close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Já taky mluvím se psem, ale...

28. května 2010 v 23:39
Nebudu se tady chvástat, že já ne. Přiznávám, taky mluvím se svým psem. Tuhle jsem se přistihla, jak na procházce u rybníka rozněžněle sděluju Pepče: " Pepí, podívej, už jsou tady malý káčátka..." Až pohled na slinící fenku mě vrátil do reality.
"Ty bys je nejradši sežrala, viď? Ty bestie!"
Bestie je celkem vděčné oslovení. Ne že bych ho používala až tak ráda, ale když je příležitost, nějak to leze do pusy samo. Třeba když se Pepča rozhodne, že tomu vetřelci v ložnici, kde ještě před půl rokem v klidu nocovala, než se objevil, je třeba ukázat, kdo je tady pánem a do rána natruc vyrobí v obýváku, kam byla nemilosrdně paničkou kvůli vetřelci vykázána, úhlednou hromádku a naopak umně skrytou loužičku, do které vetřelec ráno neomylně šlápne ještě bosou nohou. Vetřelec mi pak šeptem do polospánku sdělí, že "tam mám od Pepičky dárek a jde si vydesinfikovat levou nohu" (případně obě) a ze mě v ten moment začnou lítat bestie, což, uznávám, může být pro sousedy v šest hodin ráno celkem traumatizující zážitek. No možná lepší, že jenom slyší a nevidí, jak v šest hodin ráno lítám po bytě s rulí "toaletního hajzlpapíru" (kterýžto termín mi darovala do života Maruška) a hadrem a odklízím to nadělení.
Na druhou stranu, já mívám taky po ránu traumata, jeden zvlášť vydařený budíček se tuhle povedl sousedovic ovcím, které si asi před dvěma týdny pořídili do vedlejší zahrady a které se ihned po vypuštění rozhodly, že zahrada není dostatečný prostor k výzkumným výpravám, vyrazily mimo ohrazený prostor (nevím kudy, mám podezření, že skočily z třímetrové hradební zdi) a neváhaly navštívit okno do mé ložnice, které je ve světlíku částečně pod úrovní terénu. Zřejmě potěšeny, že potkaly živou bytost (ikdyž spící) začaly mě hlasitým bečením zdravit, takže když jsem otevřela oči, koukala jsem téměř z oka do oka dvěma ovečkám. Co to udělá s ještě spícím mozkem, to si zkuste někdy sami, stojí to za to. Ale to jsme odbočili...
Občas mluvím s Pepčou zkrátka jako s člověkem. Neváhala jsem jí například vysvětlit, proč jí na lístek do schránky na obojku píšu kromě adresy také jméno Pepča Vavřinová. Že sice její správné příjmení je moje rodné, protože nevidím důvod, proč by se měla jmenovat po tom pánovi, co jsem si ho kdysi omylem vzala, ale na identifikační údaje je třeba napsat Vavřinová, protože podle rodného příjmení by mě tady nikdo nenašel, kdyby mi ji chtěl vrátit až zase vezme kramle, což by vzhledem k její povaze netrvalo déle jak jeden den, leda že by ji našel stejnej vůl jak já, tak to by si ji možná nechal.
Zřejmě nade mnou už mnozí z vás kroutí hlavou, já si taky občas říkám, že to není normální... Ale stalo se něco, co mě utvrdilo, že v tom nejsem sama a je nás takových víc.
Byli jsme s Pepčou a vetřelcem na naší oblíbené procházce kolem rybníka, Pepča šla volně, dokonce totiž měla den, kdy naprosto vzorně poslouchala a netrpěla absolutním hluchem vůči povelu: "Ke mně!" a nevrhala se bezhlavě do rybníka za účelem hrátek s káčátky. Už to vypadalo, že procházka proběhne klidně, když se kousek od nás vynořila paní, která chodí venčit Filípka. Filípek se ve skutečnosti jmenuje nějak jinak, ale já nejsem schopná si zapamatovat jak, protože má nějaký honosný jméno jako Artur nebo tak nějak. Ale já mu říkám Filípku. Filípek je dalmatin a vyznačuje se úpornou a neochládající snahou si s Pepčou hrát a nic nedbá na to, že Pepek je zježená až u ocasu. Když jsem ho uviděla, vzala jsem pro jistotu fenku do náruče. Filípek k nám přiběhl a ignorujíc prosby své paničky ("Filípku, pojď honem zpátky! Filípku, tak pojď ke mně! Filípku, slyšíš?") jal se nás doprovázet. Paní Filípka přemlouvala dobře dvě minuty. Potom zřejmě její zoufalství dostoupilo vrcholu a zavolala: "Ty nepudeš? Tak ahoj, já jdu domů," otočila se a předstírala, že odchází. V ten moment jsem se začala smát. Jednak absurditě jejího sdělení (ten pes musel bejt z tý výhružky div živej), ale i tomu, že opravdu nejsem sama. A že jsou na tom mnozí možná ještě "hůř"...

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 old+boy old+boy | E-mail | 29. května 2010 v 5:37 | Reagovat

Váš vztah k Pepče je obdivuhodný. Já si bohužel pejska nemohu pořídit. Byl bych sám proti sobě. Už tak se občas vystavuji nebezpečí, že se mnou doma nemluví a kdybych měl ještě psa, pak bych se vešel do úsloví, že se mnou nepromluví an ipes.

Pozdrav a dotaz: co takhle začít tradici srazů někdy v srpnu nebo září v Kroměříži, jinými slovy pokračovat v díle, které jste z ničehonic uplácala v minulém roce a které bylo nadmíru oceněno?

2 emilly emilly | 29. května 2010 v 5:44 | Reagovat

Krásné :)  

Mám doma kocoura a povídáme si stejně jako Vy s Pepčou a paní s Filípkem. Takže rozhodně v tom nejste sama. Jen tak mezi námi - nedávno jsem se přistihla, že mu poměrně obšírně vysvětluju, proč musí (zcela výjimečně) spát sám. Načež na mě to zvíře mňouklo, prosmýklo se kolem mě a uvelebilo se na "svém" místě v mojí posteli :)

3 Jeník Jeník | 29. května 2010 v 6:20 | Reagovat

Máte krásný vztah.Já měl podobný ke kocourkovi.Ale při stěhování jsem jej musel nechat v minulém bydlišti.Kočky se na rozdíl od psů nechávají  tam kde žijí,v jejich teritoriu.Trochu mne to vykolejilo,ale proto si nyní do baráku raději nic nového neberu.Přeji krásný den.

4 Jeník Jeník | 29. května 2010 v 6:23 | Reagovat

mám dotaz,ztratila se mi na obrazovce hospoda,nevíte náhodou,co se stalo?Nějak tomu nerozumím proč.

5 Ivo L Ivo L | 29. května 2010 v 7:07 | Reagovat

Máme štěně, ač proti mé vůli, proto že jsem psa chtěl,ale až udělám nové ploty okolo zahrady. No, a toho by se jen tak nedočkali, tak ho přinesli a starej se. I proti mé vůli dostal jméno Igor. Tak že s Igorem dělám nejen plot, Igor jako každé správné mládě "zlobí" a jelikož jsme při práci většinou jen mi dva, tak ví všechno. A tak to je u mne s každým zvířetem. Ještě že neumí mluvit, nebo jinak sdělit, co všechno jsem jim řekl a řeknu. Včera jsem ho vzal na vodítko a šly jsme volit.Prvně jsem s ním vyrazil do ulic. Mé obavy se nenaplnili, byl téměř vzorný. Už na mě trpělivě čeká a těší se, jak mi bude celý den pomáhat. :-)

6 Hanako Hanako | 29. května 2010 v 7:40 | Reagovat

Povídávala jsem si s králíky, muž si významně ťukal na čelo. Počase slyším , jak  s někým dlouho hovoří. Polohlasně si říkám, kdo to k nám zas leze a honem se češu. Venku jsem zjistila, že to byl jen jeho, dlouhý monolog před králíkárnou. Se psem jsme si povídali pořád i se tázali o radu. Např. co budu vařit. Neodpověděl, ale běžel do kuchyně.

7 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 29. května 2010 v 8:00 | Reagovat

A IGOR URČITĚ VOLIL KOMUNISTY,ŽE?CHYTREJ PEJSEK,!

8 RPG RPG | Web | 29. května 2010 v 8:33 | Reagovat

Víš, že ani nevím, koho vlastně volil náš pes.

Jinak s ním také komunikuji, protože jeho reakce jsou adekvátní mým slovům, předpokládám, že úspěšně ;-)

9 caracola caracola | 29. května 2010 v 9:11 | Reagovat

Ačkoliv se mluvení se psem může  jevit jako zhůvěřilost, zjevně tomu tak není.Jeden vědecký popularizátor nazval psa sociálním parazitem. Aby byl pes v tomto oboru úspěšným potřebuje být nadán velikou porcí empatie.Jde to tak daleko,že komunikace se psem probíhá v rovině verbální (povely,pochvaly) ale i nonverbální (pocity, sdílení).To ostatně znají všichni chovatelé velmi dobře.Nejlépe se to projevuje ve vztahu malých dětí a psa a při použití psů pro kanisterapiii,kde jsou dosahovány překvapivě pozitivní výsledky.U lidí,kteří dospělostí neztratili schopnost vnímat tyto mimořádné psí vlastnosti dochází při komunikaci se psem v obou rovinách k osvobozujícímu a uklidňujícímu pocitu.Přitom není důležité jestli psa oslovíme třeba ty smradlavej hajzlíku,ale podstatné je co si opravdu myslíme. On to pozná.

10 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 29. května 2010 v 10:22 | Reagovat

Tak to já,když jsem byl mladý a chodili jsme s partou kamarádů krást sousedům ovoce,tak jsem uměl vždy napodobit všechny psí štěkoty,a to od malého až po bernardýna.Bylo to velice úspěšné umění,protože než jsme vlezli někomu do zahrady,tak jsem několikrát zaštěkal a v mnoha případech to jak mi,tak kámošům zachránilo život.Jak se u plota znenadání oběvil pes,byl jsem od kámošů pochválen víc než ten pes od pánečků.protože mnoho gatí a krvavých ran jsem zachránil a tím jsem se bavil a machroval.Dodnes umím napodobit štěkot psů,i různých plemen.Je to legrace pozorovat i u rodiny,kde mají psy,jak každý zašpicuje uši a už maže k plotu.Já jsem vždy říkal kámošům,-TO VÍTE KLUCI-PES PSA POZNÁ .!!!

11 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:23 | Reagovat

(1) old+boy

dobrý den, pane Kašíku :-) to máte pravdu, psi se umějí nádherně urazit :-)) Pepek se mnou nemluví co chvíli :-)))))

sraz v Kroměříži? jedu! :-)) máte chuť se pustit do zorganizování? pomůžu jak budu umět ;-)

12 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:24 | Reagovat

(2) emilly

:-))))) se tak bude omezovat, když si panička vzpomene :-))))) to je přesný ;-))

13 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:26 | Reagovat

(3,4) Jeník

pane Jeníku, to já bych si radši vzala zase nějaký zvířátko :-) jak si na ně jednou člověk zvykne, tak je to bez nich takový nemastný neslaný :-( nechcete to ještě zvážit?

co se týče hospody, tak jsem tam včera chtěla zase po nějaký době nakouknout a nebylo kam. co se děje nevím

14 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:28 | Reagovat

(5) Ivo l.

dobrý den, vy jste tady dlouho nebyl :-) Igor je moc hezký jméno :-))))))))) jenom bych ho k tý stavbě plotu tolik nepouštěla, aby neodhalil nedostatky a nevzal někudy kramle hned jak bude hotovo ;-))))))

15 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:31 | Reagovat

(6) Hanako

no jo, to oni chlapi chtějí bejt občas za drsňáky a přitom jsou kolikrát ještě "horší", než ženský ;-) jinak Pepek taky asistuje u vaření, sedne si na sedačku, která je hned vedle linky, položí si hlavu na opěradlo, nasadí výraz hladovce a čeká, co jí nadělím :-)

16 hanah hanah | E-mail | 29. května 2010 v 11:31 | Reagovat

Přeji krásný den, v tomto případě mi to nedá, abych se nepřidala. Mám dvě holky-tedy psí holčičky, a jsme zvyklé spolu komunikovat neustále-sousedi si asi myslí své ale nám to neva. Zřejmě jim bylo divný že na ně pořád mluvim a tak se naučily i odpovídat,občas mě odpoví že štěknou jindy mručí ,prostě si rozumíme.Ta malá si na mě vymyslela, že kdykoli si sednu, tak hned přispěchá,skočí mi na klín dá mi tu svojí držtičku před pusu a musim jí šeptat že je šikovná,miloučká i když zrovna srovnala se zemí čerstvě osázený záhonek či naprosto zdemolovala jezíro za účelem odchytu ropuchy. Takže s holčičkama je krásně jen mám občas daleko víc práce- a tak se u nás občas ozývá např.-vy mrchy mrňavý a už vidim jak se krčej za bukem celý natěšený, jakouže zase udělaly lumpárnu. Takže bych to shrnula a sebekriticky se přiznala-jsem na tom ještě hůř:-)

17 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:32 | Reagovat

(8) RPG

u nás je zaručená reakce akorát na otázku "máš hlad?" to Pepek skáče dva metry :-))

18 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:34 | Reagovat

(9) caracola

tak to máte pravdu, ty bestie přesně poznají, kdy je opravdu zle a kdy je to jenom takový zlobení se na oko :-( neomylně pak zlobí ještě víc :-))

19 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:35 | Reagovat

(10) Zdenál z Hané

to si děláte srandu :-)) fakt vás ti psi nepoznali? :-O

20 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:37 | Reagovat

(16) hanah

:-))))) no to je přesný. a Pepek na mě skáče pravidleně když zazvoní mobil a s někým telefonuju. hned mi musí žárlivka ukázat, že je tady taky :-)

21 Lin Lin | 29. května 2010 v 11:47 | Reagovat

Láskyplné oslovení  "ty bestie pruhovaná" používám taky a často. Mám ještě jedno oblíbené, ale to tu raději nebudu publikovat.

Bavím se nejen se psy (teda -když vynecháme lidi, žejo..) a vůbec mi to nepřipadá divný. :-)

Po tom, co mi před dvěma lety odešla Barunka, myslela jsem si, že už k žádnému jinému psu nepřilnu, protože Barča byla fakt kámoška, navíc s výhodou, že rozuměla beze slov.

Selda mě ale přesvědčila o opaku. :-) Je jiná, ale je to tak dobře. Srovnávání s Barčou by pro mě nebylo zrovna dobrý.

Zatím je to jen takový nevycválaný koník, divoká, všetečná, všechno jí zajímá a všechno si musí vyzkoušet.  Všechno je pro ní nový, však zažívá svoje první jaro v životě.

Problém, o jehož odstranění pochybují i znalci, je její frustrace z toho zatrackaného životního začátku.  Prostě nechce být sama.  Spíš - bojí se se být sama. Doma asistuje naprosto u všeho, dokonce chodí kontrolovat, jak vytéká voda z pračky.  Pokud zůstane doma sama jen chviličku (třeba než dojdu s košem), je schopná zdemolovat půlku bytu. Vražedný a všeničící torpédo.  Uvážeš jí někde na chviličku  a poodejdeš pár kroků, ona na tebe celou dobu vidí a přesto se může zbláznit, jak vyvádí. Na obojku by se už zasebevraždila, na kšírách jen visí s hysterickým kvílením a kolemjdoucím tak poskytuje obraz  navždy opuštěného, týraného psa.

S tou paní, o které píšeš na konci, soucítím. Musím dělat přesně to samé. Předstírat odchod jiným směrem, když se Selda nedá ani přivolat, natož připnout a lítá kolem mě kosmickou rychlostí v měnících se geometrických útvarech.

Zdravím :-)

22 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 11:56 | Reagovat

(21) Lin

ahoj :-) to druhý oslovení jsem se taky zdráhala sem napsat :-))))) Selda bude podobná jako Pepča, ta se taky ze začátku hrozně bála, že ji někde nechám, je nalezenec. ale za dva roky už si zvykla a ví, že ikdyž ji nechám přivázanou někde na vodítku, tak se pro ni za chviličku vrátím, takže jsme to zvládly :-) třeba to bude s váma stejný ;-)

tý paní mi taky bylo docela líto, jsem si říkala, takhle kolikrát loudím po Ppekovi, aby poslechla, ale nakonec jsem se fakt musela smát, když jsem si uvědomila, že s tím psem mluví jak s neposlušným tříletým dítětem :-))))) ale co si budem vykládat, jsem na tom stejně ;-)

23 Lin Lin | 29. května 2010 v 12:14 | Reagovat

to [22] ivana:

To druhý oslovení jsem v tvým rejstříku předpokládala, protože když už je tu ta bestie, tak ... :-D

Já taky pořád věřím, že se to časem nějak poddá.  Už udělala velikánský pokroky a já fakt byla celkem zoufalá, protože TOHLE jsem ještě nezažila a tak jsem si vůbec nevěděla rady.  Zničila doma, co se dalo... a rafinovanými způsoby. Každý návrat z práce dom představoval typovačku "co zas bude".  Odstranili jsme z jejího dosahu úplně všechno, co se dalo, ale stejně nás přelstila.  Představ si - aby dosáhla na věšák a servala na zem mou bundu (aby v ní pak mohla ležet), přitáhla si vlastní pelech jako stupátko... :-(((

V jedné zoufalé chvíli jsem přistoupila i na nelidkou metodu - nechat jí doma s košíkem na tlamě.   No... košík nadranc, rozkousanej...prostě si ho nějak nevysvětlitelně stáhla. A Selda vítězně opět mezi tou spouští.

Už nemám doma jedinou "přízemní" kytku, boty zamykám do skříně, věšák je použitelnej jen tehdy, když jsme doma.  Z poliček zmizely krémy - a to jsme si mysleli, že "tak vysoko přeci nedostane" - všechno rozcupovaný na kousky.  Poškrábaný dveře, překousaný kabel k telefonu... no děs.  

Teď se sice zklidnila, protože mám už druhý týden dovolenou. Ale... bojím se, co bude příští týden, až zas bude sama ... :-(((

24 honza+1 honza+1 | E-mail | 29. května 2010 v 12:17 | Reagovat

ivanka :

Ahoj :o))

A jak Pepka reaguje na vetřelce ?

Je to hlídač ?

Kouše ?

25 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 12:26 | Reagovat

(23) Lin

jo tak to dělá Pepča dodnes, že jak někde nechám svetr nebo tričko, tak si na něj okamžitě lehne :-) dveře drápala taky, i okno, ale snad už je to za námi a už ví, že ji neopustím :-) možná by bylo řešení Seldě nějakej kus tvýho oblečení dát do pelíšku, když jdeš pryč. třeba by byla klidnější :-)

26 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 12:28 | Reagovat

(24) honza+1

ahoj :-) moc se nedělej, že nevíš :-)) tak jo, já ti to tady napíšu, že se z tebe může blahem zbláznit a nechce se od tebe hnout :-))))) někdy to vypadá, že si myslí, žes přijel za ní :-)))))

27 kloistr kloistr | 29. května 2010 v 12:40 | Reagovat

to Jenik: Nevim kdo vam rek takovou blbost, ale i kocka si zvykne na nove prostredi. Nebyt toho, ze UK ma prisne karanteni predpisy, tak je s nami i tady, takhle musela zustat u tchyne. Nicmene mam zname co maji kocku uz cirka deset let, pred tremi roky se prestehovali do noveho bydliste a kocka sla samozrejme s nima a rozhodne si zvykla na nove prostredi. My jsme svoji dostali od jineho rodiny, protoze jim nesla dohromady se starsim kocourem, ale taky uz to nebylo male kote a zvykla si. Chvili se otrkavala a ted je kralovna ulice.

28 Alen Alen | 29. května 2010 v 12:49 | Reagovat

Paní Ivano, zkuste se vzdalovat na malou chvilku, slibte jí předtím "odměnu", to slovo by si měl Váš pejsek zapamatovat. Já jako odměnu používala uzené kosti - pes si zapamatoval výraz "kostička". Teď když potřebuji odjet na několik hodin a povypravuji psovi, že musí počkat a že bude odměna-kostička, hledí na mě vesele. Intervaly nepřítomnosti jsem postupně prodlužovala a vždy ho odměnila. Když nebyly kostičky, dostal špekáček. Funguje to skvěle.

29 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 13:20 | Reagovat

(28) Alen

tak "odměnu" má Pepča zafixovanou, dostane ji každý ráno, když se přes noc chová slušně a nevyrábí "dárky" :-)) ale občas zvítězí uražená ješitnost a můžu slibovat hory doly, stejně si udělá co chce :-))))) a to že ji neopustím, to už jsme zvládly, teď už je v pohodě :-)

30 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 29. května 2010 v 13:21 | Reagovat

No Ivanko,poznat měnemohli,my jsme hlavně jinde a u cizích kradli ovoce,tak tam nás ti psi neznali,ale ihned se ozvali.Sousedovi psi už nereagovali,ti mě už měli přečteného.No a to,proč se říká pes psa vždycky pozná,tak proto reagovali,když jsem jim dělal partnera přes plot.Přeci tam nepolezem,až se přesvědčíme,že je zahrada čistá a že tam eventuelně pes nežije,nebo je zavřený.Jen jednou jsem šel ke kamarádovi a jeho 14ti měsíční doga se mi zakousla do paže,tak hluboko,že jsem viděl až na kost,když jsem jí dal po čumáku a utekla do stodoly.Když byl na dvorku kámoš,nikdy to neudělala,šourala se kolem mých noh a kolikrát mi i stoupla na nohu,až jsem zařval.Byla to šedostříbrná gogy(rod mužský)jméno NANDIN.

31 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 29. května 2010 v 13:25 | Reagovat

No a jinak už je také dávno posmrti,byl tak nenažraný,že senažral toho fialového zrní s jedem na potkány.Stál ho 15 tisíc,byl čistokrevný a nedožil se ani dvou let,trouba hladnej!

32 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 13:49 | Reagovat

(30) Zdenál z Hané

no já myslela jak to že nepoznali, že to neštěká pes :-))

a jinak mám štěstí, mě zatím žádnej pes nepokousal. já když vidím nějakýho, kterýho bych se třeba i bála, tak mu vždycky říkám (jak říkal pan Menšík v pohádce Jak se budí princezny tý smečce loveckých psů, před kterou se ocitl): neboj se, já tě nekousnu, žádnýho nekousnu, já jsem zásadně proti kousání :-)))))

33 Hanako Hanako | 29. května 2010 v 15:52 | Reagovat

Paní Ivano, už jsem z toho jelen jako srnec. Ten váš Pepek nebo Pepča je kluk nebo holka? Dle nových výzkumů vědci tvrdí, že chytrý pes porozumí až dvěmastům slov.  Spoustu věcí vycítí beze slov. Jakmile jsem ve skříni začala hledat svetr nebo v kabelce peněženku, byl náš pes ihned připraven na cestu nebo hlídal, abych mu neodešla. Už bohužel nehlídá.

34 rucuk rucuk | E-mail | 29. května 2010 v 15:56 | Reagovat

Tak konečně  jsem se dostala k psaní. Jak se píše o zvířátkách nebo o dětech, je stále něco nového i obvyklého. Rozumí nám, věřte. Muž říká, když na ně mluví, ,,ty jen začít mluvit, jak na mě koukáš moudře". Tak si zvykl, že hned ráno, když je pustím z pokojíka, kde spí (samozřejmě u mne)- Muf na houpacím křesle, Mudla na dece na mých nohách nebo na koženkové podnožce, hned se cpou k němu do pokoje. Už ani neskrývá, že je má rád. Mám dojem, že někdy víc než mne, což je normální po té době.:-))

35 caracola caracola | 29. května 2010 v 16:14 | Reagovat

27 - kloistr- Nejsem znalec kočičí povahy,ale sousedi u nás v domě mají kocoura. poměrně nevlídné povahy a ten s nimi cestuje  autem na chatu a to pravidelně.Nezdá se,že by jej to nějak stresovalo,protože se dobrovolně hrne do přepravky a údajně to samé dělá i při cestě zpět domů.

36 Jeník Jeník | 29. května 2010 v 16:21 | Reagovat

paní Ivana - děkuji za odpověď,ale na pěstování,či chování dalšího člena rodiny si již netroufám.Moc jsem při loučení s nimi vždy strádal.

pro Kloistr - v mém případě nebylo vyhnutí.Ale o kocourka bylo všestranně postaráno.(dodnes).

37 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 17:42 | Reagovat

(33) Hanako

Pepek je holka :-))))) a taky začne bláznit kdykoliv si oblíkám kalhoty, že jdeme ven ;-)

38 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 17:43 | Reagovat

(34) rucuk

ale snad to s tou láskou až tak nebude, ne? ;-))

39 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 17:44 | Reagovat

(36) Jeník

loučení je vždycky těžký :-( ale ta radost, kterou vám to nový zvířátko dá, ta pomáhá :-)

40 Vladimír Tupý Vladimír Tupý | 29. května 2010 v 18:32 | Reagovat

Byl jsem svědkem, když páníček zařval na psí holku, která měla nakročeno z chodníku do silnice: "Sáro, pojď na chodník! Kurva, copak nevidíš, že jede auto?"  Smíchy mě málem kleplo. Srdečně vás zdravím, paní Ivano!

41 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 18:47 | Reagovat

(40) Vladimír Tupý

:-)))))))))))))))) no to je přesný :-)))))))))))))

taky moc zdravím :-)

42 velká voda velká voda | E-mail | 29. května 2010 v 19:05 | Reagovat

Dobrý den přeju :-)) nemám psa ani kočku, to by si žádný takový živočich nezasloužil. Dva koreláci ale s námi žijou. Nikdy nezapomenu, jak mi Ferdík přišel "povědět", že mají mládě. Stojím před voliérou, na bidýlku stepuje papoušek, doťape ke mně a něco mi povídá. Z budky se ozývá pípání. Já na něj - Ferdínku, vy máte miminko? Poodešel, vrátil se a něco vysvětluje. Je to už hromada let, ale dodnes se s ním dá mluvit. Ať si mě mají sousedi za cvoka!!

43 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 19:32 | Reagovat

(42) velká voda

:-))))))))))))) a pak že zvířata nejsou drbny :-))))))) všechno hned vykecaj :-))

44 rucuk rucuk | E-mail | 29. května 2010 v 20:30 | Reagovat

Když muž odejde z bytu, přicapá jeden za druhým ke mně- do kuchyně nebo pokojíku a začnou mě kontrolovat, jestli se také neoblékám. Když ne, tak spokojeně zase odejdou, většinou na zasklenou lodžii, kde teď tráví nejvíce času pozorováním okolí. Když je tam zajdu zkontrolovat tak mňouknou: Mudla - vaa (to říká chci se dívat z okna-já je vždy držím, aby nevypadli) Mufík jen tak zamrčí - mhmm-. Dále moc dobře slyší na ,,masíčkoooo" nebo ,,kdo chce kokinko?" To  přímo přilítnou .

45 Hanako Hanako | 29. května 2010 v 21:47 | Reagovat

Doufám, že na tento blog nedorazí nějaký mravokárce a nebude nám vyčítat, že milujeme zvířata více než lidi. Pejskaři se dávají do řeči i když se neznají, pochválí pejska a majitele potěší. Tak i přes pejska můžete někomu cizímu udělat radost .

46 ivana ivana | E-mail | Web | 29. května 2010 v 22:37 | Reagovat

(45) Hanako

:-) to je fakt :-) tuhle jsme asi ale jednomu páníčkovi moc radosti neudělaly. potkaly jsme pána s čivavou a ta se chudák Pepči tak bála, že se rozplácla na chodníku, úplně se do něj vpila, a nechtěla udělat ani krok :-)) páníček byl nadšenej jak má statečnýho psa :-))))) a to Pepča není nijak veliká ;-)

47 Pavlína Pavlína | E-mail | 30. května 2010 v 0:50 | Reagovat

Mám 2 kočky a dva psy. Každé ráno oni dávají mně a já jim "dobré ráno", večer zase "dobrou noc", mezitím " žrádýlko" a uhnout, žene se tsunami. Kocour i kočka se mnou chodí k sousedům, abych se jim nezatoulala, chodí se mnou svorně všichni na hříbky do lesíka u baráku, na moje zapískání vždy přiběhnou jak moje zvířata, tak i manžel a dcerka :)))

Všichni si s našimi mazlíky povídáme. Není to nic zvláštního.

Sousedka má malamuta kříženého se zlatým retvívrem. To by jste měli vidět, jak je ten pes "ukecaný".  Přijde si občas přes plot zahrát s našimi psy a "žaluje" mi, když si s ním nechtějí hrát nebo mu půjčit hračku. Sedne si ke mně a vydává různé zvuky a ukazuje hlavou, co se děje. Je to zajímavé, ale my si rozumíme.

Taky se u nás objevují různí tuláci. Ať už kočky, tak i psi, nažerou se u nás, pár dní pobudou, podle potřeby se nechají ošetřit a vykurýrovat a jdou si pak po svém, občas se přijdou podívat. Veterinář se smál, že si o nás zvířata mezi sebou široko daleko povídají, že je u nás veget. Kosáci, drozďáci, sojky a straky se nemusí bát, že jejich vypadlá mláďata necháme pojít hlady. Ve tři v noci s baterkou na zahradě hledat žížaly není med, ale taky jsme to již  několikrát absolvovali. :)))

48 Pavlína Pavlína | E-mail | 30. května 2010 v 0:53 | Reagovat

Málem jsem zapomněla !!!!! Ne 2 kočky a 2 psy, ale 2 kočky a 3 psy. Tímto se našemu nejmladšímu Ergovi hluboce omlouvám :)))

49 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 30. května 2010 v 9:29 | Reagovat

Máme Lucinku, toho jména už třetí. Je to nečistokrevný jezevčík. Bez papírů, ale s důrazným doporučením, že je trpasličí. Ta paní u Prahy ( měla chovnou stanici ) byla na vozíku a štěně se nám líbilo. Zřejmě chovatelka jako Švejk lže a tiskne padělané rodpkmeny ( nabízela rod. za dalších 1000.-Kč ). No je jí přáno.

Z trpasličí jezevčice narostla nenažraná koule ( 14 kg ) zřejmě si vzala za vzor páníčky. Ze všeho musí ochutnat a když je nezbytí ( nic nedostane ( chroupe i ty nejlacinější granule a suchý chleba ). Z jezevčíka má jen bočité nohy, ječivý štěkot, neukojitelnou žravost a zvědavost. Když nás rozptyluje a obveseluje, je to naše Lucinka, když zlobí a vše si chce vyštěkat je to neřád. Žádné velké debaty nevedem. Z posledního mistrovství v orbě v Zábřehu ( na pozvání paní Ruženy ) jsme si dovezli dětský bič a náš "poklad" už také ví k čemu mimo okrasu slouží. Paní domu se uřekla, že i já jsem někdy pěkný neřád, tak mám na bič, už jiný názor.

50 ivana ivana | E-mail | Web | 30. května 2010 v 10:54 | Reagovat

(47, 48) Pavlína

:-))))) tak hlavně že se nakonec dopočítáte ;-)

teda, řeknu vám, žížaly pro ptáčata jsem ještě nehledala :-) ale jinak taky mívám "zachraňovací stavy" ;-) na podzim to byli ježci :-)

51 ivana ivana | E-mail | Web | 30. května 2010 v 10:57 | Reagovat

(49) nar.soc.

pane Ivane, pozdravujte vaši ženu :-) a na ten bič pozor ;-)) tu vaši jezevčici bych chtěla vidět, neposal byste mi fotku? :-)

52 Láda Láda | E-mail | 30. května 2010 v 11:49 | Reagovat

Byli jsme s manželko na procházce. V jedné vesnici jsme si dali něco k pití a sedli si s tím na lavičku před hospodu. Přijeli tam zřejmě manželé na dvou koních. Koně uvázali k plotu a zašli si pro pití. Žena ovšem si nevšimla, že uvázala koně v blízkosti velkého odpadkového koše. Když vyšla, ztrnula: Kůň prohraboval koš a pochutnával si na chlebě, který tam našel. Lidé totiž venku pojídali i párky. A majitelka začala koni hubovat: "Ty se hrabeš v koši?! Copak jsi nějaký bezdomovec?!"

53 ivana ivana | E-mail | Web | 30. května 2010 v 12:30 | Reagovat

(52) Láda

:-)))))))))))))

54 týna týna | 30. května 2010 v 21:51 | Reagovat

s naší Arťou jsem si povídala zcela normálně, bohuřel jsem ji při stěhování mmusela nechat rodičům, protože na ně byla zvyklá více a navíc u nás by byla hodně sama, strádala by tu, ale stýská se mi po ní moc, jezdím ji navštěvovat, ona je jediná kdo mě ještě vítá s radostí, ta se na mě za výběr partnera nezlobí

jinak si jednou takhle sedla před tátu a chtěla ven a on jí povídá, co chceš, nevidíš kolik je hodin? (bylo brzo, přišli před 30ti minutami z venku) a ona se normálně koukla na digitálky co stály na stole u okna pak zpátky na něj jako že mu rozumněla...

jinak díky tomu, že nemáme doma žádné zvíře, beru zavděk čímkoli a povídám si i s nádobím a podobně...

jo a Ivčo jak ses smála té paní, že ten pes ji neposlechne na to, že mu říká ahoj tak já jdu, to by ses divila, naše Artina mívala období, kdy reagovala na tohle přesně opačně, tudíž všichni přivolávali psa povelem KE MNĚ jenom já na ni řvala TAK AHOJ JÁ PŘIJDU a to bys viděla ten trysk ke mně, jak se mohla přwerazit abych jí fakt někde nezdrhla :-)

55 Ivo+L Ivo+L | 30. května 2010 v 21:53 | Reagovat

[14] ivana,

Zdravím, plot hotov za asistence  Igora, uvidíme zda si všiml nějakého slabého místa . . . :-)

56 ivana ivana | E-mail | Web | 30. května 2010 v 22:34 | Reagovat

(54) týna

já jsem se nesmála, že ji neposlouchá, já jsem se smála tomu, jak to řekla :-) tak jako napůl uraženě, napůl zoufale, jak neposlušnýmu tříletýmu dítěti, to mě rozesmálo :-))

57 ivana ivana | E-mail | Web | 30. května 2010 v 22:34 | Reagovat

(55) Ivo L.

budu vám držet pěsti, aby si nevšiml :-)))))

58 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 30. května 2010 v 23:44 | Reagovat

Milá ivano, moc jsem se zasmála a pobavila. Jsem taky stejně "postižená" mluvením se psem a můj Bert mi teď ve třech letech fakt rozumí. ale jako všichni buldočci trpí pravidelným "psím hluchem" a jeho buldočí povaha mi dala dost zabrat, než jsme našli kompromisy. Teď už mám buldočky dva - rozvedl se kamarád a přinesl nám 18-ti měsíčního Baxe. Bert je černý s bílou náprsenkou a Bax je faun ´plavý. Tak teď mám doma demoliční oddíl, protože Bax je zřejmě po pradědečkovi norník a Bert se vždy hned přidá, takže také chodím z práce "co tam zase bude" a můžu se spolehnout že jo !K přivolání zatím využívám jejich žárlivosti, hladit je musím oba najednou a kontrola misek po jídle se někdy zvrhne v pěknou rvačku.  Jsem trnem v oku některým sousedům na co má bába dva psy, že _ Ale nám to nevadí a mám velkou postel, takže se vejdeme. Aspoň je sranda a je lepší se dívat na kluky jak bojují o papuč než koukat na TV. Zdraví B.

59 ivana ivana | E-mail | Web | 30. května 2010 v 23:52 | Reagovat

(58) Blanka Ondrúšková

tak to máte doma taky pěkně veselo :-)) a co jako by měli říkat sousedi? :-O ať si říkají, co chtějí :-P

já se chystám Pepče pořídt kočičí kámošku, tak bude možná taky doma ještě větší mazec :-))

60 luboÅ¡ luboÅ¡ | E-mail | 31. května 2010 v 14:34 | Reagovat

já, když jdu se svou bíglicí Belindou na vycházku, tak spolu klábosíme o všem možném a často je to daleko rozumější řeč, než když mluvím s vlastní ženou

61 ivana ivana | E-mail | Web | 31. května 2010 v 16:00 | Reagovat

(60) luboš

přijďte mi říct, co na to manželka až si to přečte :-))

62 velká voda velká voda | E-mail | 31. května 2010 v 19:09 | Reagovat

Prve jsme s mladou dorazily domů, vedle na zahradě sousedka s jejich blafající hannoverskou barvářkou. Na silnici ani necekne, ví, že se pro ni v tašce vždycky najde psí sušenčička (a nejen pro ni). Doma je ale hlídač! Sice hypnotizuje sušenku, ale nadává pořád. Sousedka na ni - No co řveš, prosím tě, oni jsou doma! Chápeš? Doma!! Stejně to nebylo nic platný, hafina nadávala i s plnou tlamou... :-)))

63 Maruš Maruš | 1. června 2010 v 10:22 | Reagovat

Jsem sama a také si ráda povídám se svým pejskem. Lidí k popovídání je na světě čím dál míň a pejsek je vděčný posluchač, zvláště je-li na vodítku.

Tuhle jsem při procházce řešila s Eliškou otázku důchodového připojištění a rozebírala s ní všechna pro a proti.

Šel okolo nějaký pán a řekl mi, abych se nechala vyšetřit, nebo si našla chlapa.

Bolelo to.

64 ivana ivana | E-mail | Web | 1. června 2010 v 11:44 | Reagovat

(62) velká voda

:-))))) Naďo, třeba uplácíte málo :-)))))

Pepek mě taky hrozně hlídá, nejvíc večer, když ji venčím, to řve na každýho a zároveň se staženým ocasem prchá :-)))))

65 ivana ivana | E-mail | Web | 1. června 2010 v 11:49 | Reagovat

(63) Maruš

tak to mě by to nebolelo, já bych asi pánovi odpověděla ať se stará o sebe ;-)

potkáváme jednoho "zpruzence", starší pán, pokaždý si neodpustí nějakou vydatnou poznámku na adresu Pepči, jako že je to smradlavej čokl a tak... myslím, že nesnáší všechny psy, protože Pepča si ho vůbec nevšímá, takže nemá důvod jí nadávat. poprvý jsem mu řekla, že jestli má špatnou náladu, tak ať si to vyřídí s tím, kdo mu ji způsobil, teď už ho ignoruju...

66 mali.vata mali.vata | 1. června 2010 v 12:07 | Reagovat

Tak jsem se také nad všemi komentáři zasmála... a nejvíc pak sama nad sebou a doufám, že na mě nepošlete psychiatra:-)... Jak píše Maruš - lidí k popovídání je čím dál míň a jak já si tady žiju na té samotě u lesa, tak z okna zdravím zajíce a srnky, kteří se mi prohánějí po louce a protože s lidskými bytostmi mám tu čest mluvit zhruba dvakrát v týdnu, tak si povídám i sama se sebou. Nahlas!...: no, tak teď ještě povlíknu peřiny, vytřu podlahu a můžu si zase sednout. Pak se pochválím... a pak si poťukám na čelo a jsem ráda, že mě žádný ze sousedů nemůže vidět:-)))

67 ivana ivana | E-mail | Web | 1. června 2010 v 12:43 | Reagovat

(66) mali.vata

celá já :-))))))))))))))

68 Sal Sal | E-mail | 1. června 2010 v 15:07 | Reagovat

Paní Ivano, jak už víte z ostatních komentářů, nejste jediná, kdo si povídá s pejskem. Osobně bych se spíš divil, kdyby tomu tak nebylo.

Jeden můj známej našel při pravidelném běhu lesem u stromu uvázané štěně. Původně ho chtěl dát do útulku, ale po první noci, kdy se mu Karl von Wald vnutil do postele, tuhle myšlenku zavrhl.

A k tomu povídání, občas když k nim zajedem na návštěvu, zažíváme takový krásný situace, jako (když jsou zprávy v TV) "To jsou ale bl.bci, že Karle?" A Karl na to: "uáááuááuuuu" :-)

Takže díky bohům za psy, jinak bychom si asi neměli s kým popovídat. Jak napsala Maruš (63): Lidí k popovídání je čím dál tím míň.

69 ivana ivana | E-mail | Web | 1. června 2010 v 15:25 | Reagovat

(68) Sal

:-))))))))))))) Karl je frajer :-))))))))))))))

70 Hanako Hanako | 1. června 2010 v 20:24 | Reagovat

Zvířata jsou mnohem chytřejší a učenlivější, než si o nich myslíme. Chodívala jsem časně do práce  a viděla jsem třikrát za sebou stejnou situaci, Přes silnici přecházelo několik srn zřejmě za pastvou a za vodou. Stádečko se zastavilo na kraji silnice, srnky se rozhlédly, zda nejede auto a pak přešly.  Jen nemůžu sloužit údajem, zda se rozhlížely podle předpisu, nejdříve vlevo a pak vpravo.

71 honza+1 honza+1 | E-mail | 1. června 2010 v 20:42 | Reagovat

To je toho :o))

Vy mluvíte na zvířata , který vidíte , ale já mluvím na takový , co vidět nejsou , heč :o))

Přijdu k rybníku , rozbalím vercajk a řeknu :

,,Nazdar ryby ! "

A když mi ťuká splávek , tak je popoháním :

,, Tak se s tím neloudej , normálně do toho kousni , ne ? "

,,Bóže , to je doba , tak když to nechceš ,tak k tomu pusť někoho jinýho.."

No , a když vytáhnu čudlu , tak jí , než ji pustím zpátky řeknu :

,,Koukej poslat tátu..nebo lepší bude poslat dědu .."

72 Sal Sal | E-mail | 1. června 2010 v 21:28 | Reagovat

[69] Ivana

Jo, je to frajer. A kupodivu neloudí, když tam snídáme / obědváme atd.

Samo, že zbytky jsou jeho a to si zas pro změnu dupne :-)

73 Sal Sal | E-mail | 1. června 2010 v 21:29 | Reagovat

[70] Hanako:

Záleží na tom, kdo si to o těch zvířatech myslí. Např. já je doslova obdivuju. Mimochodem, v Praze u Motolské nemocnice je nějaký parčík a tam žijou kamzíci. Ti si normálně na přechodu počkaj na zelenou.

74 Sal Sal | E-mail | 1. června 2010 v 21:30 | Reagovat

[71] Honza a zkoušel jste ukecat komára, aby letěl radši k sousedům? :-) Já jo, ale nepovedlo se :-)

75 ivana ivana | E-mail | Web | 2. června 2010 v 12:19 | Reagovat

(70) Hanako

:-)))))

76 ivana ivana | E-mail | Web | 2. června 2010 v 12:21 | Reagovat

(71) honza

nemůžu najít na tom tvým aparátu plus :-(

ještě jsi loudil o strejdu :-))))))))))))

77 ivana ivana | E-mail | Web | 2. června 2010 v 12:21 | Reagovat

(73) Sal

vy kecáte :-))))))))))))) tomu nevěřím :-P

78 Hanako Hanako | 2. června 2010 v 13:59 | Reagovat

Viděla jsem na přechodu pána s pejskem, pejsek vyrazil na zelenou dříve než jeho pán. Nemohl se řídit ostatními lidmi, protože na přechodu byli úplně sami.

79 ivana ivana | E-mail | Web | 2. června 2010 v 15:18 | Reagovat

(78) Hanako

tomuhle bych věřila, pes je přece jenom inteligentnější, ale kamzík? :-)))))

80 Ivo+L Ivo+L | 3. června 2010 v 22:04 | Reagovat

[7] Zdenál z Hané,

Igor ještě nevolil, je nezletilí. Koho by voli nevím, ale mi zletilí jsme si moc nepomohli. Změna kabátů už pro nás není to co kdysi.

[57] ivana,

Buď si ještě nevšiml a nebo jsem to udělal dobře.

81 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 4. června 2010 v 15:41 | Reagovat

Pochopil jsem Ivanko!!!Jen jestli si na tu změnu zvyknem?Ono to tu vždy stálo za prd,a nemyslím si,že volby nových lotrů něco změní,ono tam totiž je problém pochopit a vybrat slušného člověka,i když po volbách jsou na  chviličku všichni superky,jenže,počkejte na ten fofr,jak se jim budou zvedat konta,když zjistí,že jim dali možnost žrát z většího koryta.Z jídlem roste chut" a to platí i umne,jsem také žrout ale měnit saka nemíním,protože v saku bych nešel ani na záchot,saka nosí jen manageři,nebo inkousti,tak jim říkám já,normální člobrdíček.

82 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 4. června 2010 v 15:42 | Reagovat

oprava- na záchod.!

83 ivana ivana | E-mail | Web | 4. června 2010 v 17:20 | Reagovat

(80) Ivo+L

to jste šikulka :-))

84 ivana ivana | E-mail | Web | 4. června 2010 v 17:21 | Reagovat

(81) Zdenál z Hané¨

ale kuš! :-)))))) tady je to o psech :-P musíte vedle ;-)

85 bisa bisa | E-mail | 5. června 2010 v 0:13 | Reagovat

u nás to není jiné, také si s naší Pepinou - pudlicí povídáme, často nastávají komické situace,když se zeptám manžela, zdali pojedeme na chalupu, čuba kouká na mě,na muže, pak zase na mě  ... a čeká v pelechu, co bude. Pak manžel prohlásí - Pepina bude doma, žejo? to pes neustojí a vyčítavě kouká na mě - vždyť jsi mi včera slíbila, že pojedu taky .... a na slova  - nene, Pepča jede s námi - radostně zavrtí ocáskem a žene se ke dveřím.

86 ivana ivana | E-mail | Web | 5. června 2010 v 8:27 | Reagovat

(85) bisa

:-))))) rozumí každýmu slovu :-)

87 Ivo L Ivo L | 9. června 2010 v 18:08 | Reagovat

Dnes jsem letěl s práce domů a povídám psovi.

" Igore, ty vole, jestli mě kvůli tobě vykopnou s práce, . . . tak se nepoděláme, že jo, půjdu dělat k méně lakomému vykořisťovateli."

Proč tato slova ? Dnes jsem se dozvěděl, že sice mám pracovní smlouvu na 8  hodin od pondělí do pátku , ale dobrovolně povinně se u firmy dělá od 6:30 do 18:00 hod.

Tak jsem chodil dom o půl třetí a teď mám utrum.

No a kdy budu s Igorem ? Co asi tak udělám okolo zahrady a domu když se připotácím v 18:15 hod. ?

88 ivana ivana | E-mail | Web | 9. června 2010 v 20:43 | Reagovat

(87) Ivo L.

:-( Igor Vás za chvíli bude vítat jako návštěvu :-))))))))) nebo si konečně najde tu díru v plotě, když se mu bude stejskat ;-)))))

89 Ivo+L Ivo+L | 13. června 2010 v 20:50 | Reagovat

[88] ivana,

Možná ne, odmítl jsem jít makat v sobotu i v neděli, tak  mě třeba zítra vyrazí a budu mít na Igora haf_o času . . . :-)

90 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 20:54 | Reagovat

(89) Ivo L.

:-( jo, i tak to chodí, mohla bych vám vyprávět :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama