Jak jsem se stala pravěkou lovkyní - 4. díl
17. srpna 2010 v 23:17Komentáře
(1) rucuk
pravda, s alobalem asi moc nefrajeřily
)))))))))))) tak já snad vyškrtnu tu "pravěkou"
)))) a nevyškrtnu, já si tak fakt připadala
))))
Já bych si tak akorát vzal na ryby dvě věci:-Mýdlo a ručník!Kde chytáte,dojel bych se rozveselit a zahnat Vám ty chmury.Jsem veselá kopa,ale taky už starej kredenc,no co ale aspoň by jsme se zasmáli!
(3) Zdenál z Hané
tak teď už chytám akorát tak v práci
)))) škoda, že jste se neozval dřív
))))
Zjišťuji že Ota Pavel má ve vás zdatnou následovnici. Popisujete to opravdu úchvatně, jak se z normálního smrtelníka nenápadně stane zapálený rybář. Ten prožitek v okamžiku kdy ryba zabere se musí prostě prožít. To jak se vám v okamžiku rozbuší srdce a vylítne tlak je opravdu adrenalín a možná se změní v lásku na celý život. Přeji přehršel úlovků a zážitků od vody.
(5) Kunc
díky
podle toho, jak píšete bych typovala, že to znáte? ![]()
Ryby byste láskou přímo zulíbali.Ale to vám nebrání zasekávat jim do tlamičky ostrý rybářský háček.A pak ten háček vyrvat,někdy i s kouskem zulíbatelné pusinky.Pak je pustíte a ony několik dní nežerou.Ta vámi zprzněná tlamička se hojí,je bolí a po tu dobu je omezuje v přijímaní potravy.Ale vy jste je ponynali,pokochali se pohledem na kořist a pořídili dokumentaci.To aby známí viděli.Kór když je to v cizině.Doufám,že se nezařazujete mezi milovníky přírody.To by mi z vás bylo setsakramentsky špatně.Věřím,že Ota Pavel nachytané konzumoval.Jen vyjímečně ty,které vlastně lapit nechtěl z úcty k přírodě vracel.Jeho motivace je nesrovnatelná s pokleslými choutkami dnešních "takyrybářů".Neberte jeho jméno nadarmo.I když v příspěvku "Jak jsem se stala pravěkou lovkyní..." přímo nezaznělo.Vaší vášni nepřející Rich.
(7) jan+rich
nějak špatně čtete, jak moje povídání, tak Otu Pavla
To si snad ze mne děláte kozy,ploutvonohá Ivano!Znám už dokonce písmenka "iks" a "kv".Ta mi dala hodně zabrat.Ale zpátky k Vaší atavistické zvrhlosti.Znám myslivce,řezníky,rybáře a chovatele,kterým mordování zvěře nedělá dobře a činí tak už jen ze setrvačnosti a s pocitem špatnosti.Došli zkrátka v civilizačním vývoji dál,než Vy.Pravdu povediac,někdo to dělat musí.Jakpak bychom se jinak dobrali k ovaru,rožněným stejkům,španělským ptáčkům,křupavé kachně či štědrovečernímu kapru.Jen díky Vám,otrlým.Jsme Vám za to vděčni,pokud mordujete pro účely stolování a automaticky se stáváme Vašimi spolupachateli a ulehčujeme Vašemu svědomí.Ale podstupovat tenhleten rituál se smrtelným nebo bezesmrtelným koncem jen pro potěšení,pro zvýšení hladiny adrenalinu či pro trofejní fotky-za to by Vás paní Příroda měla ztrestat.Hodně.Dokazovat studenokrevným svoji teplokrevnou nadřazenost a ržát při tom štěstím-to bych toleroval snad jen ctiteli věstonické Venuše.Vám nikdy.Takže tady nejde o povídání či o čtení.Tady jde o náš vztah k souputníkům v přírodě.Zda je budeme pozorovat a poznávat,nebo zda je budeme trápit.Ve Vaší verzi v podstatě s rozkoší.V tom je ten drobný rozdíl mezi Vámi a mnou.Petrův zdar byl určitě myšlen jinak.Rich.
(9) jan rich
to víte, že jo, máte ve všem pravdu, vypovídejte se...
(10)
Chybí-li argumenty,je řada způsobů jak nespořádaně vycouvat.....
(11) jan+rich
pokud mě někdo osloví "To si snad ze mne děláte kozy,ploutvonohá Ivano!" nemůže čekat, že s ním budu diskutovat
1.Stále platí (11)
2.Původně jsem se chtěl za familiérnost omluvit,ale vzpomněl jsem si na ty nebohé ploutvonožce.Že až se konečně k té Berounce dostanu,nebudu se jim moci podívat za omluvu do očí.A za to zkrášlení Vašich nohou ploutvemi bych se před nimi teprv červenal.
3.Tak si zůstaňte,jaká jste.Von se ten svět nezboří.
Předpokládám,že jsem jen jeden,který Vás nectí.Tož s neúctou Váš Rich.
Ivano, no to tedy pravěké lovkyně určitě neměly-alobal, citron, máslíčko- o vybavení ostatním ani nemluvím- kuš, sbíhají se mi sliny, mám docela hlad.
))))))