close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Od zítřka máme dovolenou...

13. června 2010 v 13:30
...dovolenou v rámci letních dní,
prosíme slunce na kolenou
ať svítí tjadádydadáááááááá...
Ten konec si nepamatuju...
Tak tuhle písničku jsme si zpívali každé léto při cestě autem na chatu do Přímělkova. Teta seděla za volantem a její zvučný hlas dával notu, máma, Štěpánka a já jsme nadšeně přizvukovaly. Naše mladší setřičky ještě nezpívaly a koukaly vyjeveně očima svého jednoho a půl odžitého roku, co se to kolem nich děje. Škodovka narvaná až po střechu a za námi moskvič, v kterém jeli táta se strejdou a na jehož střeše se skvěla dětská vanička naložená rybářským náčiním. Tak takhle jsme každý rok odjížděli.
Čekal na nás se Štěpánkou pokojíček v podkroví, do kterého (díky strmým schodům, jak jsme si tenkrát myslely) podnikaly mámy kontrolní výpravy maximálně jednou týdně. Když bych to měla vyhodnotit dnešníma dospělýma očima, nelezly nám tam záměrně, aby si udržely psychickou svěžest, protože po každé této výpravě byly na pokraji nervového zhroucení. To byste nevěřili, jakej binec dokážou udělat za týden dvě malé holky. Jenomže tenkrát to nebyl pro nás binec, tenkrát to byl ráj, který jsme si přizpůsobily přesně našim představám o správném prázdninovém bydlení. Chybělo snad jen kormidlo z pirátské lodi.
Vedle postele ležela knížka Hoši od Bobří řeky, kterou jsme si četly dohromady (to v lepším případě - velice vzácném) nebo o kterou jsme se rvaly (to téměř nepřetržitě, protože jsme se nemohly dočkat dalšího dobrodružství Rikitanových hochů, ačkoliv jsme knížku znaly zpaměti už i pozpátku). Možná ještě větší boje probíhaly o to, kdo z nás dvou bude Rikitan, protože já z pozice o dva a půl roku staršího a zkušenějšího tvora si osobovala jakési morální právo na tento post pro sebe, zatímco Štěpánka si byla od malička jista tím, že jí nikdy nikdo v životě velet nebude a za tímto cílem si šla svědomitě a vůči každému. Nakonec jsme se ale zase pokaždé spřátelily a ruku v ruce šly plnit další bobříky, tak jak je plnili naši Hoši od Bobří řeky. Snad jenom bobříka mlčení jsme nikdy nedotáhly do konce, protože když máte mlčet a váš protivník v tu chvíli vyhlásí, že Rikitan je od té chvíle on sám, no tak to vydržte mlčet.
Na zahradě u chaty nám pokaždé tátové postavili stan z dek. Byla to taková ruina, všude táhlo, ale my byly v sedmém nebi, že můžeme stanovat. Pravidelně nás pak tátové v noci zachraňovali z průtrží promáčených dek, pod kterými jsme nerušeně spaly, zatímco se nad námi proháněla bouřka ve stylu poslední potopy.
Přes den jsme chodily na výpravy k řece nebo ještě dál za řeku do krásných lesů (blahořečím vynálezce mobilu, že počkal se svým objevem až po uplynutí mého dětství), kde občas rostla nějaká borůvka a lesní jahoda a spousta hub. A čas jsme trávily i tím, že jsme chytaly pro strejdu a pro tátu hrouzky, aby měli návnadu na štiky, nebo zryly půl zahrady za účelem sběru žížal, ty zase byly na úhoře.
Jednou jsme se rozhodly, že "nepřátele" (děti z okolních chat) milostvivě přijmeme do svého sdružení. Toto přátelství bylo však záhy narušeno "objevem" jednoho kluka, který se při koupání v řece zeptal: "Víte, že hovno plave?" a jal se okamžitě předložit důkaz. V kalné vodě řeky vyšpulil zadek a na hladinu vyplulo to, co slíbil. Ne že bych vás chtěla navádět, abyste to zkusili, ale neumíte si představit, jak těžký je uniknout, když stojíte po krk ve vodě řeky, dva metry od počátku pokusu po proudu a jakýkoliv pohyb na kteroukoliv stranu vytváří malé víry, které k vám onu záležitost nemilosrdně přibližují. Přátelství skončilo.
Ne všechno tedy probíhalo idylicky, zdrojem nemalého znechucení byla i nedaleká paseka plná maliní, kterážto by svojí úrodou mohla směle zásobit celou Vysočinu. A protože naše maminky se rozhodly, že je třeba tyto zdroje nenechat ladem, pravidelně nám prázdniny okořeňovaly povinným sběrem červených bobulí, ze kterých ještě navíc lezla spousta červíků. Fuj...
To už bylo lepší, když jsme se jednoho dne brzy ráno sbalily a všechny ženský, co nás bylo, odjely za Štěpánčinou tetou do Jižních Čech na borůvky. U toho se dalo alespoň ležet a červíci z nich nelezli a taky mnohem líp chutnaly. A nejvíc potom chutnaly borůvkový koláče silně posypaný drobenkou, které mámy ještě tentýž večer upekly a od kterých jsme měly zuby modrý ještě několik dní.
Občas jeli tátové na velké nákupy do Jihlavy a to pak pravidelně přivezli meloun nebo broskve nebo meruňky a bylo zase nádherně. Jednou přivezli místo melounu malou poštolku. Vypadla z hnízda a tak jsme ji zachraňovali. Tátové nastudovali jakým uzlem je třeba ji přivázat a bylo nám slíbeno, že si poštolku ochočíme. Možná právě tenhle záměr způsobil u poštolky takové zděšení, že hned první noc bravurně rozvázala uzel, kterým byla přivázaná (speciální na vázání dravců, motali to podle nějakýho oxeroxovanýho návodu asi tři hodiny) a ráno jsme mohli ochočit tak akorát myš, která se rozhodla nastěhovat se do naší kadibudky, což byla pro mámy vzhledem k jejich fóbii z myší celkem zajímavá záležitost. Vysílaly nás tedy se Štěpánkou coby úderné komando ke kadibudce, abychom mlácením na dřevěné prkýnko myš vyhnaly. Asi po pěti hodinách jsme zvítězily. Myš zbaběle opustila prokmitnutím se kolem ztuhlých a ječících maminek své nové teritorium.
Snad nejkrásnější, kromě brzkých rán u řeky, kdy nás tátové brali na ryby, byly večery u ohýnku. Tátové naladili kytary (ano, taky jim to trvalo téměř tak dlouho jako následující produkce, jak je to běžné téměř u všech kytaristů) a pak už se jenom zpívalo, opékaly se buřty a táta hrál: "Děvčá-átko, zakrátko rozejdem se, děvčá-átko, už nikdy nesejdem se, děvčá-átko, které jsem míval tolik rá-á-ád..." a mně bylo tak nějak hezky, protože jsem věděla, že to je písnička, kterou si získal moji maminku a když ji zpíval, tak bylo všechno tak nějak ještě krásnější...

V sobotu jsme měli odjíždět na dovolenou, na moji vysněnou a dosud nesplněnou, do kraje Oty Pavla. Ale člověk míní a život mění. A tak se plánovaná dovolená odsouvá minimálně o měsíc. Ale Hochy od Bobří řeky už mám připravený v batohu...


TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paolo Paolo | 13. června 2010 v 18:04 | Reagovat

Tak tohle téma vám sedlo. Svěží a zábavné.

2 MIRA MIRA | 13. června 2010 v 18:28 | Reagovat

Pro Ivanku:

Krása. V mnohém mi to připomnělo moje prázdniny u babičky. Takhle hezky jsem se tam měl, ale takhle hezky bych to neuměl napsat.

:-)

3 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 18:36 | Reagovat

(1) Paolo

díky ;-)

4 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 18:36 | Reagovat

(2) MIRA

Míro, já ymslím, že ty bys to uměl určitě a ještě líp :-)

5 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 18:37 | Reagovat

myslím, myslím :-)... občas  :-)))))

6 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 20:17 | Reagovat

:o)))))))

Jediná obrana proti ,, hladinovému torpédu ,, je zvolna se potopit a pod vodou uplavat aspoň 5m :o)) a pak ještě pár temp udělat jen rukama :o))

A plnění bobříků s přibývajícím věkem dostává zcela jinej význam , ale to asi pan Foglar nemyslel , že ? :o)))

7 rucuk rucuk | E-mail | 13. června 2010 v 20:26 | Reagovat

No vidíte, Ivano, děti jakoukoliv dobu poměřují svými zážitky  a pokud mají na co vzpomínat, zvláště pěkného, nic jiného je nezajímá. A o tom to je- pěkné vyprávění...

8 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 20:29 | Reagovat

(6) honza+1

nesnáším hlavu pod vodou :-(

a kuš s těma tvejma dvojsmyslama :-P :-))

9 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 20:32 | Reagovat

(7) rucuk

:-) já mám dneska celý odpoledne chuť na ten borůvkovej koláč :-))

10 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 20:40 | Reagovat

8) ivanka :

Tak to si pak člověk musí rozmyslet , jestli se bude ráchat , nebo včas doplave na břeh :o))

A nevím , co tě teda napadlo , ale když může být plněná kachna , plněný kuře , pytlácká kapsa , proč by nemohl být třeba plněnej bobr ????

Jakože je chráněnej ???

11 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 20:44 | Reagovat

(10) honza+1

to bych tě nesměla znát :-P :-))))) ty chráněnej bobře :-))

12 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 20:49 | Reagovat

11) ivanka :

Ale chráněnej dobře :o))

13 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 20:58 | Reagovat

báseň o chráněném bobru

( sponzor pí. Kubišová a p. Srstka )

Milý bobře ,

buď chráněný dobře ,

ten , kdo pod vodou se totiž odře ,

v Odře ,

celý pak zmodře ,

a všichni se ti budou smát - bodře..

14 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 21:02 | Reagovat

(13) honza+1

všem, všem, všem: zabte ho někdo za mě :-)))))

ještě budeš veršovat? já že bych si dala na hlavu mokrej ručník :-))

15 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 21:09 | Reagovat

14) ivanka :

Tyjo , za co ?

Za takovou pěknou básničku ?

A  to jsem zcela záměrně a taktně vynechal fakt , že bobr má od přírody modrý ...víte co :o)) ?

Takže ta báseň mohla být delší , ale nechtěl jsem , aby jsi pak třeba napsala - zabte ho někdo !!

A koukám , že jsem mohl klidně pokračovat :o)))

Vyšlo by to nastejno :o)))

16 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 21:11 | Reagovat

(15) honza+1

:-))))) počkej, jen co tě dostanu do ruky :-))

17 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 22:12 | Reagovat

báseň námořnická - o torpédu..

( sponzor Strana Zelených , VAK , Veolia...)

Plavu , plavu v rybníce ,

když mi v břiše zaskříce..

K břehu dálka , jsem tu sám ,

do vody si zabublám..

Plavky dolů , šlapu vodu ,

jak si sednout bez záchodu ?

Jde to celkem v pohodě ,

BUM - a torpédo je ve vodě..

Sorry ryby , že vás plaší ,

rolka s bramborovou kaší..

Za sebe očima spočinu ,

torpédo rozčeřilo hladinu..

Nehodlám tu zůstat dýl ,

než si najde ten svůj cíl..

Rychlá tempa dělám pořád ,

stále mi však míří do zad !!

Je to stále kritický ,

zřejmě jsem magnetický..

Již začínám panikařit ,

že torpédu se bude dařit..

Volím proto možnost jinou

a to úprk pod hladinou..

Na břeh letím s velkým řevem ,

příště vezmu za vděk keřem !!!

Situace a osoby jsou v tomto příběhu smyšlené..

Životnímu prostředí nebyla způsobena žádná újma..

Žádný živočich nebyl během natáčení zraněn..

:o)))))))

18 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 22:15 | Reagovat

(17) honza+1

:-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

neříkej mi, žes to nezažil :-)))))) to není možný, abys to tak věrně popsal :-)))))))))))))))))))))))))))))

19 Lin Lin | 13. června 2010 v 22:36 | Reagovat

to [17] honza+1,:

...šíííšmarjápanojózef.....  :-D :-D

Tak tohle... jsem ještě nikdy v životě nečetla  :-D :-D

Jste mě dočista vykolejil, veršotepče torpédový !!!

Málem jsem se utopila same sebe vodou s citrónem. To by ale byla trapná smrt.... :-((((

20 Lin Lin | 13. června 2010 v 22:37 | Reagovat

Ivčo, zdravím :-)

21 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 22:39 | Reagovat

(20) Lin

ahoj :-)

taky jsem se zakuckala :-)))))

22 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 22:45 | Reagovat

19) Lin :

Já to taky ještě nikdy v životě nečetl :o)))

P.S.

U náročných scén byla při natáčení použita počítačová animace :o))

23 Lin Lin | 13. června 2010 v 22:47 | Reagovat

to [21] ivana:

Já jen...  víš...nemohla by ses zeptat, co to má ten bobr od přírody modrý?

Tam je nedokončená věta a to není hezký  ani slušný :-(((

To "víte co" není argument přeci.....

(... a ne abys mě chtěla taky zabít... :-D)

24 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 22:53 | Reagovat

(23) Lin

:-)))))))))))))))))))))))))) vydrž chvilku :-))))))

Honzo, halooooooooo, je tady dotaz cože to má ten bobr modrýho :-))))) (konečně se zeptal někdo za mě :-))))))))))

25 honza+1 honza+1 | E-mail | 13. června 2010 v 22:57 | Reagovat

24) ivanka :

Až budeš mít chvilku , napiš Lin , že bobr má namodralej ocas , a že pouze moje vrozená stydlivost zabránila tomu , abych to tam napsal , neb jsem se bál , že by to působilo vulgárně :o))

Navíc já tím plněným bobrem myslel gurmánskou delikatesu a ne nějakej dvojsmysl , tím bych to jen potrvdil , že to jídlo byla jen zástěrka :o)))))))))))))))))))))

26 ivana ivana | E-mail | Web | 13. června 2010 v 23:00 | Reagovat

(25) honza+1

tak to máme vlastně velký štěstí, že seš tak stydlivej :-))))))))))))))))

Lin, jestli chceš ještě něco vědět, tak směle do toho :-)))))

27 jiàjià| 14. června 2010 v 9:56 | Reagovat

No vidíte, že to jde. Lepší než ty Vaše politické bláboly.

28 ivana ivana | E-mail | Web | 14. června 2010 v 10:06 | Reagovat

(27) jiÃÂ

já si tady budu blábolit, co budu chtít :-P :-)))))

29 edita.svatosova edita.svatosova | E-mail | Web | 14. června 2010 v 12:24 | Reagovat

tak přece bobek plave :-) ta příhoda mi připomněla, jak mi kdysi v potoce u chalupy čůral bratranec na lopatky... ne, že bych měla vodu až ke krku, ale byla jsem do hry zabrané dítko otočené zrovna zády k bratranci (a stála po proudu, to je jasné) :-D

30 ivana ivana | E-mail | Web | 14. června 2010 v 12:54 | Reagovat

(29) edita.svatosova

:-))))) taky pěkný :-))))) radost s klukama trávit prázdniny :-)))))

31 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 15:08 | Reagovat

Tak to mi kdysi vyprávěl brácha, že si s kamarádama měřili to oné tak, že to strkali do keramické polévané vázy s válcovitým hrdlem a koukali, kolik komu do objemu chybí. Jeden z nich to tam napasoval prý taktak, ono se to vcuclo a nemohl ven. Bráška mi popisoval co vše museli dělat a stejně nakonec to hrdlo rozbili a pak to čímsi slepoval, aby to naši nepoznali.

A neptejte se, co, stejně to všichni víte:-))

32 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 15:23 | Reagovat

Jo a bylo jim kolem 13 až 14 let, byli starší o dva roky než já tehdy. Vyprávěl mi to ale až později a když jsem potom ty jeho kamarády potkala a představila si je při tom,, měření" cukala mi celá tvář, ani ne jen rty. Nikdy jsem jim neprozradila, co mi brácha řekl, asi by ho chudáka zabili.

33 ivana ivana | E-mail | Web | 14. června 2010 v 17:05 | Reagovat

(31) rucuk

:-))))))))) já se teda nezeptám co, ale nevím, jestli to vydrží i Lin :-)))))))))

34 Hanako Hanako | 14. června 2010 v 17:29 | Reagovat

Mládež by řekla, že to začíná bejt hustý!!

35 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 18:47 | Reagovat

34-Hanako, jak hustý, to jsou normální příhody ze života ,,dávných" puberťáků. Víte, co měli jednou za nápad? Prý mám s nimi jít do kůlny, co měl děda na dvoře dílny a tam jim mám ukázat poprsí. Měla jsem 13 let, číslo 2(tedy dost,proto jsem asi nevyrostla do výšky), ale mazaná jsem byla natolik, že jsem je poslala do háje, ty jejich ,,výzkumy" hraničily s úchylkou. Naštěstí , ale nevím, že by v dalších letech některý z nich měl nějaké spády podobného rázu. Vážení občané. Určitě se svým dětem nechlubili svými vylomeninami. Byla jsem ochotná jen blbnout s nimi tím způsobem, že jsme skákali ze střechy kůlny na hromadu pilin, lezli jsme sousedovi na hrušky, fíkovky. On byl rád, že jsme je trhali, protože sám je nebyl schopen otrhat. Když nám to schválil, nebylo to už tak fajn.

36 honza+1 honza+1 | E-mail | 14. června 2010 v 18:59 | Reagovat

A já měl obavy , jak toho bobra a torpédo napsat slušně :o)))

A tady se už cpou pindíci do váziček a hraje se na doktory :o)))

Tak příště , no :o))

37 ivana ivana | E-mail | Web | 14. června 2010 v 19:02 | Reagovat

(34) Hanako

:-))))) mládež ještě nic neví o životě ;-) jakýpak hustý ;-)))))

38 honza+1 honza+1 | E-mail | 14. června 2010 v 19:24 | Reagovat

VAROVÁNÍ :

Vy , kdo se tak rádi chodíte koupat do rybníků a pískoven a nepatříte mezi ty , co se jdou hlavně grilovat na pláž , ale hledáte i stín , neopírejte se o stromy v blízkosti vody :o))

Po Vás tam navečer přijdou rybáři a rozbalí v jeho blízkosti pruty..

A tam tak v tom vedru čekají na záběr a doplňují pitný režim , právě ten strom ( v duchu rybářského řádu , že pruty musí mít osoba stále v dosahu ) je oním místem , kam se chodí ,, s pískem ,, :o))

No , a dopoledne se to místo stane ,, super místečkem ,, pro Vás , koupače , hovících si ve stínu stromu , mnozí opření o kmen :o))

Tak si aspoň vybírejte zeleň , pod kterou není vypálená tráva , věřte , že od sluníčka , ani sucha to není :o)))

KONEC HLÁŠENÍ :o))

39 honza+1 honza+1 | E-mail | 14. června 2010 v 19:33 | Reagovat

Pro Lin :

,, S pískem ,, znamená čůrat :o)))

40 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 20:22 | Reagovat

38-honza+1, jaképak copak. To nemůže vadit, vždyť naši předci (tedy nevím jestli moji také) si desinfikovali rány počůráním. Tak je nechte, ať se desinfikují:-))

41 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 20:24 | Reagovat

Nepsala jsem pindíci, ale,, to oné" (to se mi líbí víc!!!), neomezuje to tak případnou velikost, jako -no tak!:-)).

42 Hanako Hanako | 14. června 2010 v 20:25 | Reagovat

35 rucuk  Vy jste skákali do pilin, ale my z altánku na holou zem..Veliký černý deštník představoval padák. Kamarád skočil štastně, ale mně se z deštníku udělala obrácená prašivka. Potlučená žebra cítím ještě dnes, domů jsemse plížila a nepřiznala se, proč chodím podivně k jedné straně.

43 Hanako Hanako | 14. června 2010 v 20:31 | Reagovat

Vidíte, jak nás slovenština ovlivnila. Slovy "také oné" se dá popsat ledacos. I ten...

44 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 20:46 | Reagovat

43-Hanako, obraženina bolí víc než zlomenina- se říká- a dlouho se hojí.  Tak to dopadá, když holka má brášku a kamarádí více s klukama než s holkama.

Já jsem, jak jste už možná někde četla takový kříženec, že můžu mluvit jak chci.Podle toho, kde člověk žije ani nepozoruje a ,,opičí se"- přejímá výrazy v místě obvyklé. To jsem krásně vyjádřila, co. Jen někdy se mi určité výrazy tak líbí, že je občas použiji v průběhu let svého letitého života. Jen se hrozím toho, že mi nějak začíná být šum a fuk, co si někdy lidé myslí. Tedy pokud nejsou mooooc vulgární...

45 Hanako Hanako | 14. června 2010 v 21:09 | Reagovat

44 rucuk   Paní Ružo, myslím si, že právě ve stáří je jedno z mála pozitiv to, že můžete mluvit otevřeněji a neobávat se následků. Z práce vás kvůli tomu nevyhodí, můžete ve vší slušnosti usadit sousedku a na cizích lidech už tolik nezáleží. Nemyslím pochopitelně urážet a zesměšňovat. Používání výrazů z cizího jazyka  někdy řeč patřičně okoření nebo upřesní. Říkat o někom, že má divný obličej, to je takové bezvýrazné, ale říkat, že má divný ksicht, to je to pravé.

46 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 21:49 | Reagovat

45-Hanako- richtig!:-)))

47 rucuk rucuk | E-mail | 14. června 2010 v 21:52 | Reagovat

Tak to vidíte, Ivano, jak se vám to zvrtlo- to ale k sobě skoro patří, dovolená, vylomeniny, vzpomínky na ně. Jak vidno, ta mládež nebyla nikdy svatá, jen se snad lépe a smysluplněji bavila (bez kouření, pití, drog a pod. myslím) Většina ale (si myslím), je i teď slušných.

48 honza+1 honza+1 | E-mail | 14. června 2010 v 22:03 | Reagovat

47) rucuk :

Nojó , Růženko , Vy tady píšete Ivance , ale ona teď je děsně zaneprázdněná :o))

A to ještě ani nejsou prázdniny :o))

Ale jen co vypadnu do práce , tak Vám určitě písne nějaký kontra :o))

49 honza+1 honza+1 | E-mail | 14. června 2010 v 22:04 | Reagovat

fertig :o))

50 ivana ivana | E-mail | Web | 14. června 2010 v 22:40 | Reagovat

rucuk, Hanako, honza+1

pěkně jste to tady rozebrali :-)) ani už nemám co dodat ;-) akorát jsem se zase dneska zasmála s naší Kajčou, to vám musím napsat :-))))))

pro ty, co nevědí, tak jsou jí tři a půl, a v pátek měly přijet se ségrou na víkend za mnou. jenomže Kajča onemocněla, tak jí ségra dala telefon a řekla jí, ať mi zavolá. a Kája mi hlásí: ahoj, musím ti zavolat,že jsem nemocná a že je ohrožená tvoje páteční mysl :-))))))))))) tak jsem se zakuckala, že i to dítě vzdálený desítky kilometrů tuší, že tetičce občas hrabe a že snad má nějaký tušení, že by v pátek mohlo bejt i hůř :-))))))))))))) a do toho slyším ségru, jak se začala hrozně smát, pak si vzala telefon a povídá: já jsem jí řekla, ať ti zavolá, že je nemocná a tak je ohrožená naše páteční mise :-))))))))))))))

tak to jsem od prázdnin odbočila a od toho vašeho tématu úplně, ale třeba se taky zasmějete :-))

51 Hanako Hanako | 15. června 2010 v 8:04 | Reagovat

Ivana  To dítko má přehled, u některých lidí je z týdenního vypětí v práci skutečně ohrožena páteční mysl, viz jejich chování na silnici.

52 Jeník Jeník | 15. června 2010 v 11:36 | Reagovat

paní Ivanko s tím článkem,který je nádherný,jste mne přímo myšlenkově přenesla do mého dětství.Takové články je příjemné číst.Ihned se mi v hlavě vyrojily spousty dětských a chlapeckých vylomenin,které jsem páchal obyčejně celý rok,ale o prázdninách to obyčejně gradovalo.Při tom čtení vašeho článku jsem se tak zasnil,že to trvalo skoro hodinu,než jsem se probral.V hlavě mi letěl film mého dětství.Prostě jste krásně vyhmátla myšlenku.Děkuji za ni.

53 ivana ivana | E-mail | Web | 15. června 2010 v 12:23 | Reagovat

(51) Hanako

co se týče silnic, tak kdyby jenom páteční :-((((( hrůza :-(

54 ivana ivana | E-mail | Web | 15. června 2010 v 12:24 | Reagovat

(52) Jeník

tak to jsem ráda, že se mi Vás podařilo takhle naladit :-) já jsem si u toho psaní taky hezky zasnila :-)

55 rucuk rucuk | E-mail | 15. června 2010 v 15:42 | Reagovat

Ivano, zdravím teprve dnes. Jen se těšte na další Kajčiny výšplechty.Pokud to bude jako u nás, těch ,,reakcí" na řeči dospělých mají děti jak rostou více a ,,vymakanější". A  nemyslete si, některé to nepřejde ani v dospělém věku. Náš prostřední je takový nenápadný, ale když promluví- samá perla. Vždycky to sedí, obrátí to debatu zcela jiným směrem, pokud nezapomeneme vůbec, o čem byla řeč. To mne mrzí, že to někdy nenatáčíme. Pravý, spontánní humor. Nevím, po kom to má. Akorát drzý je prý po mě (má prý stejnou bradu a tím to je:-))))

56 ivana ivana | E-mail | Web | 15. června 2010 v 17:49 | Reagovat

(55) rucuk

dobrý den :-) Růženko, já to tvrdím pořád, že je lepší si ze všeho dělat legraci, než se žlučovat ;-)

57 Kunc Kunc | 15. června 2010 v 19:43 | Reagovat

Krásná vzpomínka na čas malin nezralých. Dnes mě přišel krásný meil, tak se musím podělit

Eutanázie

Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých

životních situacích.

Přišla řeč na eutanázii.

K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal  :

- Nechci aby jsi mě nechala žít v takovém stavu, kdy bych byl závislý   na

přístrojích a živený tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy  takhle  viděla, vypni ty mašiny co mě drží naživu.

- Ona vstala, vypla televizi, počítač i ledničku a vylila mi pivo do

Záchodu.

.. No není  blbá !??

58 rucuk rucuk | E-mail | 15. června 2010 v 20:03 | Reagovat

57-Kunc, tak ten vtip mě také rozesmál- zcela ze života. Já bych to ale nedělala, ať mu nějaká radost zůstane, ne?:-))Navíc, když mu to stačí.....

59 ivana ivana | E-mail | Web | 15. června 2010 v 20:14 | Reagovat

(57) Kunc

toho bych chtěla mít doma :-))))))))))))))))))))))) asi bych ho taky vypla :-)))))))))))))

60 rucuk rucuk | E-mail | 15. června 2010 v 21:51 | Reagovat

Nevím, jak  která, ale tomu mému bych si to nedovolila. On by mi to mohl oplatit. A to pivo, bych dala spíš do ledničky. Bude to asi tím, že on ho pije jen po jídle a stejně ani ne celé..:-)) A zase rozebírám fóry, co to je za zvyk?!:-))

61 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 16. června 2010 v 16:42 | Reagovat

Moc hezký počteníčko paní Ivanko, taky jsem jezdívala na prázdniny a to na celé dva měsíce buď k jedné nebo druhé babičce a vzpomínám si na spoustu krásných skopičin se sestřenkou Helenou. Mamka mi zabalila jedny šaty, svoje trenky a trička, gumáky a bylo. Celý prázdniny jsme lítali po dědině bosky, byli jsme samý škrábanec a štípanec, jedli jsme zrovna tam kde jsme skončili v poledne /u sedláků - co měli statek nejraději ve velké kuchyni s chasou/ a nikdo se nezabil ani nezmzačil a že jsme vlezli všude kam se nemělo. Taky nás občas "zapřáhli" aby někdo s kamarádů nemohl na koupák, protože měl povinnosti tak jsme to udělali všichni dohromady. Bylo to prima, dnešní děti to nemohou zažít, už je všechno jinak. Mám taky 3 a půl letou vnučku Kamilku - Heřmánka, má výšplechty podobného ražení jako ta vaše, jsou ty malý chytrý jak opičky. Přeji vám ,aby vám to psalo stále tak pohotově a malé jen pohodu a zdravíčko ! B.

62 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 16. června 2010 v 16:43 | Reagovat

Oprava dvoje trenky Pardon vyznělo to jako kdybych svoje neměla. B.

63 ivana ivana | E-mail | Web | 16. června 2010 v 20:15 | Reagovat

(61, 62) Blanka Ondrúšková

:-)) překlepy jsou někdy prima :-))

přehu Vám taky pohodu a zdraví :-)

64 Zdeněk Zdeněk | E-mail | 16. června 2010 v 20:29 | Reagovat

Hezké :-) Souhlesím ... lepší než politika :-)))

Také mi krátce proběhlo pár dětských zážitků, na které tolik nevvzpomínám ....

A vědí přísedící o Tvé nejskvělejší fotografii s Kalupinkou?)

http://profil.lide.cz/ivana.vavrinova/fotogalerie/?album=1#galerie

Kdysi mě dostala ....

Tak přeju za měsíc pěknou dovču :-D

65 ivana ivana | E-mail | Web | 16. června 2010 v 21:41 | Reagovat

(63) no hlavně že mně to píše dobře :-( přehu :-)))))))))))))

přeju ;-)

66 ivana ivana | E-mail | Web | 16. června 2010 v 21:43 | Reagovat

(64) Zdeněk

:-) tady se na mě vykecá úplně všechno :-)))))

a díky za přání, doufám, že to vyjde :-)

67 Teplik Teplik | 22. června 2010 v 18:46 | Reagovat

To je skoro námět na malý filmeček - takový Páni kluci respektive Dámy holky :-D

68 ivana ivana | E-mail | Web | 23. června 2010 v 11:41 | Reagovat

(67) Teplík

:-)) jo, to by šlo :-)) těch zážitků bylo na celovečerák :-)))))

69 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 24. června 2010 v 2:34 | Reagovat

Všem tady, dvounohým i čtyřnohým, ať mají před, na nebo po dovolené, přeji krásné a pohodové léto

:-)))))))))))))).

70 ivana ivana | E-mail | Web | 30. června 2010 v 18:43 | Reagovat

(69) Zdeňka-Anna

přidávám se k přání :-) že se ale léto poslední dobou snaží :-)

:-)))))))))))))))))))))

71 Jeník Jeník | 1. července 2010 v 18:15 | Reagovat

Dovolená je správná věc a měla by být vícekrát do roka.Člověk,aby mohl pracovat na plný výkon,na plný plyn , si musí najít čas a dobít baterky.Většinově ale tomu zaměstnavatelé nechtějí rozumět.Bylo to v minulosti,je to i nyní.Proto každému tu dovolenou přeji a všechny zábavy a tužby k tomu.

72 rambo rambo | E-mail | 23. června 2020 v 15:08 | Reagovat

Zde potkate osamele divky - http://horkedivky.top

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama