člověk musí napsat delší příspěvek aby vyjádřil všechno co chce říci).

V mnohém s vámi souhlasím, ale musíte uznat, že i většina žen po dvaceti letech manželství jaksi ustrne a nesnaží se ( a teď nemyslím tím se neustále zkrášlovat) toho muže  v něčem popodpořit či SAMA mu ukázat, že ji ještě na něm záleží.Rozumím tomu, že muž se snaží sám uspokojit, ale zkuste takovou ženu přesvědčit o nějakém experimentování (a zase teď nemyslím různé krkolomné pozice, ale stačí jen pozice, které oběma nedělá žádné potíže).Je zajímavé, že té milence to nevadí ( a to může být i milenka starší).A také netvrdím, že když mají manželé nějaké povinnosti rozdělené, tak za tu svoji bych měl požadovat odměnu.Ale co třeba tím, že řeknu dneska připravím oběd (umeju nádobí setřu všude podlahu a jiné věci, které nejsou v mých povinnostech) a ty se věnuj svým koníčkům či sobě, tak to nezaslouží odměnu?A ještě..v paneláku nemá ten chlap co na práci, ale v rodinném domku a kolem něho je stále co dělat.A když se nevěnuju práci venku a dám přednost domácí práci kolem kuchyně, tak to nezaslouží odměnu?

  A nemusí jít vždycky o to zamilovat se do té milenky.Pokud jsem někdy měl nějakou milenku VŽDYCKY jsme se dohodli na nějakých pravidlech a ty jsme dodržovali.

A ta pravidla jsou:

1. Nevěra není nenormální.Nenormální je ve jménu nevěry rozbíjet,

    ubižovat, nebo dovolit ubližovat, zbavovat se povinností.

2. Z toho vyplývá, kdo chce být nevěrný, musí být velice odpovědný.

3. Nevěra, pokud už je, by se měla požívat jako čokoládový bonbon,

    nebo třeba vitamíny.Je sladká, může posílit, dodat sebevědomí

    nebo i léčit, ale sestavit si z toho jídelníček, žít jenom z toho,

    to nelze.

4. Je přísloví:"Když do pekla tak na pěkným koni."Ke slovu pěkným

    bych ještě doplnil chytrým, nebo lépe, moudrým, či inteligntním.

    Jinými slovy, partner do nevěry za to musí stát po všech stránkách.

    Musí být schopen přijmout pravidla hry a musí pochopit, že nikdy

    nemůže stát na prvním místě.

A tohle si musí každý(á) kdo chce zahýbat uvědomit.

44 Lin Lin | 4. dubna 2010 v 21:45 | Reagovat

to [43] Lada:

Děkuju za shovívavost, pane Láďo. Mnohý muž by takové čtení nevydržel v klidu a bez vztekání.

Tentokrát budu stručnější.

Psala jsem, že uznávám, že i ženy mají co napravovat. Ivana tu výše psala, že ti dva spolu "neumí mluvit" a já se přidávám. Ne že by nemluvili, ale neumějí si věci vyříkat a to tak, aby to byly nejen řeči, ale diskuse, vedoucí ke zlepšení.  Prostě si neumějí říct, co jim vadí, co je štve, co  je ponižuje nebo uráží, co trápí nebo z čeho jsou smutní nebo rozladění. Neumějí mluvit ani o tom, co jim v sexu schází nebo vadí nebo co by jim naopak udělalo radost.

Nemyslela jsem to ve svém předchozím psaní tak,  že jen muži dělají chyby a oni jsou ti, co za všechno můžou.

Víte, je moc těžké vyjadřovat se k nějakému vztahu, protože každý vztah je jedinečný a co vyhovuje v jednom, nemusí vůbec vyhovovat v druhém. A nikdo by se neměl mezi partnery míchat, protože "problémy" jsou jen jejich.

Nechci do toho nějak zabředávat a být tu za arbitra, protože nejsem ta, co by vždycky v partnerství všecko zvládala a zvládá a nebylo nic, co by neskřípalo. Popsala jsem vám jen ty nejběžnější  "ženské stesky" a jen proto, abyste měl možnost se třeba něčeho dopídit ve svém vlastním vztahu.

K nevěře se moc vyjadřovat nechci. Snad jen to, že jí neuznávám,  beru jako podvod, zradu a v mém případě by znamenala konec vztahu. Mám k nevěře nulovou toleranci a  milenkou zadaného muže být neumím a nechci. Už jen z principu, že nevěrný muž umí stejně jako manželku podvádět i milenku.  A koho by bavilo být podváděný a zrazovaný.

K práci doma jen krátce. Je jí dost a tak by měla být vždy vyvážená nějakým společným oddechem - třeba ve formě výletu nebo posezení. Bez dětí a bez přátel, jen sami dva.  Společné zážitky a prožitky vztah upevňují a pak se i nutná práce dělá radostněji.

Malá rada na konec: K sexu, prosím, nikdy nepřistupujte jako k vynucované odměně za něco. Žena potřebuje cítit, že je pro vás nejen matka vašich dětí, ale stále i žádaná milenka, která stojí za trochu "námahy"  - tj. - abyste si na ní našel čas a věnoval se jí.  Asi tak, jako když jste spolu začali chodit.  

Děkuju za debatu a přeju pěkný večer.

45 Lin Lin | 4. dubna 2010 v 21:46 | Reagovat

Ivana :

Všechno nejlepší k svátku a podobné přání, jako paní Růženka :-)

46 Lin Lin | 4. dubna 2010 v 21:47 | Reagovat

Hanako, Růženka :

Děkuju za podporu, docela jsem se obávala, že mě tu roztrhá pan Láďa nebo slétnuvší se mužské diskutérstvo :-)

Zdravím obě a pěkné Velikonoce :-)

47 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 4. dubna 2010 v 22:20 | Reagovat

46  Lin

Mužské diskutérstvo  je většinou líné, nejen mluvit, ale zejména myslet a skutečně se programově učit.

Je přece známo, že se člověk pořád učí a partnerské soužití není nic jiného nž stálé učení.

Osobně si myslím, že manželka je nejbližší mezi všemi ženami, vždy mám možnost vyměnit s ní slovo k jakékoli věci.

Proč hledat cosi naslepo s jistotou možných problémů?

Asi jsem měl v životě štěstí. Vzal jsem si vdovu ( od 17 let ), život ji skřípl už v 16 letech a když jsme se seznámili ( ve 21 ) měla 4 letého chlapečka. Všichni jí tehdy prorokovali, že "musí slevit", neslevila nic. Vybírala uvážlivě a formovala mne citlivě tak, že jsem to považoval ( považuji dosud ) za přínos a výhodu.

Žena je o 8 týdnů starší, ale vždy jsem měl v partnerských vztazích dojem duševní vyrovnanosti.

Začátky jsme měli dost krušné, ale vydrželi jsme spolu od r. 1961 a po partnerské stránce  je to stále pěkný vztah. Je i pravdou, že zátěže nemají na sexuální stránku zdaleka takový vliv jak se mnohdy tvrdí. Sex je přece omastek života chudých.

48 Lin Lin | 4. dubna 2010 v 22:40 | Reagovat

to[47] nar.soc.:

Jo, takový vztah je k tichému závidění :-) že jste měli štěstí a našli se a že jste byli schopní se domluvit.

Gratuluju vaší ženě k báječnému a trpělivému muži a vám, pane Ivane, k báječné Ženě s velkým Ž.

Pravda je totiž taková, že ne každý, kdo vypadá jako muž, umí být Mužem a ne každá, která vypadá jako žena, umí být Ženou.

Krásné jarní svátky vám i vaší paní :-)

49 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. dubna 2010 v 12:16 | Reagovat

48 Lin

Na pochvaly si nepotrpím a moje žena by řekla, že právem.

Nechci zde moc plýtvat slovy, ale něco přece stojí za komentář.

Mám zemědělské vzdělání a podle mne je člověk nedílnou součástí přírody i s pohlavním systémem rozmnožování.

Zřejmě to tak příroda zařídila, že podněty pro muže a pro ženy jsou rozdílné. Přece seznamování je přes oční kontakt k pohlazení, stisku ruky a zde se to začíná dělit. Mužská ruka chce "vědět", kdežto ženské podněty jsou trpnější, chtění je ve vnímání. Mužské "hladné" doteky netrpělivostí a snahou o vyvrcholení drsní, kdežto ženské chtějí vnímání prožít a nikoli jen strpět. Pokračování (mám jít k obědu ).

50 honza+1 honza+1 | E-mail | 5. dubna 2010 v 12:59 | Reagovat

No jo , neumí mluvit...

Ale tohle je většinou zafixovaný chování z rodiny , ve který jsme vyrostli...

To není jako na začátku vztahu , to na sebe oba chrlí cokoli , ale po čase se tenhle stav pomalu ustálí na úrovni , na jakou jsme byli zvyklí z domu...

A jestliže to doma 30 let fungovalo a my jsme toho byli denně svědky , vlastně nám ani nepřijde , že to může být blbě :o(( pro náš vztah..

A další jádro pudla je , myslím , tam , že vztah se prostě vyvíjí , na jsou chlapi vnímáním pragmatičtější , nastupuje spousta povinností , které tak nějak přirozeně rozdají karty kdo - co..

Ženská ale většinou ( já vám to nemám za zlý :o)) zůstane v tý fázi prvotní zamilovanosti a když chlap přijde po 12ti hodinový šichtě domů , ještě , než se navečeří , třeba opraví odpad a pak padne , bezpečně ho rozzuří do běla věta :

,,Já bych chtěla , aby to bylo jako dřív ."

To se pak i kulhavá domovnice stává nebezpečnou konkurentkou...

A mohl jsem se ve vztahu smekat , jak jsem chtěl , ale nevzpomenu si , že bych třeba slyšel - to se ti povedlo :o((

A přesto , že jsem možnosti nevěry nevyužil , stejně to nebylo nic platný :o((

51 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. dubna 2010 v 13:19 | Reagovat

49 pokračování

Mužská přímočará akce " hned na věc bez serepetiček" má odezvu právě v prodejnosti. Ze vztahu rovné příjemnosti a " malé smrti" se stává zboží, kde boduje jen ten rychlejší.

Ta podoba s nejrychlejšími zvířecími samci, je až zarážející.

Kohout ( 1 na 50 slepic ) beran ( až na 500 samicí ) býk ( v přirozené plemenitbě až na 120 samic, v inseminaci až na 2000 ) hřebec ( v přirozené plemenitbě až na 60).

Jenže lidé přijali párové vztahy se všemi párovými zvyklostmi.

Kde je to počáteční pohlazení, doteky, pohledy u "těch uspěchaných chlapů s gulama"? Co jim nakonec zbývá? Prostitutky s řemeslem, produkce porna ( s těmito profesionálkami). Jednou budou "guláči" staří, dávno zapomněli ten letmý pohled, významově plný dotek, který by jim mohl připomínat příjemnosti z dřívějška.

Zůstane jim je hrubost, chlast, skuhrání na všechno a na všechny. To žádná žena ve vztahu nemůže vydržet na rozumné úrovni. Žena sama i tuto životní etapu nějak zvládne a unese ( je na ni lépe připravena ), bývalý "guláč" jednoduše zvlčí.

52 Lin Lin | 5. dubna 2010 v 14:16 | Reagovat

to [51] nar.soc:

Tohle se mi moc líbí:-)

"Mužská přímá akce nachází odezvu v prodejnosti".

Přesně tak to vnímám i já.

Už jen ten "požadavek na milenku", jak ho popsal Láďa. Cítila bych se jako prodejná děva, jako "zboží", kterému Láďa dal i přesné "parametry" - nejen pěkná, ale i chytrá, inteligentní a ještě i MUSÍ příjmout pravidla "kupce".  A tohle všecko pouze za jediným účelem - poskytnutí sexu.

Já to včera nechtěla rozpatlávat, ale tohle je přesný popis a požadavky na  "sexuální pracovnici".  

No budiž...když to některým ženám nevadí, že vlastně poskytují zadarmo to, za co si jiné nechávají tvrdě platit.... :-)

Máte moc dobrou "školu" od manželky, když jste vyzdvihl důležitost dotyků. Pro ženu jsou totiž moc důležité. Vůbec nemusí být "za účelem" erotiky, stačí jen dotyk.  ten dává ženě pocit, že je muž "tady a s ní" - že jí vnímá, že je mu příjemné být s ní,  že na ní myslí i v té všednosti dne, v té kupě práce, která "se musí".

Pak se necítí sama a zapomenutá,  jen jako "pracovní síla", protože ví, že jí muž vnímá.  No a pak jí nedělá žádný "problém"  se ve chvílích volna k muži přitulit a toužit po něm.

Ženy se dotýkají mužů rády (tedy - alespoň myslím, soudím podle sebe) a to i během práce. Někdy stačí pohled, úsměv.  Prostě mám ráda kontakt.

A těžko se tulit k někomu, kdo celý den měl pro vás jen zavrčení, příkazy - nebo vás vůbec nevnímal a ignoroval, ač byl s vámi v jedné místnosti.  To platí pro muže i ženu.

53 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. dubna 2010 v 19:27 | Reagovat

52 Lin

Rozebírat poctivě toto téma, je na menší fórum. Něco vám písnu přímo.

54 Lada Lada | 6. dubna 2010 v 7:55 | Reagovat

pro 52 Lin

Ty body, které jsem napsal, jsem nevymyslel já, ale měla to na stole pod sklem paní mistrová pod kterou jsem ve firmě 5 let pracoval.Pouze jsem tam upravil slova, kde byl napsaný ženský rod, na mužský. Takže i některé ženy mají tyto zásady.Já jsem si to jen opsal a občas to používám ve svých příspěvcích na téma nevěry.A i když jsem byl třeba nevěrný, tak s těmi ženami jsem toto rozebíral a oni s tím souhlasily. Většinou jim šlo jen o sex (protože je zase ty jejich manželé zanedbávali) a ne o nějaké zamilovávání.A ruku na srdce, o ten nám jako můžům jde taky.Každá z nich, podobně jako já, nechtěla rozbíjet svoje manželství.

Myslel jsem, že se ozve víc mužů, jak je vidět asi je to tady netáhne.Proto také souhlasím s příspěvkem 50 honza +1, že ženy nedokáží ocenit, či lépe, pochválit muže za to co udělal v domácnosti.Bylo potřeba udělat to či ono a když jsem to udělal, nikdy jsem neslyšel "to se ti povedlo, to je pěkné,"či podobnou pochvalu natož pak pochvalu v podobě večerních hrátek v posteli.VŽDYCKY to ženská bere jako samozřejmost.Já jsem ji kolikrát pochválil za dobrý oběd, nebo když si něco sama na sebe ušila, ale od ní jsem pochvalu za svou práci(která i ji třeba ulevila v námaze) neslyšel.A TAKOVÁ JE VĚTŠINA ŽEN.

55 Hanako Hanako | 6. dubna 2010 v 8:29 | Reagovat

54 Lada   Poslední větou hodně zevšeobecňuje. Sex jako odměna nebo jako pochvala za prácí navíc? Myslím, že by to většinu žen nebavilo. Promińte mi mou otevřenost, ale já bych si připadala jako prostitutka, které partner prací zaplatil předem.

56 Lada Lada | 6. dubna 2010 v 10:49 | Reagovat

pro 55

A vidíte, před hodně lety jsme se seznámili s jedním manželským párem a paní říkal,že toto používá a nemohla si manžela vynachválit, že ji pak všechno udělá a se vším pomůže.Ani prý u toho nemá nemístné poznámky.

Jenže toto každá nedokáže.Raději příkáže UDĚLEJ  a nemyslí, že ten chlap by také chtěl nějaké ocenění.

57 Hanako Hanako | 6. dubna 2010 v 12:10 | Reagovat

56 Lada   Stále říkám, děti a muže často chválit, chválit. No, občas mi chybí, že někdo více  nechválí i mne. Zajímalo by mne co nato ten pán?

58 Lada Lada | 6. dubna 2010 v 12:34 | Reagovat

pro 57

Nevím co na to odpovědět.Asi to, že Vy máte manžela, jako mají ostatní chlapy manželky, taky nechválí i když by mohl.Jak jsem již psal dříve, já manželku pochválím, ale od ní jsem ještě žádnou pochvalu či odměnu za svoji práci pro ni, neslyšel.

Je jasné, že já nebudu chválit ženu za denodenní práce, zrovna tak nevyžaduji pochvalu za to co já dělám denně pro chod domácnosti.Ale někdy se přece vyskytne práce, která je navíc, či udělám práci za ni, aby si mohla pak odpočinout, ale to neocení žádná ženská.Už to berou jako samozřejmost.

59 Lin Lin | 6. dubna 2010 v 18:47 | Reagovat

to [58] Lada:

Láďo, já zase nevím, jak vy, ale já chválím. Nejen muže. Každého, komu se něco povede, něco, co bych třeba já tak nesvedla. Chválím, když mi někdo pomůže nebo uleví sám od sebe (bez říkání) mým starostem a povinnostem. A jsou to i děti nebo jiné ženy, třeba v práci. Chválím i našeho psa :-)  Takže pochvalu mám za samozřejmost, nečekám za ní sex nebo jiné výhody.  Přeci nechválím proto, abych z toho něco měla, ne? Chválím, když je CO chválit.  

A jem moc ráda, spokojená a třeba i šťastná, když totéž uznání má někdo pro mě.

Tohle už je o dohadování...  nechci nějak zevšeobecňovat, protože všechno je o každém konkrétním člověku.  

Mohla bych namítnout,  že muži si často neuvědomují, co všechno ženy musí stíhat a co všechno dělají a muži si toho ani nevšimnou. Nezaregistrují nebo to berou jako "brnkačku" a ne nějakou práci.  Všechno se to pak projeví, když muž zůstane sám a ještě lépe - sám s dětmi. Pak se diví a fňuká, jaký je "chudák",  co všechno musí...

Ale jak říkám - to bychom se už dohadovali. Nechci, protože nechci zevšeobecňovat.

A znovu k "zásadám nevěry":

Nejsem snad tak blbá, abych si myslela, že ženy nevěru neprovozují. Provozují a stejně zhusta, jako pánové. Podle mě k tomu musí být silný žaludek a povaha. Ten já nemám, tudíž neprovozuju ani netoleruju.  Je to věc postoje k životu a žebříčku hodnot. Ale říkám, že je to každého věc, ať si dělá, jak myslí.  

Zvláštní ale je, že tihle provozovatelé nevěr mají toleranci k nevěře jen pokud jí provozují oni sami.  Znám nejeden případ, kdy se takovýto notorický podvodník mohl zvencnout, když mu jeho partner provedl totéž. Najednou tolerance nula. A ještě větší  tyjátr v situaci, kdy mu partner oznámil, že si našel jiného a odchází od něj právě kvůli těm nevěrám.

60 Dáša Dáša | 8. dubna 2010 v 13:26 | Reagovat

Lin: mluvíte hrozně hezky a snad ve všem, co říkáte, s vámi souhlasím....

autorka: je to docela složité téma..naprosto souhlasím, že pokud je nevěra na denním pořádku, tak ten, kdo ji provozuje, dělá z toho druhého naprostého blbce a je to až urážlivé..jediná nevěra, kterou si myslím, že je lepší neříkat je ta, která se stane jednou, nějakým "nedopatřením" nebo jak to říct, prostě člověk ujede, ale neudělá to z důvodu, že mu vztah nevyhovuje, nebo jako zpestření...tím si myslím, že by akorát tomu druhému ublížil...neříkám to z vlastní zkušenosti, jen si myslím, že pokud by můj přítel takhle JEDNOU zdůrazňuji ujel, že bych to raději nevěděla, než abysme se rozešli...kdyby to bylo opakované, tak bych to nejspíš také nerozchodila...ale i když říkám jednou ujet - ani to neomlouvám...ani to by se rozhodně stávat nemělo....

61 ivana ivana | E-mail | 8. dubna 2010 v 16:23 | Reagovat

(60) Dáša

víceméně jste naprosto přesně vystihla moje pocity ;-)

62 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 8. dubna 2010 v 20:38 | Reagovat

Láďovi

Trochu se tím zabývám a tak asi tolik ... ve škole, v literatuře i od rodičů a kamarádů jsme byli "krmeni" tím, jak jsou muži promiskuitní a ženy zdrženlivé a my se toho dodnes držíme. Sexuologové opatrně dokazují, že je to fifty - fifty. Omlouvám se, ale podle pozorování jsem došel k opačnému názoru. Ženy mají po celý svůj život vyšší sexuální apetit.

Pokud nemají psychické nebo zdravotní problémy, tak jsou o krok před muži.

Na sex za odměnu mohu reagovat jedině feministickým - masturbace v ženské vagíně :-(

63 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 8. dubna 2010 v 20:52 | Reagovat

Lin

Zaujalo mě, že jsou ženy stydlivé :-) Všeobecně lze říci, že jsou od přírody ukecanější. Pro upovídanost žen bych nikdy nesvěřil dítě do opatrovnictví muže (samozřejmě až na obvyklé případy), protože to holt děti potřebují k nerušenému vývoji.

Stejně tak kamenují muže stovkami zbytečných vět, ale ohledně potřeb jsou stydlivé?! Opravdu zajímavé.

To by mohlo znamenat rovnost pohlaví v neříkání choulostivých věcí, které by mohly (podvědomě) narušit vztah. Jenže my málomluvní počítáme s tím, že vy budete ty otevřenější.

V mém dávnominulém manželství totiž ex(lá)manželka, tedy bývalá manželka byla tou první, jen to nedokázala podat na myšlenkové úrovni a řešila to křikem, který neposlouchám, a výčitkami, na které nebrala můj pohled.

64 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 8. dubna 2010 v 21:00 | Reagovat

Autorce :-)

Pan doktor Plzák se bránil, že to nikdy neřekl! :-)

Mobilní telefony odhalí asi třetinu nevěr ...

Je blbý, když už se nevěra plně potvrdí a začnou do toho zapadat i další kousky mozaiky ... to si pak fakt připadá člověk jako blbec :-(

K anketě - nehlasuji tak ani tak (ale na má slova dojde :-)) Prostě vím, ale někdy to lze odpustit a jindy ne.

Jo a k svátku ... to jsem chtěl popřát osobně před týdnem a teď čekám, jestli to vyjde v neděli :-)

65 Lin Lin | 8. dubna 2010 v 22:22 | Reagovat

to [60] Dáša:

Děkuju... :-)

A musím souhlasit, že "řešení nevěry"  asi záleží na konkrétní situaci. Každý člověk má hranice své tolerance jinde a vždycky záleží na více faktorech.

66 Lin Lin | 8. dubna 2010 v 22:40 | Reagovat

to [63] Zdeněk :

Narážíte na "jemné náznaky"? No... já nevím, jak kdo, ale konkrétně ze mě lezou některá témata jak z chlupaté deky. Možná blbý, ale potřebuju k tomu "prostor" ve formě atmosféry a taky pomoci "protistrany".

A ano, muži obecně toho moc nenamluví. Sice znám takové, kteří potvrzují jako výjimka pravidlo, ale to není podstatné.  Dá se říct, že hodně často od témat, která jsou jim nepříjemná, utíkají.  Není to ani tak o jejich ukecanosti jako o nechuti se vůbec o některých položených  otázkách bavit.  Pak je mi i otevřenost k ničemu,  když se ten druhý prostě bavit odmítá.

Na základě téhle zkušenosti se pak ženy vyjadřují velice opatrně a "náznakově", třeba z důvodu,  že nechtějí vyvolávat hádky  a v rámci "klidu v rodině" se na partnerem odmítaná témata nevyjadřují přímo.

A křikem nebo výčitkami se toho moc nenapraví.  Taky bych nebyla přístupná nějakým hovorům, kdyby na mě někdo řval a vyčítal i babičku do desátýho kolene.

67 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 9. dubna 2010 v 16:30 | Reagovat

pro Lin

Několik postřehů:

Lidé, co se mají rádi se občas hádají :-)  toť triviální

Existuje tuším desatero pro hádky :-) asi někde na NETu

Ale destatero je trochu nekompletní :-(

Ve vztazích je navíc něco za něco - taková rovnováha. Teď nemyslím Láďův sex!!! Je-li rovnováha porušena, většinou se vztah rozpadá ...

Shodli jsme se, že chlapi míň mluvěj a debaty (s náznačováním je to kolikrát ještě horší) odmítají.

Navrhuji hádku započatou ženou, kde se otevře pouze jedno téma a zakončí se dohodou, že každý z nich, třeba za týden (my, mužský potřebujeme trochu víc času :-)), vyjde s jednou velmi důležitou věcí týkající se chodu domácnosti či toho druhého, kterou by si přál změnit. Trochu to připomíná politiku :-) Žena by problém hádky neměla měnit.

A nesmí se zapomenout, že hádka není vhodná ihned po návratu ze zaměstnání, při sledování oblíbeného pořadu atp.

Myslím si, že úspěšnost by měla být určitě víc než 50-ti procentní.

Prostě dnes bych to tak asi řešil, kdyby bylo s kým :-)

68 Lin Lin | 9. dubna 2010 v 21:06 | Reagovat

[67] Zdeněk:

Dobré postřehy :-)

Možná by ale bylo lepší nahradit slovo hádka slovem konfrontace.  Konfrontace něco řeší, protože má argumenty, nějakou formu a jasný směr a cíl.  Asi ve stylu těch pravidel, o kterých píšete. Pod slovem hádka si naopak představuju ty útočné výpady a podpásovky všeho druhu, kdy vůbec nevíte, která bije - prostě "styl", který ani při nejlepší vůli nic řešit nemůže.

V tom předchozím psaní jsem  to myslela pod  "nevyvoláváním hádek" obecně.  Mám totiž takovou zkušenost - že si ženské spíš stěžují všem okolo, ale doma vůbec nechtějí téma otevírat. A když nadhodím,  že by bylo lepší pobavit se o tom spíš s partnerem a ne se mnou, dočkám se většinou: "...símtě... s ním se bavit nedá, nechci se s ním hádat..."  Jenže tím si nic nevyřeší...

Sama nemám s konfrontacemi problém a dokonce si myslím, že v mnoha případech jsou moc potřebné.   Pro mě je daleko lepší zeptat se, jak to kdo myslel, než si domýšlet vlastní kraviny a pěstovat si v sobě třeba pocit ublíženosti nebo ukřivděnosti.

Co se týče dohody o povinnostech, tam to (myslím) zvládám s přehledem a marně pátrám v paměti, kdy jsem naposledy měla potřebu něco takového řešit - prostě marně vzpomínám na pocit, kdy bych se cítila nějak "pracovně vykořisťovaná".  

Horší je to ale s jinými pocity... o kterých se dost blbě píše.

Jestli vám to nebude vadit nebo nudit, pokusím se popsat... :-)

Netuším, jestli to tak mají všechny ženy, ale já postřehnu každou změnu nálady "v kolektivu" (to slovo je úmyslné, protože se to netýká jen partnerství).  Těžko to nějak racionálně pojmenovat, ale jedná se mi o změny "atmosféry" ve smyslu dusno, smutno, rozpačito, rozladěno...

Dost těžko takové náhlé a "nevysvětlitelné" změny snáším a proto se ptám - co se stalo, co tu změnu způsobilo. Drtí mě, když se mi dostane odpovědi -  "nic" nebo "nechci se o tom bavit".  Přitom reaguje podrážděně a je jasné, že se "něco" stalo.  Pak dávám vinu sobě,  že jsem to nějak způsobila já - trápím se tím, marně  tápu, co jsem blbýho řekla nebo udělala, že se to "rozladěného" dotklo a nechce mi to říct.  

Takovéhle situace mi naprosto spolehlivě vezmou náladu, ač jsem jí měla před tím  výbornou.  A "řešit"  vlastně není co, když ten druhý odmítne.

Sama takové chování ve zvyku nemám.  Vím dobře, že člověk není po celý den stejně naladěný a i má nálada se někdy takhle rychle změní. Jenže na přímou otázku dám i přímou odpověď  a po pravdě řeknu, co se stalo. A když se jedná jen o nějaký můj vlastní pocit, který nebyl způsobený nikým, ujistím toho druhého, že on nic nezpůsobil, že je to jen nějaká mé vlastní "nenaladění" a sama vlastně nevím, proč přišlo.  

Trocha jsem se rozpovídala a jen doufám, že jsem vás tím nerozladila.

Díky a pěkný večer :-)

69 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 11. dubna 2010 v 18:04 | Reagovat

68 Lin

Nerozladila :-)

70 jura jura | E-mail | 9. srpna 2019 v 23:16 | Reagovat

JAK ZÍSKÁM EX EXUS HANDBAND ZPĚT S POMOCÍ SKUTEČNÉHO A EFEKTIVNÍHO SPLAVU OD DR Sunny Jmenuji se Jura Olivia, nikdy jsem si nemyslel, že se znovu usměju. Můj manžel mě nechal s dvěma dětmi na jeden rok Myslel jsem, že ho znovu neuvidím, dokud jsem se nestretl s lady jménem Maria, která mi vyprávěla o kouzelníkovi jménem Dr.Sunny, dala mi jeho e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, kontaktovala jsem ho a ujistil mě, že 48 hodin, můj manžel se vrátí ke mně, Za méně než 48 hodin se můj manžel vrátil a začal prosit o odpuštění, že je to práce ďáblů, takže jsem až dosud překvapen tímto zázrakem, nemohl jsem si představit, ale jakmile kouzlo bylo obsazeno, otěhotněla jsem a porodila mé třetí dítě, pokud potřebujete jakoukoli pomoc od něj, můžete se na něj obrátit prostřednictvím e-mailu: drsunnydsolution1@gmail.com Nebo WhatsApp nebo mu zavolejte: +2349030731985
.
Dr.Sunny také léčí:
1. HIV / AIDS
2. HERPES 1/2
3. RAKOVINA
4. ALS (Lou Gehrigova nemoc)
5. Hepatitida B

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama