close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak jsem se stala pravěkou lovkyní - 5. díl

18. srpna 2010 v 0:39
A takhle to šlo den po dni... Vlastně ne tak úplně. Obloha se projasňovala, ryby už tolik nebraly. Ale každý den jsme měli nějaký úlovek, cejni brali pořád, občas nějakej kapřík, Honza chytil i dva líny a taky ježdíka, což je taková mrňavá rybka, která má v horní ploutvi ostré ostny a tak ji žádnej dravec nežere a tudíž se někde dost přemnožuje.
Čtvrtý den jsem už pro nevyspání neviděla na oči, odpoledne jsem se přistihla jak sedím v křesílku, spím s otevřenou pusou a zvrácenou hlavou. A tak jsem se rozhodla jedno ráno nevstávat a alespoň něco dospat.
Každý den jsme si povídali s rybáři, kteří přišli k vodě, měli políčeno na sumce, na úhoře, na kapry... Večer jsme líčili na štiku nebo na candáta a na úhoře. A pořád marně...
Byla středa, týden se začal krátit a já se začínala bát, že svého vysněného úhoře se možná nedočkám. A tak jsem si vzala knížku Fialový poustevník od Oty Pavla, kterou jsem si zabalila s sebou do batohu a četla si v ní o "zlatých úhořích".
Jeden rybář, kterého jsme často potkávali, chytil sumce. Byl "Pumprdentlich", jak psal Ota Pavel. Měřil asi třicet centimetrů a byl tak roztomilej, no jako mimino...
Ve čtvrtek chytil rybář kousek vedle nás úhoře. Měřil 82 cm a připomínal mi nějakýho moudrýho dědečka, nevím čím to bylo, ale připadalo mi, že každým okamžikem promluví a řekne nějakou moudrost, kterou bych si měla pamatovat.
Tak přece tady jsou... Určitě se dočkám, nepřestávala jsem pořád věřit.
A tak jsem dál nahazovala, vytáhla občas nějakýho cejnka a čekala na toho svého krasavce.
A pak už byl pátek večer a úhoř pořád nikde. Ani štika ani candát, dravci nás asi vypečou, říkala jsem si...
"Zítra půjdeme znova na tůň (už dva nebo tři dny jsme chytali i zpátky na řece)," řekl Honza večer, "pršelo, možná se zvedne trochu voda a budou zase na tůni brát."
A byla tady sobota ráno, po obědě odjíždíme...
Ve čtyři hodiny ráno jsem byla nachystaná. Nezbytné ranní kafe jsem udělala bleskem a už jsem seděla u vody.
Pár záběrů, cejni, malej kapřík, Honza vytáhl krásnýho. A pak jsem se konečně dočkala...
Sluníčko se ještě vůbec nevyhouplo z mraků, když zabral. Skočila jsem po prutu. A ouha, co tohle je? Prut šel prudce doleva, ale jenom kousíček a pak stejně urputně táhl doprava. Povolila jsem, povolil i záběr, začala jsem navíjet, vlasec směřoval čím dál tím víc doprava, už tak půldruhýho metru, možná dva. Buď táhnu pořádnýho kapra nebo něco jinýho, pořád jsem si nebyla jistá, připadal mi ten záběr něčím jinej...
A pak v jediném okamžiku tak prudké škubnutí a vlasec zůstal volně na hladině. Navinula jsem zbytek, byla jsem zklamaná, ale to největší zklamání teprve mělo přijít. V místě, kde byl ještě před chvílí návazec se závažím se třepal jen urvaný konec vlasce, všechno bylo pryč.
Podívala jsem se na Honzu: "Hele, vidíš to? Je to všechno urvaný..."
"Tak teď jsi tam měla úhoře (říkal hada, ale mně se to nelíbí), takhle urvat to mohl akorát on. Byl krátkej návazec, jak jsi mu povolila, tak se omotal kolem návazce a celý to urval."
Honza si vzal prut, navázal delší návazec, závaží, na háček napíchl červy... Nahodila jsem znova do stejného místa. Smutně jsem seděla na břehu, dívala se do místa, kde před chvílí vyhrál svůj boj můj vysněný úhoř a za chvíli tiše řekla: "Ten už nepřijde..."
Odpoledne jsme sbalili pruty, stan, všechno naházeli do auta a chystali se k odjezdu. Šla jsem na to nejhezčí místo, ještě jednou si pohladila vodu v řece a rozloučila se. Možná se sem už nikdy nepodívám...


Doma večer Honza udělal lína na kmíně. Byl fantastickej.
Druhý den odjel.
Večer mi napsal, že se se mnou chce rozejít, protože si v ničem nerozumíme...

*

Ještě spoustu věcí jsem v tomhle povídání chtěla napsat, třeba o tom, že Pepča byla úžasnej lovec, jakmile zabrala ryba, nastražila uši, začala nedočkavě přešlapovat a pak si radostně očuchávala každou rybu, ke který jsme ji pustili. A jak ve svém nadšení z lovu vlítla Honzovi přímo do nahazování a zůstala viset za ucho na háčku. Naštěstí si ucho nepropíchla, visela jsenom za chloupky. Honza to komentoval slovy, že v jejích předcích bude určitě nějakej novofunlanďan (on to tedy řekl daleko peprněji, ale to by mě asi odtud vyhodili, kdybych citovala :-)
Nebo o tom, že jsem poprvé v životě viděla rybářské náčiní políčené na sumce. Já si prvně myslela, že tam staví radar, co to bylo za neuvěřitelnou konstrukci :-)
Taky o tom, že Berounka je opravdu nádherná. Jenomže na to ani nestačí slova, tu řeku si musíte zažít a zůstane vám pod kůží...
Ale kdybych chtěla psát opravdu úplně o všem, bylo by to na román. A tak věřím, že se mi tímhle povídáním alespoň trochu podařilo přiblížit vám přerod normální městský ženský v pravěkou lovkyni :-)
To, co je řečeno na konci k tomu vlastně vůbec nepatří, ale protože se kdysi z našeho vztahu tady na blogu stala věc veřejná, tak musím říct i to, že tenhle vztah skončil. A to je opravdu už celé...

TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 18. srpna 2010 v 0:52 | Reagovat

Ivano, škoda. Toho nechyceného úhoře i toho vztahu. Jak nerozumíte? Jen tou účastí na rybách jste dokázala, že se dovedete přizpůsobit. Jsou i jiné věci, jste mladá..snad jindy, s jiným..

2 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 8:42 | Reagovat

(1) rucuk

no, vzali kramle oba :-)))))))))))) ale opravdu tady ten rozchod nechci vůbec rozebírat, zaznělo to jenom proto, abyste nežili v bludu

3 Alena Alena | 18. srpna 2010 v 9:24 | Reagovat

Hezké čtení se smutným koncem... pěkné vzpomínky vám ale nikdo nevezme:-)

Ivano, vy jste živel a tak věřím že ten vysněnej úhoř na vás někde určitě číhá.:-))

4 caracola caracola | 18. srpna 2010 v 9:26 | Reagovat

Setkávání a rozchody jsou v životě běžné. Jen ta písemná výpověď z poměru mi moc nesedí.Já dával přednost formě z očí do očí. Má to ale i svou dobrou stránku.Nechytnete u vody revma. :-)

5 týna týna | 18. srpna 2010 v 10:07 | Reagovat

Ivčo to je mi moc líto, žeas svého vysněného úhoře nechytila, ale hele, proč by ses tam příští rok nepodívala sama, nebo s kamarádkou? přece chytat už umíš, tak to dokážeš :-)

6 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 12:11 | Reagovat

(3) Alena

číhá :-) já tomu taky věřím ;-)

7 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 12:11 | Reagovat

(4) caracola

ha, už vím od čeho mě bolelo to koleno :-)))))

8 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 12:12 | Reagovat

(5) týna

tak to bych chtěla vidět která kamarádka by se se mnou vydala na lov :-))))) asi začnu sondovat ;-))

9 Dana Dana | 18. srpna 2010 v 12:34 | Reagovat

Berounka s je opravdu krásná Stará řeka....Syn se stal rybářem v 10 letech, neváhal v noci vstát a jít s baterkou nadzvedávat kachličky, aby nachytal žížaly do sklenky. Víčko proděravěl, aby se chudinky neudusily....a ráno jsem se nestačila divit, jak se plazily po celém bytě...

Když něco končí, něco nového zase začíná....

10 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 12:44 | Reagovat

(9) Dana

:-))))) úplně ty žížaly vidím :-))))) my jsme je taky jako malý děti "chovaly" v létě na chalupě s bratrancem. mám podobný zážitky :-)))))

11 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 12:53 | Reagovat

jo a víte, co jsem hlavně zapomněla napsat? :-)))))))))

že jsem se naučila nahazovat přes hlavu!!! evidentně děravou :-)))))

12 rucuk rucuk | E-mail | 18. srpna 2010 v 15:24 | Reagovat

11-ivana, ne děravou,  tak do detailu popsat, co jste dělala... To si musíte pamatovat dost. Co  kočičky? Víte, že jsme se rozhodli letos nenechat přeočkovat Mufíka a Mudlu? Mám pořád pocit, že před rokem, když jsme nechali poprvé očkovat Žofinku i Mufíka(ten z toho má dodnes trauma, protože se bojí všech cizích chlapů, kteří tu jen otevřou dveře) a za nějaký čas nastartovala ta FIPka u Žofinky. Prý  to není vyloučeno, protože ten bacil - pardon virus mají skoro všechny kočky, hlavně ty zvenku, ale nemusí FIP vůbec dostat, pokud nechytnou nějakou bakterii. Ta to pak nastartuje- horečky, nežere, jen  pije a později ani to ne, musí se jí dávat výživa do tlamičky a je to vlastně jen trápení. Zežloutnou boltce uší a bělmo očí, to znamená jaterní chorobu- lék na to zatím není.  To není strašení, Ivano, nebojte se, jen tak informuji. Všechna vyšetření , injekce, roetgen, laboratorní vyšetření stojí hromadu peněz a kdyby pomohla- čert to vem, ale člověk nezapomene ani po tak dlouhé době na tu malou ,,herečku", která dovedla vrčet v přepravce jako pes, když jsme jí chtěli vzít proutek. Její bráška má skoro 6 kilo, je parádní kocour, Mudla něco přes 4 kila a jsou to takoví správní mazlíci. Tak vám přeji zdraví i těm vašim mazlíkům..

13 Zdenál z Hané Zdenál z Hané | 18. srpna 2010 v 17:04 | Reagovat

9.)Dana-Také Vás zdravím Danuš,to jste mě rozesmála s tou útlocitností k žížalám,prej aby se chudinky neudusily a ráno je mladej napichoval na háček a asi jste i plakala,né?Tak jen tak dál-humor je dobrý čerstvý křen ke klobáse ,ten vhrne také slzy do očí,jako ten správný humor.

14 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 17:48 | Reagovat

(12) rucuk

Růženko, kočičáci se mají k světu :-) Filípek (to je kočička) je zvědavá a pěkně vyčůraná :-)) a Ťapka (to je kocourek), tak to bude lenoch, ten se chodí pořád akorát mazlit :-)

na očkování jdeme až někdy v září, ještě se poradím s veterinářem, uvidím, co mi řekne :-) ale díky za informace :-)

15 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 17:50 | Reagovat

(13) Zdenál z Hané

:-))))) Vy si taky umíte vybrat vždycky to nejlepší :-)))))

16 pampelina pampelina | E-mail | 18. srpna 2010 v 17:53 | Reagovat

Ivana

Ten úhoř tam na tebe bude čekat a ještě kousínek doroste.

Ota Pavel - to je nádherný čtení. No jo.:-)

17 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 17:56 | Reagovat

(16) pampelina

vidíš, to mě nenapadlo :-) jen ať kluk ještě trochu doroste ;-)

Ota Pavel - miluju tu knížku, mohla bych ji číst pořád. a ty ostatní mám taky ráda :-)

18 Alena Alena | 18. srpna 2010 v 20:00 | Reagovat

Ivano řekněte mi jak je to možný že vy ten "zvěřinec" máte tak vzhůru nohama:-)) Pepek je slečna tedy abych jí neurazila:) mladá paní, Filípek je ona a Ťapka on:-)) Myslím že i vizír by z toho měl zamotanou hlavu.

19 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 20:04 | Reagovat

(18) Alena

no Pepek je původně Pepča, ale když prudí, tak je Pepek :-))))) no a koťata mi byla předána s tím, že černej je kocourek a bílomouratá kočička. tak dostali jména, já si na to zvykla a pak jsem zjistila, že je to přesně obráceně :-))))) takže teď jsou to občas Filipeska a Ťapec :-)))))

20 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 18. srpna 2010 v 21:19 | Reagovat

Chytil rybář zlatou rybku a nahlas dumá: „Budeš na másle se šalvějí, trochou tymiánu a..."

Rybka ho přeruší: „Když mě pustíš, splním ti tři přání!“

„No tak dobře. Chtěl bych, abychom měli v parlamentu jen samé slušné, poctivé a inteligentní poslance.

“Rybka se smutně podívá a zeptá se: „Říkal jsi na másle se šalvějí a tymiánem?“

Pam to tak nějak napsala i za mne, jenomže líp. :-)

21 rucuk rucuk | E-mail | 18. srpna 2010 v 21:23 | Reagovat

No, naši mají taky Punťu a je to kočička. Člověk si zvykne, ale druhým to mate hlavu:-))Kocourci si chtějí hrát a ono to vypadá, že se jdou mazlit. To ale také, ale náš by si hrál. Jeho nejnovější zábava je: vstanu z piánovky-židle, co mám u netu, on okamžitě na ni vyskočí. Začala jsem ho na ní točit, doleva, doprava, myslíte, že mu to vadilo? Ještě si otíral hlavičku o stůl a koukal dolů, jak se podlaha točí. Houpací křeslo také má rád. Je to prostě cirkusák. Teď na tu židli skáče každou chvíli.

22 Alena Alena | 18. srpna 2010 v 21:24 | Reagovat

19) ivana

Sláva, aspoň Pepča je v cajku:-)) u koček se to prý hůř pozná co je vlastně kdo:-) hlavně že se spolu všicni tři mají rádi.

23 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 21:31 | Reagovat

(20) Zdeňka-Anna

:-))))))))))))))))))))) moc hezký ;-)

24 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 21:34 | Reagovat

(21) rucuk

to Ťapec se chodí vymazlovat, roztáhne se jak dlouhej tak širokej na klíně a nastavuje bříško :-) a kolem počitadla lezou obě, nejvíc se jim líbí když se mění obrázky. a už mi tady málem taky odepsaly na icq, takže kdyby se objevilo někde něco z cesty, tak to nejsem já :-)))))))

25 ivana ivana | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 21:35 | Reagovat

(22) Alena

no právě, když jsou malý, tak se to moc nepozná, ale pán byl znalec, tak jsem mu uvěřila :-))))) a Pepča se stará, dělá jim náhradní matku, dokonce je i kojila ;-)

26 Dana Dana | 18. srpna 2010 v 23:28 | Reagovat

Zdravím Ivanu i Zdenála, já těch příběhů se synem a rybami mám víc....jednou na podzim přišel domů mokrý a samé bláto, prý mu zabrala nejmíň metrová ryba, ale měl špatnou udici, tak mu uplavala.....jindy připravoval barevná těsta a dával do nich i vajíčko, aby to rybám více chutnalo a potravinářská barviva proto, aby se jim to líbilo.....taky jsem mu musela koupit zelenohnědé oblečení a batoh, aby neplašil ryby a splynul s okolím a židličku, aby ho nebolely nohy,.........

27 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 0:22 | Reagovat

Muž nechodí na ryby, ale má vestu t.zv. rybářskou. Samá kapsa , barva khaki. Na co ty kapsy jsou, to nevím, asi aby měl rybář všechno drobnější po ruce možná i ty červy, žížaly:-)))

28 old+boy old+boy | E-mail | 19. srpna 2010 v 7:05 | Reagovat

Včera jsem navštívil útulek pro psy, psa-rybáře jménem Pepík neměli a samotnému se mně na ryby nechce. Takže z ryb nic nebude, ale mám alespoň příležitost poděkovat za pěkné povídání.

29 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 8:37 | Reagovat

(26) Dana

tohle dělával můj strejda, "vařil" na chatě těsta, aby rybám co nejvíc chutnalo :-) a těch receptů na to nejlepší bylo tolik ;-)

30 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 8:39 | Reagovat

(27) rucuk

kapsičky a krabičky jsou hrozně důležitý, protože rybář musí mít po ruce takovejch drobnejch věciček až z toho oči přecházejí :-))

31 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 8:40 | Reagovat

(28) old+boy

pane Kašíku, já Vám Pepka klidně půjčím. to byste koukal, jak rychle a rád byste ji zase vracel :-))))))))))))))))))

32 Hanako Hanako | 19. srpna 2010 v 9:14 | Reagovat

Můj tatínek uměl uvařit tak akorát čaj, meltu a vajíčka, ale těsto pro ryby to byla jeho specialita. Složení neznám, ale mělo to konzistenci přepalovaného těsta, bylo to vláčné a krásně drželo na háčku. Jó, takový kapr z Jizery neměl bahnitou chuť, kam se na něj hrabe rybniční kapr. Mimochodem, na Štědrý večer u nás nebyla ryba, kdo by si dával tak všední jídlo a správný rybář ryby nejedl.

33 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 20:12 | Reagovat

30-Ivana, asi jsou důležitý, protože jel jednou ke kamarádce do Potřelmova v té vestě a jejímu mužovi se tak líbila, že mi hned volala, jestli ji ještě u nás mají, ať ji koupím pro Tondu, ale o l velikost větší. Zkoušel si ji a přes břuch ji prý nedopnul-říkala. Náhodou to bylo vedle v obchůdku a tak za 100 Kč měl kámoš velkou radost. Na kolo je prý ideální. Ty kapsy měly klopy zapínací, je z pevného khaki plátna, ale krásně se přepírá a nemusí se žehlit. Už tady ten krámek není, škoda. Hodila by se mi někdy i doma- ty kapsy.

34 rucuk rucuk | E-mail | 19. srpna 2010 v 20:12 | Reagovat

Postřelmova- ale to je jedno:-(((

35 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 20:31 | Reagovat

(32) Hanako

štědrovečerní večeři bez kapra si já vůbec neumím představit :-) ale ať si dá každej na co má chuť ;-)

36 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 20:33 | Reagovat

(33) rucuk

mám zkušenost, že čím víc kapes na sobě mám, tím víc nemůžu najít cokoliv, co v nich hledám :-))))) a třeba v a na kabelce jich mám 9. to je chaos :-))))))))))))

37 MIRA MIRA | 19. srpna 2010 v 22:35 | Reagovat

[36] ivana

Ahoj,

svatá pravda, kapsy jsou pěknej průser. Mám bundu, v ní spoustu kapes (kvůli tomu jsem si jí koupil) a tak se celý den osahávám jako...

Nádhera je, když přijedu z nákupu, vytáhnu do 4. patra tašky a "nemám klíče". Prohledám tašky, nic, 40 kapes v bundě, nic, zpátky do auta, nic, zpátky ke dveřím s taškami, nic ani  v krabičce se sýry, zpátky do auta, nic, a hle - visí na schránce na poštu a čumí jakoby nic. Otevřu teda konečně dveře a prchne mi ven kocour. Zaženu ho dovnitř, chci pověsit klíče na háček a nemám je. Zkrátím to - visí na dveřích zvenku. Mńauuu, udělá kocour a prchne znovu na chodbu. Perpetuum mobile...

A  naprostá klasika je, že i když mám k dispozici třeba jen dvě kapsy na oblečení, tak klíče od auta nikdy nejsou v té kapse, která odpovídá ruce, která je z auta vytáhla.

No - nic. :-))

38 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 22:43 | Reagovat

(37 MIRA

:-)))))))))))))))))))))))))) Míro, tohle mi na noc nedělej :-))))))))))) osaháváš se jako co? :-))))))))))))))))))))) ne, já se neptám :-))))))))))))) klíče já teda naháním po tý kabelce :-)) ikdyž je dávám vždycky!!! do jedný stejný kapsy, pokaždý je najdu až v tý poslední, případně úplně na dně zahrabaný pod všema těma "důležitejma" věcma, který tahám, v lepším případě jsou vytáhnot, v horším případě se ten kroužek namotá do něčeho dalšího, takže s klíčema zároveň vyndávám i půlku obsahu kabelky. je to srozumitelný, jo? :-))))) a do toho zaháním Pepičku a její dvě adoptivní koťátka :-/////

39 MIRA MIRA | 19. srpna 2010 v 22:54 | Reagovat

[38] ivana,

:-))))

Hm, kabelky to by taky bylo téma! Moje žena si kupovala stále větší kabelky, přičemž by stačilo jen vyházet nepotřebné věci z těch minulých. Jednou mi dala kabelku podržet. Od té doby mám pravou ruku delší.

40 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 23:06 | Reagovat

(39) MIRA

:-)))))))))))))))))))))) nedivím se, to už je taková TRAĎICE :-)))))))))))))))))))))) asi provedu zase jednou selekci ;-))

41 MIRA MIRA | 19. srpna 2010 v 23:11 | Reagovat

[40] ivana

Správně, s TRAĎICÍ nehnem, selekce je ovšem vítána. Jdu se vyselektovat a dobrou noc! :-)

42 ivana ivana | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 23:18 | Reagovat

(41) MIRA

dobrou :-) a ať se ti nezdá o trpaslících :-)))))))))))

43 rucuk rucuk | E-mail | 20. srpna 2010 v 13:25 | Reagovat

Vážení to téma kabely, kabelky tu už bylo a došli všichni ke stejnému výsledku- binec v kabelce, zvláště, když se urovná. Mám teď takovou koženou s přihrádkami a kapsičkou zvenší na klíčenku, kapsičkou bez uzavírání na kolečko do košíku v marketu. Přihrádka na zip na peněženku, z druhé strany na papírek a tužku, vevnitř zvl. na mobil, přihrádka na toaletní věcičky. Pak tam mám jen složenou dederonovou tašku na případný nákup (pro velké nákupy nechodím). Tak bych měla jen sáhnout a najít i poslepu, co potřebuji. Jen občas tam něco přihodím a pak hrabu, hrabu...:-))) Už jste si možná říkali, že jsem nechutně vzorná? Chacha...

Miro, jak se selektujete? Kdysi dávno jsem jezdila na selekci brambor...

44 ivana ivana | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 18:27 | Reagovat

(43) rucuk

o selekci brambor nechci ani slyšet :-))))))))) nikdy jsem nepoznala tu svinutku nebo jak tomu říkali. pořád mě tepali :-)))))))))))

45 MIRA MIRA | 20. srpna 2010 v 18:47 | Reagovat

[43] rucuk

Už jsem se chystal decentně odpovědět, ale pak [44] ivana napsala o svinutce, což ve mě vzbudilo nežádoucí asociace a klávesnice zůstala pokropena smíchem.

:-))

46 Dana Dana | 20. srpna 2010 v 18:52 | Reagovat

Kabelka - toť úžasná věc! Když odcházím z domova, mám v kabelce - menší střední velikosti - vždy vzorně uklizeno. Jenže během dne do ní párkrát hrábnu, k večeru se stavím někde v marketu...a pak mám problém najít peněženku. Taky se mi stalo, že jsem z ní musela vyndat téměř vše do košíku, abych se peněženky dopátrala a za mnou se vzorně stavěli lidi do řady........asi si mysleli něco o potrhlé ženské.....ale řekněme si upřimně, nemáme toho mnohdy za celý den cíc než dost???

47 ivana ivana | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 19:09 | Reagovat

(45) MIRA

Míro, já chci vědět ty asociace :-)) já na to nemůžu přijít (radši?) :-)))))

48 ivana ivana | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 19:10 | Reagovat

(46) Dana

horší bylo, že já tuhle tu peněženku nenašla :-))))) ale naštěstí za mnou v tu chvíli žádná fronta nebyla :-)

49 Hanako Hanako | 20. srpna 2010 v 19:23 | Reagovat

Ruženka, Ivana, Dana       Děvčata, to jsem se potěšila, myslela jsem, že tu kabelkovou nemoc mám jen já. Čím víc přihrádek nebo kapsiček, tím je ta nemoc horší. Děkuji a zdravím!

50 rucuk rucuk | E-mail | 20. srpna 2010 v 23:20 | Reagovat

Ivano, svinutka- listy svinuté do trubičky, kořenomorka- černající nať , mozaika- fleky na listech,  nemoci sadbových brambor. Procházet řádky, počítat, kolik a zda je chycených, na konci vyčíslit v procentech, alespoň odhad- paráda, že?Mě bavilo v těch 15 letech chodit po polích, sama. A to jsem jezdila na to pole na kole, nechala ho v určeném domě ve vesnici a na pole šla pěšky. Do Rájce, Zvole, Slavoňova, Vlachova. Pár km tam- a zpátky bylo mi to jedno.

51 ivana ivana | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 23:50 | Reagovat

(50) rucuk

jo a právě ty svinutý listy jsem nikdy nepoznala :-( se mi zdály svinutý všechny :-)

52 Kunc Kunc | 21. srpna 2010 v 23:22 | Reagovat

Nesmutněte, jak říká moje babička /79let/, vždyť máme celý život před sebou. Ty krásné vzpomínky vám zůstanou, něco jste se naučila, něco zajímavého prožila a jede se dál. CHudák co už nemá žádný sen který by si mohl splnit a vy se přece musíte utkat s vysněným úhořem a to ani nemluvým o sumci. Pak už by jste mohla vytáhnout jen spřátelenou ponorku. Takže rybám zdar a smutku zmar.

53 ivana ivana | E-mail | Web | 21. srpna 2010 v 23:33 | Reagovat

sumce nechci, se ho asi trochu bojím :-))))) toho bych nezmohla. ale na toho úhoře dojde, kdybych tady měla strašit do sta :-)))))

:-))))))))))))))))))))))))))))) sppřátelená ponorka mě tady dneska spolehlivě odrovnala :-)))))))))))))))))))))))))))))

54 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 24. srpna 2010 v 21:38 | Reagovat

Kdyby začaly tát ledovce, víte, jaká by to byla paseka?” povídá kamarádům  rybář.

???

„Dovedete si představit, že by nám to začalo vyplavovat na břeh mamuty?”

55 ivana ivana | E-mail | Web | 24. srpna 2010 v 23:19 | Reagovat

(54) Zdeňka-Anna

:-))))))))))))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama